Jeden světlý moment ale provázejí i méně radostná zjištění. „Lino v muzejní expozici ukrývalo krásnou cihlovou dlažbu. Ale pod linem byly skoro kaluže vody,“ popsal rozporuplné dojmy ze začátku úprav památníku ředitel Jihočeského muzea Pavel Šafr. Pracovníky muzea teď čekají hektické týdny, protože pracují na několika akcích najednou. Nejen na proměně trocnovského památníku.

Tam bude podle Šafra nejméně čtrnáct dnů trvat, než se z cihel v podlaze odstraní malta a další nečistoty. Nepořádek po sobě zanechali nejspíše řemeslníci před 35 lety, tedy v době, kdy nynější expozice vznikala. Oprava čeká v malém muzeu také okna. A změny se týkají i samotné výstavy, která je instalována v domku na okraji areálu. „Některé texty už jsme z expozice odstranili,“ zmínil Šafr s tím, že byly příliš poplatné komunistickému pojetí husitství. Ředitel Jihočeského muzea počítá, že během tří let projde výstava postupnou obnovou, na které budou spolupracovat historici jako Petr Čornej, který u nás v současnosti patří mezi nejuznávanější znalce tohoto období.

Celý areál v Trocnově, který po dlouhém hledání nějakého nového vlastníka převzal od státu kraj, je uceleným komplexem 11,4 hektaru luk, lesa a ostatních ploch. Jana Žižku připomínají základy stavení nebo pamětní kámen na místě údajného rodiště a monumentální socha. „Součástí areálu je také expozice muzea Jana Žižky,“ uvedla Jana Rennerová, vedoucí samostatného oddělení komunikace Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Úřad byl dosavadním vlastníkem areálu. Celková hodnota nemovitostí přesahuje 6,8 milionu korun. Socha Jana Žižky byla oceněna částkou 2,5 milionu korun.

„Od roku 2004 se ÚZSVM snažil předat památku do péče některé organizační složce státu, která by zajistila odbornou správu. V roce 2008 vyslovilo ministerstvo kultury souhlas s převodem vlastnického práva na nestátní subjekt,“ doplnila Rennerová.

Město Borovany ani Národní památkový ústav o památník moc nestály. Náklady na roční provoz činí zhruba 400 000 korun a areál vydělá jen několik desítek tisíc korun ročně. Památníku se nakonec jako nový vlastník ujal Jihočeský kraj a předal jej do péče Jihočeskému muzeu, sídlícímu v Českých Budějovicích. „Kraj převzal fyzicky památník 25. května tohoto roku,“ uvedla tisková mluvčí krajského úřadu Kateřina Koželuhová.

Zájem o bezplatný převod do svého vlastnictví kraj projevil vloni v říjnu. „Jsem přesvědčen, že kraj jako veřejnoprávní korporace je dostatečným garantem nejen pro uchování dosavadní národní kulturní památky, ale i pro její další rozvoj,“ uvedl tehdy radní Jihočeského kraje pro kulturu František Štangl. Kraj chce nejen rozvíjet současné expozice, ale i ostatní aktivity v areálu. Pravidelně se zde například koná začátkem léta folkový festival Jihočeské zpívání.

Vedení kraje počítá s tím, že na úpravách areálu se budou podílet v rámci praxe i učni z učilišť zřizovaných krajem. „Mohli by dělat například tesařské práce,“ naznačila možné využití učňů Koželuhová.

Kromě základních stavebních úprav nyní v expozici dochází jen k menším změnám. Odstraněny byly některé texty a ty ostatní mají být podle Pavla Šafra graficky sjednoceny. Zmizí fotografie, které už nejsou v dobré kvalitě. Přes určitou poplatnost době jejího vzniku ale ředitel Jihočeského muzea současnou expozici jako celek úplně nezatracuje. „Ve své době to byla technicky špičková expozice. Dělalo ji Výstavnictví Praha spolu s brněnským výstavištěm, to byly dva nejrenomovanější dodavatelé podobných celků,“ poznamenal Šafr. Až na výjimky je použitelný i textový doprovod.

V budoucnu by ale Šafr chtěl, aby vznikla moderní expozice. Například i s větším počtem takových trojrozměrných exponátů, které si návštěvníci budou moci i osahat. Přípravy nové výstavy si ale vyžádají nejméně rok.

Letos bude muzeum otevřeno počátkem července, ale svátek mistra Jana Husa už se asi nestihne. „Jednoho dne se konečně objeví cedule dnes otevřeno,“ naznačil s mírnou nadsázkou Šafr, že konkrétní datum nechce předjímat.

Žižka a husitství

Jan Žižka z Trocnova byl nejznámějším husitským vojevůdcem. Pocházel ze zemanského rodu, který sídlil na dvorci v Trocnově. V mládí byl Žižka prohlášen na čas i psancem, protože se účastnil drobných válek na česko – rakouském pomezí, a popravčí kniha pánů z Rožmberka mu připisuje i loupeže. V roce 1411 je doložen jako vrátník na dvoře krále Václava IV., sblížil se s mistrem Janem Husem a od roku 1419 stál v čele husitských vojsk. Jsou mu přičítána vítězství v bitvách u Sudoměře, na Vítkově, u Malešova a jinde. Zemřel 11. října 1424 při obléhání Přibyslavi. Je považován za zakladatele husitské vojenské taktiky a je autorem přísného vojenského řádu.