VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Plukovník Milan Malý odešel bojovat už v šestnácti letech

České Budějovice - Patnáctý březen 1939, kdy německá armáda obsadila okleštěnou republiku, se stal až do současnosti datem symbolizujícím porobení českého národa. Mnozí se ale tenkrát s porážkou bez boje nesmířili, zapojili se do domácího odboje nebo utekli, aby v zahraničních jednotkách bojovali za svobodu vlasti.

22.3.2015
SDÍLEJ:

Plukovník Milan Malý byl vděčný za vše, co prožil.Foto: Deník/Radek Gális

Mezi ně patřil i plukovník Milan Malý (1923 – 2013) z Českých Budějovic, který bojoval u Tobruku a létal s 312. čs. stíhací perutí RAF ve Velké Británii. V posledních letech byl několikrát navržen na státní vyznamenání, ale marně. Snad jako by platil povzdech mnohých veteránů, že čím dál žijete od Prahy, tím menší jsou i vaše válečné zásluhy.

Milan Malý se narodil 
v Brně – Králově Poli 30. září 1923. „Byli jsme nešťastný třiadvacátý ročník a v roce 1939 jsme hned museli na práci do Německa," vzpomínal v rozhovorech plukovník Milan Malý. Na nucených pracích se dozvěděl, že ve Francii vzniká zahraniční čs. armáda. Vlastenecky vychovaný Milan se rozhodl, že se do ní s kamarády dostane.

„Můj tatínek byl italský legionář, který bojoval za svobodu a samostatnost Československa již za první světové války. Jeho vlastenecká výchova a příklad, jak bojoval za Československo v zahraničí, ve mně zanechal pocit lásky k rodné vlasti a národu. Po okupaci jsem proto věděl, stejně jako mnozí další, že to, co naši otcové tehdy v legiích vybojovali, musíme nyní umět obhájit. Svobodu Československa jsme museli zase vybojovat zpátky," vysvětloval, co ho tenkrát přimělo riskovat život.

Milan Malý s kamarádem z války. „Dlouho jsme všechno plánovali, až jsme konečně z lágru utekli. Cestovali jsme přes celé Německo do Rakouska a do Jugoslávie. Do naší armády mě pak v Bělehradě na francouzském konzulátu odváděl major Novotný. Povídá mi: Kluku, co s tebou budu dělat? Frantíci berou až od 17 let, a tobě je teprve 16 a půl. Tak mně udělal o rok starší a bylo to. Dodnes mám ve vojenských papírech i rok narození 1922," usmíval se veterán.

Z Jugoslávie odjížděli Čechoslováci přes Řecko a Turecko do Bejrútu. Tam se měli nalodit na lodě, které by je přepravily k jednotkám do Francie. „Než se ale náš transport dostal do Bejrútu, Francie kapitulovala. Zůstali jsme v syrském Aleppu a jednalo se, co s námi bude. Angličané se dohodli s naší vládou a odvezli nás k Haifě, přístavu v Palestině. Tam už se formovala čs. jednotka na Středním východě pod vedením podplukovníka Klapálka." Karel Klapálek koncem 30. let sloužil v Českých Budějovicích, kde po okupaci vedl pobočku Obrany národa a před zatčením unikl do zahraničí.

Milan Malý absolvoval vojenský výcvikový tábor v Gedeře, ležící na trase Jaffa – Tel Aviv. Na Středním východě se zúčastnil bojových operací v Sýrii i Libanonu. Pak jeho jednotku převeleli do Tobruku. „Odjeli jsme na torpédoborcích. Večer jsme nalodili a ráno byli na místě. Vylodili jsme se pod palbou a hned se ocitli v bojových pozicích," vzpomínal veterán.

Po šestiměsíčním působení byla čs. jednotka na Středním východě stažena do Egypta a její příslušníci po přeškolení vytvořili 4. lehký protiletadlový pluk na Středním východě. „To už byl rok 1942. Mezitím bylo třeba doplnit naše letectvo ve Velké Británii. Při náboru jsem se přihlásil, protože létat byl můj sen. Byl jsem přijat." Milan Malý absolvoval letecký výcvik v Kanadě a byl s hodností seržanta přidělen jako jeden z nejmladších pilotů k 312. stíhací peruti v Anglii. Zúčastnil se bojů, které koncem války peruť absolvovala.

Když skončila válka, byli zahraniční letci soustředěni v Manstonu. „Tam jsme dostali nové spitfiry a v srpnu odletěli do Československa. Naše jednotka pak přistála 22. září 1945 na letišti v Plané u Českých Budějovic a já už ve městě zůstal jako pilot a instruktor létání, neboť tu začal výcvik stíhacích pilotů armády. Naše 312. stíhací peruť byla rozdělena do dvou pluků druhé letecké divize, které velel podplukovník Jaroslav Hlaďo. Z nás se stali učitelé létání pro budoucí piloty, kteří měli přijít z učiliště v Olomouci a Hradci Králové. Tady dostali konečný bojový výcvik na letounech spitfire," vysvětloval Malý.

Na jaře 1948 se na letišti v Plané školily čtyři desítky izraelských pilotů. Mezi instruktory byl i Milan Malý. První kurs letců, příslušníků izraelské vojenské organizace Hagana, byl zahájen počátkem května. Do přeškolovacího výcviku Akce DI – letci byli zařazeni piloti se zkušenostmi z války. Když pak napadla vojska arabských států Izrael, potřeba kvalitních pilotů a vojenských letadel byla nutností.

Na archivním snímku Milan Malý s kamarády.

„Školení bylo tajné," vzpomínal tehdejší praporčík Milan Malý. „Izraelští žáci byli přísně střeženi a nesměli z letiště ani do města. Většina ale nebyli žádní nováčci. Byli mezi nimi Američané, Angličané a Francouzi, naši kolegové, kteří měli odlétáno během války stejně jako my. Tady se museli přeškolit a později odlétali na spitfirech a messerschmittech rovnou do bojové linie. Dva dny po návratu zaútočili na egyptská vojska, která ohrožovala Tel Aviv," připomněl pilot, který musel letectvo opustit.

„V roce 1949 mně řekli, že nemohu sloužit v Československé lidové armádě, protože jsem bojoval na Západě, což se neztotožňuje s tezí komunistické strany," vzpomínal Malý, kterého naštěstí nezavřeli jako jiné zápaďáky. Musel se hlásit v Olomouci, ale chtěl zůstat v Českých Budějovicích, kde už měl rodinu. „Zachránil mě Němec, který za války bojoval u Stalingradu. Pracoval v podniku Igla, kde ho nutně potřebovali, a přimluvil se za mne. Je to zvláštní, když si uvědomím, že jsem proti Němcům celou válku bojoval, a pak mě zachránil zrovna Němec," zdůrazňoval ironii osudu.

Milan Malý začal u nádvorní party, později přešel jako pomocný laborant do chemické laboratoře. Do roku pak 1991 sloužil v kalírně u pecí jako kalič. Měl štěstí, že se dočkal listopadu 1989 a změny režimu, kdy už se zase smělo o západních letcích veřejně mluvit, a to i o těch, kteří po únoru 1948 museli zpět do exilu. A že jich Milan Malý znal.

Počátkem 90. let se Malý znovu dostal do Anglie spolu s dalšími veterány. „Navštívili jsme většinu míst, kde československé jednotky za války působily. Byli jsme na hřbitovech i v zámečku Runnymede, kde jsou na deskách jména nezvěstných, co se nevrátili z bojů a zůstali v moři. Jsem rád, že jsem se dočkal doby, kdy jsou znovu v úctě tito lidé, kteří nasazovali za naši svobodu svůj krk. Žádný z těch, kteří položili svůj životy za svobodu republiky, nesmí být nikdy zapomenut," zdůrazňoval plukovník Milan Malý.

Milan Malý byl v roce 2008 vyznamenán českobudějovickým primátorem Jurajem Thomou vyznamenáním Za statečnost. Několikrát byl navržen i na státní vyznamenání, které uděluje prezident 28. října, toho se ale do své smrti 1. května 2013 nedočkal. Milan Malý v posledních letech podporoval i snahu vybudovat v Českých Budějovicích památník letcům, stavba ale ani nezačala. Dokud mu zdraví dovolovalo, účastnil se vzpomínkových akcí i setkání válečných pilotů v Jindřichově Hradci. Vnučka Dita Edelmanová
o něm vydala knihu Z Tobruku k RAF plnou válečných vzpomínek i fotografií.

Plukovník Milan Malý Milan Malý se zúčastnil v roce 2011 koncertu v budějovickém Metropolu, jehož výtěžek byl určen na stavbu památníku válečným letcům v krajském městě.(30. září 1923 Brno-Královo Pole – 1. května 2013 České Budějovice)

Po okupaci odešel na práci do Německa (Kassel), odkud se s kamarády Bohuslavem Velvarským a Zdeňkem Kudlou přes Rakousko dostal u Klagenfurtu do Jugoslávie (dnes území Slovinska u Jesenice). Přes Lublaň a Záhřeb dorazili do Bělehradu, kde byli na francouzském konzulátě přijati do armády.

Dostal se až do Palestiny, kde vznikl 1. listopadu 1940 Čs. pěší prapor 11 – Východní, jehož příslušníkem se stal. V roce 1941 se zúčastnil bojů proti „vichistickým" Francouzům v Sýrii a od října 1941 pak obrany Tobrúku v Libyi. V červnu 1942 se přihlásil k letectvu. Spolu s dalšími adepty létání přistál 1. ledna 1943 ve skotském Greenocku.

Prodělal pilotní výcvik ve Velké Británii a v Kanadě (1943–1944) a po dokončení operačního výcviku opět na britské půdě byl v roce 1945 převelen jako pilot
v hodnosti Sergeant (Sgt, četař) k letce „A" 312. čs. stíhací peruti RAF.

Do vlasti se vrátil v srpnu 1945. Letci 312. perutě na letišti Planá u Českých Budějovic utvořili základ 2. letecké divize. Zde sloužil u jejího 4. stíhacího leteckého pluku.

V roce 1949 musel armádu opustit, zůstal v Českých Budějovicích a pracoval jako pomocný dělník, v chemické laboratoři a v kalírně u pece.

V říjnu 2008 obdržel od primátora medaili Za statečnost. Zemřel 1. května 2013.

Autor: Radek Gális

22.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Nehoda na objízdné trase na Netolice

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Dobrá zpráva pro řidiče: Sobotní ráno už se Švehlovým mostem

Tábor - Táborský deník dostal pozitivní zprávu. V noci z pátku na sobotu začne provoz přes Švehlův most.

Testovaní hokejisté Jáchym a Prokeš na zkoušce v ČEZ Motoru neuspěli

České Budějovice – Poprvé se v přípravě hokejisté ČEZ Motoru střetli s jedním ze svých soupeřů z první WSM ligy a ukázali svou sílu. Kladenské Rytíře, kteří by rovněž měli patřit k aspirantům na postup, porazili po velice solidním výkonu 3:1. Další zápas odehrají v úterý netradičně ve Strakonicích proti Plzni (17.30).

Země živitelka bude letos jiná

České Budějovice - Organizátoři považují letošní 44. roční Země živitelky za přelomový. Tradiční událost se koná 24. až 29. srpna na Výstavišti v Českých Budějovicích. Na největší výstavní a veletržní akci v České republice přijede 747 vystavovatelů. To je o 50 více než loni. Zúčastní se 22 zemí.

Lidé kolem Vltavy na Českokrumlovsku zachraňují i psy

Rožmberk nad Vltavou – Nejenom věci, ale také své psy ztrácejí vodáci plující po Vltavě. Své o tom ví Martin Pavljuk, který se ujal nejednoho bezradného psa běhajícího kolem Vltavy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení