Do zdejšího rybníka o 20 ha chtějí usadit klece naplněné odloženými vánočními stromky. Mezi jejich větvičkami mají ryby nalézt úkryt před útočícími „letkami“ kormoránů. Klece navíc stíní zelené umělohmotné plachty. „Většina chovných rybníků jsou ‚vany‘ bez vegetace, ve kterých lovící ptáci nemusejí kořist dlouho hledat,“ říká v deníku PNP Andreas von Lindeiner ze zemského svazu pro ochranu ptactva. Ochránci očekávají, že úřady a rybáři najdou pro kormorány určité plochy, kde budou trpěni – na Dunaji, Naabu, franckých jezerech či pískovnách.

Dobrovolný rok pomoci

Mladí ve věku 16 – 27 let mohou v Německu absolvovat tzv. dobrovolný sociální vzdělávací rok a sbírat první zkušenosti z práce v sociální oblasti. Jsou zařazeni jako pomocné síly pod odborným dohledem na plný úvazek například v nemocnicích, domovech seniorů, pečovatelských ústavech, školkách, dětských domovech, zařízeních pro postižené, sociálních stanicích, školách atd.

Podmínkou služby je úředně uznané odmítnutí služby se zbraní, poznamenává deník PNP. Zařazení dostávají kapesné 195 eur měsíčně a mají ubytování a stravování zdarma, případně finanční náhradu. Je za ně plně hrazeno pojistné. Více na www.bdkj-bayern.de.

Víc hodin učitelům?

Podle plánů pověřence rakouského ministerstva školství Wernera Amona by měl nový učitelský služební zákon založit vyšší nástupní platy pro začínající učitele, ale také povinnost delší přítomnosti vyučujících ve škole – při odpoledním opatrování školáků a doučování.

„Momentálně platí pro učitele týdenní penzum 40 pracovních hodin, ale povinnost přítomnosti ve školách v užším slova smyslu není,“ vysvětluje deník OÖN. „Jako minimum platí konkrétní úvazek každého kantora – v obecné škole zpravidla 22 hodin, v základní 21 hodin, na vyšších stupních v průměru 20 hodin.“ Část učitelských odborů naopak nedávno vznesla požadavek na zkrácení celkové pracovní doby.

Dál dotace „protiatomistům“

Horní Rakousy letos podpoří antiatomové spolky v zemi a v Česku celkovou částkou 360 000 eur, což je o 10 procent méně než loni. K tomu něco přidá zemský hejtman ze svého fondu, což bylo loni 75 000 eur.

„Loni zemské dotace rozděloval ještě antiatomový pověřenec Radko Pavlovec, a to především třem spolkům – Anti–Atom–Szene kolem Elviry Pöschkové dostala 79 936 eur, Anti-Atom-Komitee Manfreda Dopplera 70 790 eur,“ píší OÖN. „Atomstopp Oberösterreich Rolanda Eggera nedostal z balíčku nic, ale zadotoval jej hejtman Pühringer z podpory spolků částkou 45 000 eur a 30 000 eur přišlo od města Lince. 30 000 eur od Pühringera získal také Anti-Atom-Komitee ve Freistadtu.“

Mluvící robot v Linci

Telekomunikační robot Telenoid Japonce Hiroshiho Ishigura (47), pokládaného za guru výzkumníků robotů, je od čtvrtka k vidění v Robolabu Ars Electronica Centra v Linci. Na rozdíl od modelu „Geminoid“ s ohromně přesnou imitací člověka, s nímž Ishiguro ohromil Linec loni, je minimalistický „Telenoid“ robotem jiného typu, jehož design má podle tvůrce vyjařovat „univerzální aspekty komunikace“. Přesto jsou do „řeči“ Telenoida přeneseny do detailu záznamy mluvy člověka digitální kamerou a mikrofonem. Výraz jeho tváře pak odpovídá pronášeným větám. Podle Ishigura bude během několika měsíců ke koupení také v Rakousku poněkud menší model Telenoida, než jaký je k vidění v Ars Electronica. Předpokládaná cena má být kolem 8000 dolarů.

Za cíl svých výzkumů označil Ishiguro v OÖN hledání hranic, nakolik mohou roboty lidem pomoci. „Například v Dánsku je Telenoid nasazen při opatrování starých lidí, kteří už sotva mohou opustit dům,“ říká. „Učí je znovu více komunikovat s bližními…“