Okurkové valentýské srdce

„Místo obvyklého kruhového řezu mají srdíčkovitý,“ píše deník PNP. Dodává, že romantické okurky si může doma pěstovat každý. Malá okurka je totiž uzavřena do šablony z plexiskla, která je při dorůstání drží ve tvaru srdcového průměru. Šablona je upevňována asi dvaceti šrouby, jinak by prý rostoucí okurka sevření roztrhla. Do kýžené formy doroste v šabloně za tři, čtyři dny. Důležité prý je, aby se okurka v šabloně nezapařila, protože pak by mohla hnít. Asi 30 valentýnských okurek vydraží Busigel v e-aukci pro dětský domov v Albertshofenu.

Pomohou chudým k teplu

Asi 25 000 domácností v Horních Rakousích má tak málo prostředků, že si sotva mohou v zimě topit. Zemská vláda nyní rozjela zatím v okrese Urfahr venkov projekt, který jim má pomoci. „V příštích týdnech navštíví energetičtí inspektoři na 2000 domácností a budou v nich pátrat po tzv. požíračích energie,“ píše deník OÖN. „Stará chladnička stojí za rok o sto eur víc než moderní přístroj,“ ujišťuje v deníku rada pro životní prostředí Rudolf Anschober. K podpoře těchto výměn má vláda 750 000 eur. O tom, komu se výhoda přizná, mají rozhodovat sociální organizace, obce a okresní úřad.

Obnoví domovníky?

Bytové družstvo v Linci se chce snažit o obnovu funkce domovníka, kterou v roce 2000 škrtl celorakouský zákon. Od té doby nebylo možné nové správce objektů, většinou ženy, nově obsazovat. Od té doby počet domovníků v Linci klesl z 266 na 139, k nimž přibylo jedenáct tzv. domovních dohlížitelů s podobnou funkcí. Tímto způsobem se družstvo stará o polovinu ze svých 18 190 bytů ve 1817 objektech. V 580 domech se 6664 byty vykonávají činnost domovníků úklidové firmy, ve zbytku si uklízejí nájemníci sami.

„Podle průzkumu ve Vídni si ale čtyři z pěti nájemníků přejí takovou kontaktní osobu pro všechny problémy kolem bydlení,“ píší OÖN. V Linci to prý bude obdobné, proto družstvo usiluje o „comeback domovníků“, ovšem modernějšího typu. „Budoucí domovníci se sice mají nadále starat o různé čisticí práce a průběžně opravovat, především by ale měli být sociální kontaktní osobou – jako řešitelé konfliktů mezi různými kulturami a generacemi, zejména při nejasnostech kolem domovního řádu nebo předávání bytů,“ uvádí list.

Realizace projektu by vyžadovala zaměstnání 150 až 200 lidí na plný úvazek. Zkušební provoz odstartuje v Auwiesenu. Pak by se nájemníci měli vyjádřit, zda si přejí místo uklízecích firem zase důvěrníka – domovníka.

Drahé hranolky

Vrchní zemský soud v Mnichově rozhodl, že jedna galerie musí zaplatit jako náhradu škody za ztracené dva smažené hranolky po 22 letech 2000 eur. Hranolky sloužily v roce 1990 jako předloha pro objekt vytvořený ze zlata s názvem "Pommes d'Or". O případu náš deník informoval. Okresní soud v prvním stupni požadavek autora na odškodnění zamítl s tím, že tvůrce přesvědčivě neprokázal, že hranolky byly uměním. (Deník informoval.)

Odvolací instance se na rozdíl od soudu prvního stupně nezabývala otázkou, zda ony „běžné“ hranolky byly samy o sobě uměním. Bez ohledu na to měly podle vrchního soudu svou hospodářskou hodnotu. Jedna sběratelka umění jako svědkyně prý věrohodně potvrdila, že by byla za ony hranolky zaplatila 2500 eur. To ale nyní není možné, takže umělec o tyhle peníze přišel. „Zaviněním galerie tak tvůrci vznikla škoda,“ řekl vrchní soud.

Galeristka Andrea Tschechowová vidí v rozsudku podle PNP špatný signál pro trh s uměním. Hranolky podle ní nebyly uměleckým dílem. Pochybuje, že by vůbec mohly být prodány, protože sloužily jako předloha pro unikát a hrozilo by nebezpečí dalšího kopírování, míní.

Proč vyloučili „antiatom“

Na naši čtvrteční informaci o vyloučení organizace "Antiatom Szene" z uskupení hornorakouské protiatomové ofenzívy reagoval Radko Pavlovec, bývalý protijaderný pověřenec hornorakouské vlády. „Vyloučení má velmi zvláštní pozadí,“ píše. Uvádí, že tato organizace totiž objevila propojení organizace "atomstopp" na spolek "Weltbund zum Schutze des Lebens", který má pravicově extremistické pozadí. Byl založen členem SA a NSDAP Schwabem. „Antiatom Szene požadovala distancování ostatních organizací a zemské vlády od tohoto uskupení,“ píše Radko Pavlovec. „Namísto distancování byla organizace vystavena výhrůžkám z kanceláře zemského rady Anschobera. Některý z těchto rozhovorů nahráli jako důkaz a předali deníku Der Standard. Výhrůžky měly reálné pozadí, jak dokazuje vyloučení této organizace z projektů. Nadále tedy budou financovány pouze ty hornorakouské organizace, které nemají s Weltbundem a jeho historií problém,“ uvádí.