INDEX DENÍKU pohledem kraje
OSVĚDČILO SE PODLE VÁS SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ ZDRAVÝCH A HANDICAPOVANÝCH?

V jižních Čechách odpovídalo na dotaz Deníku 83 osobností. Podle 36,1 procenta jihočeských panelistů Deníku je inkluze dobrým nápadem, o opaku je přesvědčeno 63,9 procenta dotázaných.

Do panelu Deníku se zapojilo celkem 85 osobností. Ne všichni respondenti chtěli odpovědět na všechny otázky, proto se počet odpovědí a členů panelu může u jednotlivých otázek lišit. Mezi osobnostmi jsou představitelé základních, středních i vysokých škol, zástupci kulturních institucí, vedoucí pracovníci úřadů, představitelé bezpečnostních složek státu a další. Průměrný věk jihočeských členů panelu činí 53 let, nejmladšímu panelistovi je 26 let a nejstaršímu 74. Panel tvoří osmašedesát mužů a sedmnáct žen.

Desetiletý Patrik trpí svalovou dystrofií, která jeho postižení bohužel prohlubuje. Přesto je už třetím rokem žákem českobudějovické Waldorfské základní školy. Za vydatné podpory asistenta se dokáže se svými kamarády učiti jezdit na výlety.

Čím dříve se děti dostanou do většího kolektivu, tím lépe

Ve společnosti dalších kluků je Patrik raubíř, říká o svém tělesně postiženém spolužákovi Rozalie Mudrová. „Ale když byl u nás na návštěvě, zjistila jsem, že je fajn a baví se se mnou klidně,“ odpovídá na otázku, jaký je Patrik spolužák. To, že je na vozíčku nebo že s ním sedí v lavici asistent pedagoga, který mu pomáhá, do jeho charakteristiky nezahrnuje. „Záleží nám na tom, aby se všichni žáci zapojili do výuky co nejvíce. Důležité je, aby dítě s postižením nastoupilo hned do první třídy a aby spolu všechny děti vyrůstaly. Kdybychom ho nezačlenili mezi ostatní a zůstal by většinu času jen s panem asistentem, bylo by to špatně,“ vysvětluje ředitelka školy Milena Vlčková.
Patrik chodí do běžné Waldorfské školy od první třídy.Zdroj: Deník / Radka Doležalová

Třídní učitelka Vendula Chromá doplňuje, že velmi důležitá je spolupráce učitele a asistenta. „Jsme neustále v úzkém kontaktu a musíme umět reagovat na všemožné situace, které nastávají. I fyzická zdatnost asistenta je důležitá. Kdybychom neměli silného chlapa, který dokáže překonávat s vozíčkem různé překážky, tak by bylo všechno složitější,“ upozorňuje Vendula Chromá. Asistent Jan Vodička se i podle svých slov musí udržovat v dobré fyzické kondici. „Po práci musím cvičit, plavat a jinak pečovat hlavně o svá záda. Jinak bych pomoc Patrikovi s překonáváním překážek dlouho nezvládl,“ vysvětluje. Jeho úkolem je pomáhat Patrikovi s učivem, poznat, kdy už žák ztrácí pozornost a potřebuje na chvilku ze třídy odejít. Jindy naopak svého svěřence vede k začlenění do třídní party a také pomáhá a podporuje i ostatní žáky.

K TÉMATU ČTĚTE TAKÉ: Audit Deníku: Stát podporuje inkluzi. Občany nepřesvědčil

„Inkluze a integrace jsou důležité. V naší škole o ně usilujeme dlouhodobě. Ale velmi škodí, když se inkluze ve školách provádí příliš násilně. Což se teď občas děje. Pro některé děti je snaha začlenit je do klasické školy neužitečný nápor,“ dodává Milena Vlčková.

Učitelé i spolužáci pomáhají autistovi

Pro rodinu nyní devítiletého Toníka to byla dost zdrcující zpráva, když lékaři vyřkli diagnózu: středně funkční autismus. To mimo jiné znamená sníženou schopnost navazovat sociální kontakt. S tím, jak se Toníkovi blížila školní docházka, rostly obavy, jak se mu podaří začlenit do kolektivu a hlavně jak budou reagovat spolužáci.

Jana Dudová, PísekZdroj: Archiv Deníku Toník navštěvuje základní školu druhým rokem a rodina je spokojená. „Měli jsme štěstí, že syn začal v Písku chodit do Základní školy Tomáše Šobra," uvádí maminka Jana Dudová. Ředitel Jaroslav Volf i jeho zástupkyně Romana Bláhová dokázali přizpůsobit výuku i prostředí náročným potřebám dítěte s autismem. Slova uznání a díků má Jana Dudová  pro třídní učitelku Ivanu Veselou a asistentku Vendulu Bílkovou. „Nikdy jim nepřestanu být vděčná za to, jak Toníkovi pomáhají. Jsou obětavé a trpělivé. Kdo se setkal s dětmi s autismem, ví, jaká je to náročná a vyčerpávající práce," říká Jana Dudová.

Pro Toníka je velmi důležité, že ho mezi sebe bez problémů přijali spolužáci. Významnou roli tady sehráli určitě jejich rodiče, kteří jim možné problémy vysvětlili. „Zní to neuvěřitelně, ale sešlo se několik šťastných faktorů, které mému synovi zajistily výborné vzdělání v příjemném prostředí a se skvělými lidmi na svých místech," zdůraznila Jana Dudová.