Jeho zásluhy o proslavení města jsou nesporné. Svým životem prokázal i notnou dávku statečnosti. Karel Fořt vedl skautský oddíl na Jirsíkově gymnáziu v Českých Budějovicích. Kvůli tomu jej za druhé světové války dokonce věznilo gestapo.


Před komunisty utekl až do Alžíru

Jako bohoslovec byl Karel Fořt za války totálně nasazen v Linci. Po kněžském svěcení působil na Šumavě. Zažil zde ještě německé starousedlíky, kteří se pak po válce museli stěhovat z Československa.


Také Karel Fořt musel za pár let z rodné vlasti uprchnout. Utíkal před komunistickou totalitou, která si jej vytipovala za jednu z obětí rozsáhlých represálií.


Misijní činnost v Alžírsku ukončil po nástupu tamních komunistů. Více než tři desítky let pak duchovně pečoval o naše krajany ve svobodné části Německa.


Po otci Křišťanovi převzal křesťanské vysílání Rádia Svobodná Evropa. Svým hlasem povzbuzoval všechny, kdo si naladili příslušnou rozhlasovou frekvenci komunisty zakázané a neustále rušené stanice také v Československu. K jeho spolupracovníkům, na které rád vzpomíná, patřil také známý písničkář a publicista Karel Kryl.


S gustem a radostí překročil Karel Fořt po listoipadu 1989 strženou železnou oponu. Stále se aktivně veřejně angažuje, přestože za pár dní, 8. listopadu oslaví již 87. narozeniny.


Střídavě žije v Českých Budějovicích, ale nezapomíná ani na německý Mnichov, kam se několikrát do roka vrací. Studenti teologické fakulty v jihočeské metropoli jej stále s oblibou vyhledávají jako konzultanta svých diplomových prací.


Státní svátek si zaslouží pozornost

Prestižního ocenění, které v předvečer státního svátku dostal, si Mons. Fořt náležitě považuje, zůstává však skromný.


„Při výběru kandidátů z různých skupin obyvatelstva jsem se tam nějak připletl,“ říká s úsměvem, který ho málokdy opouští. „Budějovičtí se poučili a vzali si vzor z Vladislavského sálu, kde pan prezident udílí medaile celá léta. Je to jeden ze způsobů, jak připomínat a znovu budovat svátek 28. října, který si zaslouží větší pozornost, než mu byla v předešlých desetiletích věnována,“ říká rozhodně.


Oslavy vzniku Československé republiky probíhaly v čase předválečném daleko intenzivněji. Vyznamenaný kněz to potvrzuje: „Pro nás pamětníky to dnes vypadá opravdu chudobně. Tenkrát byl 28. říjen ohromný den, celé České Budějovice tonuly v záplavě vlajek, na náměstí byla vojenská přísaha a po dvacet let první republiky to byla veliká událost. Dokonce po obsazení Hitlerem v roce 1939 se vpředvečer svátku město znovu třpytilo vlajkami a německý starosta s obavou posílal domovníka z malého semináře, kde jsem tehdy bydlel, aby obešel majitelé domů a výzdobu jim rozmluvil.“


Mons. Karel Fořt se narodil v Rožmitále pod Třemšínem, velkou část života prožil za hranicemi, ale hrdě se hlásí ke kraji rybníků.„Nemám jinou vlast než jižní Čechy,“ pronáší kněz téměř až pateticky.


„Moje rodné město náleželo dříve k okresu Blatná a ten zase politicky spadal pod Strakonice. To už jsou nějaké jižní Čechy! Já jsem se ostatně v Rožmitále jen narodil, ale do svých šesti let jsem vyrůstal ve Skočicích na Vodňansku. Pak jsem žil v Horažďovicích a od patnácti let studoval v Českých Budějovicích,“ dodává Mons. Karel Fořt, letošní nositel vyznamenání Za zásluhy.

Ladislav Lhota