Tým, vedený Rüdigerem Ettrichem, totiž dokázal rozluštit jeden z mechanismů, kterým se bakterie geneticky mění a reagují na vnější vlivy. Tak se například brání účinkům antibiotik a stávají se vůči nim imunní, přičemž pak lék na nemoc nezabírá.

Objev Ettrich představil odborné veřejnosti před třemi týdny na výroční konferenci Proteinové společnosti v americkém San Diegu. „Pozvánka k přednášce na této konferenci se dá přirovnat k účasti na mistrovství světa, na které se musí účastníci kvalifikovat v konkurenci desítek tisíc vědců z celého světa,“ vyzdvihl mimořádný význam objevu ředitel Ústavu fyzikální biologie Jihočeské univerzity Dalibor Štys.

„Náš výzkum se zabývá tzv. restrikčními enzymy v bakteriích. To jsou laicky řečeno stroje, které se zabývají genetickou informací. Když se do bakterie dostane cizí DNA, je schopna ji rozpoznat, zpracovávat, zničit nebo ji využívat pro sebe a adaptovat se v prostředí, což se děje například u antibiotik,“ popsal Ettrich.

K vysvětlení přínosu objevu použil vědec příkladu z historie. „Je to jako když chtěli Japonci v dvacátých letech kopírovat americká auta, uměli popsat, jakou mají nejvyšší rychlost, spotřebu a zrychlení, ale nevěděli, jak motor funguje. Náš objev dává všem do ruky konstrukční plány motoru a toho, jak funguje, a dále pak návody, jak se dá měnit, aby byl efektivnější, silnější a podobně.“

Výsledky práce jihočeských vědců sklidily velký ohlas. V průběhu výzkumu dokonce novohradské laboratoře zažily útoky konkurence.

O objev jihočeských vědců se zajímají prestižní laboratoře z celého světa

Výzkum restrikčních enzymů v bakteriích je ve světové vědě jedním ze žhavých témat. Desetičlenný tým vědců z novohradského Akademického a univerzitního centra tak obstál v silné konkurenci zahraničních laboratoří.

Dokonce se stal i terčem konkurenčního boje. „Zažili jsme spoustu útoků, jeden byl například přes studenta, který se pokoušel informace získat,“ vzpomíná vedoucí týmu Rüdiger Ettrich.

Desetičlenný tým, který zahrnoval i studenty doktorského programu, pracoval na výzkumu pět let. Výsledky nyní uveřejní v prestižním odborném časopise, z nějž je budou moci využít pro své bádání další vědecká pracoviště.

O objev už projevily zájem světové laboratoře ze Spojených států, Velké Británie či Švýcarska. V budoucnu může objev totiž sehrát velkou roli například v lékařství nebo nanotechnologiích.

Novohradský tým také získal mnoho nabídek ke spolupráci. Nadále se bude věnovat základnímu výzkumu.

Podle ředitele Ústavu fyzikální biologie Dalibora Štyse má objev velký význam i pro českou vědu. „Jedná se o jeden z největších úspěchů české proteinové biochemie, který je výsledkem práce dlouhodobě budovaného týmu,“ uvedl Štys. Vědci z oddělení struktury a funkce proteinu, které vede Rüdiger Ettrich, se ale mohou pochlubit i mnoha dalšími úspěchy.

Patří mezi ně například krystalizace proteinů ve vesmíru nebo spolupráce s jedním z nejvýznamnějších světových výrobců nástrojů a kitů pro proteinové krystalizace.

Novohradské centrum také dlouhodobě spolupracuje, včetně výměny studentů, s Univerzitou v Princetonu, která je jednou z pěti nejlepších vysokých škol na světě.