„Šlechtili jsme ho více než sedmnáct let," říká Otomar Linhart, děkan Fakulty rybářství a ochrany vod. Nové rybí plemeno nyní míří do prodeje. V případě jihočeských vědců se však nejedná o první unikátní kapry, kteří vzešli z jejich líhně.

V první fázi výzkumu odborníci studovali původní i dovezená plemena kapra i jejich hybridy. „Cílem šlechtění bylo dostat do lysého kapra geny amurského divokého kapra, takzvaného sazana, který je uznáván jako samostatný poddruh asijského kapra
a s evropskými plemeny kapra je geneticky nejméně příbuzný," uvádí Martin Flajšhans, vedoucí fakultní Laboratoře molekulární, buněčné a kvantitativní genetiky centra CENAKVA.

Vysokou odolnost amurského lysce k viróze KHV ověřil Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně. „Jde u nás o jedinou laboratoř schopnou testovat rybí viry," poukázal Otomar Linhart. Nové rybí plemeno už uznalo také ministerstvo zemědělství i republiková šlechtitelská rada pro chov ryb. Žádné jiné přitom v tuzemsku nebylo uznáno už více než dvacet let.

Jihočeští vědci při vývoji nového kapra spolupracovali s Rybníkářstvím Pohořelice. Amurský lysec tak existuje hned ve dvou liniích, vodňanské a pohořelické.

„Produkce šupinatých kaprů stále tvoří až šedesát procent české produkce tržního kapra, ale lysí kapři jsou finančně, komerčně a exportně atraktivní a vyvážejí se úspěšně do Německa, Rakouska a Polska," poukazuje Vladimír Chytka z Rybníkářství Pohořelice.

Amurský lysec dostal jméno po jednom z rodičů, který pochází z východoruské řeky Amur protékající Vladivostokem. Jihočeští vědci ve spolupráci s produkčním partnerem začnou na jaře rybářům prodávat toto plemeno pro chov v rybnících.

Z minulosti pak mají odborníci z jihu Čech na kontě i kapra se zvýšeným obsahem omega-3 mastných kyselin, což zjednodušeně znamená se zdravým tukem. Docílili toho pouhým krmením. Za úspěchem je – místo obilí – speciální krmná směs na bázi rostlinných olejů, ale také technologie zpracování masa. Spolupracovali i s pražským Institutem klinické a experimentální medicíny.