Jak říká, je pro ně taková morální opora i jistota. Klidně by ale mohl být i talismanem. Jeho svěřenci si totiž, stejně jako loni, přivezli z brněnského výstaviště pohár pro vítěze.

Nejstarší komín se nachází v areálu původní továrny Koh-i-noor Hardtmuth.Zdroj: Jan SchinkoNejvyšší komín postavili za devět týdnůNejvyšší českobudějovický komín stojí na Okružní v Novém Vrátě.Zdroj: Deník / Skálová Klára
Nejvyšší budějovický komín (vpravo) měří 160 metrů a nachází se na Okružní ulici v Novém Vrátě. Hrubá stavba byla dokončená 12. listopadu 1986. Nejstarší komín (vlevo) je z poloviny 19. století a nachází se v areálu původní továrny Koh-i-noor Hardtmuth.

Letošního ročníku, který se konal na konci dubna, se přitom účastnilo osm českých a jeden slovenský tým. „Mám z toho upřímnou radost, protože jsme zvítězili s velkým náskokem. Loni jsme vyhráli jenom o dva body, tak to bylo takové ušmudlané vítězství, jakoby náhodou. Letos to ale kluci zvládli úplně perfektně. Mají prostě šikovné ručičky," nešetřil Alois Pavlík chválou na svůj tým. Ten tvořil Martin Oblouk, student druhého ročníku, a maturant Josef Vyhnálek. „Martin je šikovný, takže jsem na něj tak trochu spoléhal, o celkové vítězství se ale zasloužil i Pepík. Ten navíc v našem oboru kominík vyhrál celorepublikovou soutěž České ručičky, 21. června tak jedeme do Brna pro vyznamenání," dodal učitel z budějovické střední školy.

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti

Bez poctivé přípravy by se podle něj na stupně vítězů nedostali. „Dopředu jsme věděli, co nás čeká, stačilo tak sehnat jen materiál a mohli jsme trénovat," řekl Alois Pavlík. Pomocnou ruku jim v tom podala zlivská firma, která jim coby sponzorský dar poskytla potřebný materiál, kluci v čele s mistrem se tak mohli pustit do díla. „Připravovali jsme se přibližně tři neděle. Klukům jsem říkal „těžko na cvičišti, lehko na bojišti", a tak kluci několikrát stavěli komín na sucho, abychom to natrénovali do nejmenšího detailu," vyprávěl Alois Pavlík. „Komisaři totiž chodí po celou dobu mezi soutěžícími a dělají si poznámky – jak kluci založili, jak postupují, jak vyřezávají, jestli dodržují bezpečnost práce a tak podobně," popsal Alois Pavlík průběh soutěže. Na otázku, jestli je při sledování výkonu svých svěřenců nervózní, odpověděl: „Na místě už nervózní nejsem, tam už jsou kostky vrženy. Nervózní jsem byl při tom tréninku, to se mi o tom dokonce i v noci zdálo."

A co že museli kluci zvládnout? „V prvním úkolu jsme stavěli základ komínu a následně montovali vybírací dvířka. Při druhém úkolu jsme museli postavit sloučený komín na pevná a plynná paliva, ve třetím úkole jsme stavěli nerezový systém koncentrického uspořádání, čtvrtým úkolem bylo sestavení kaskádového kouřovodu pro zapojení kondenzačních kotlů," popsali jednotlivé úkoly ti nejlepší z nejlepších - Martin Oblouk a Josef Vyhnálek.