VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Prvnímu plameňákovi v Zoo Ohrada lovili potravu v rybníce

Hluboká nad Vltavou - Před 25 lety, v revolučním roce 1989 se narodili medvědi Ben a Dick, kteří jsou v zoologické zahradě u Hluboké nad Vltavou dodnes. Samotný areál však tehdy vypadal úplně jinak, značně se změnila také práce ošetřovatelů nebo veterinárního lékaře.

26.10.2014
SDÍLEJ:

Historické snímky ze Zoo Ohrada.Foto: archiv zoo

Celá prohlídka zabrala sotva půl hodiny, za občerstvením museli návštěvníci ven z areálu, ošetřovatelé lovili potravu pro zvířata v rybníce a veterinář vždy operoval přímo ve výběhu. Dnes nic z toho neplatí. Mnohé se změnilo od přelomu 70. a 80. let v Zoologické zahradě Ohrada u Hluboké nad Vltavu.

Tehdejší dobu pamatuje nynější zástupce ředitele Roman Kössl. „Působil jsem zde v letech 1978 až 1982 jako učeň, protože jsem studoval na středním odborném učilišti obor chovatel cizokrajných zvířat. Vždy o prázdninách jsem do zoo docházel na praxi," vzpomíná.
Areál byl před 35 lety mnohem menší. Rozkládal se pouze na místech, kde je dnes australská expozice, pavilon Matamata, Malá Afrika a výběh pro vlky a rysy. Během 80. let se zahrada rozrostla k nynějším ohradám pro daňky, osly, poníky a k divadlu.

Břeh Munického rybníka byl ještě bez výběhů a značně zarostlý.  Ošetřovatelé sem chodili chytat krmivo pro vodní ptáky. Díky tomu také přežil vůbec první plameňák, který se do Zoo Ohrada dostal. „Jednou v létě ho někdo chytil 
v přírodě a přinesl k nám. Nikdo nevěděl, odkud se vzal, 
a my na to nebyli připravení. Takže jako učeň jsem chodil chytat do rybníka dafnie a těmi jsme ho živili. Dnes máme plameňáků sto, ale tenkrát to byla rarita," popisuje Roman Kössl.

Historické snímky ze Zoo Ohrada.Samotné expozice také vypadaly úplně jinak. Neuplatňoval se moderní trend, že zvířata mají žít v podmínkách, které se mají co nejvíce podobat jejich přirozenému prostředí. „Byl to takový klasický zvěřinec, stejné malé klece, jedna vedle druhé, 
a v každé pár zvířat, třeba dvě kuny skalní, dvě kuny lesní, dvě lišky, dva jezevci, dva bažanti a podobně. Tam, kde je dnes domeček pro krokodýly, měly výběh vydry," vysvětluje Roman Kössl.

Zoo chovala převážně zvířata střední Evropy. Exotiku představovali pouze různé druhy papoušků a psi dingo 
z Austrálie. V roce 1976 získala Ohrada nové medvědy díky výstavě Země Živitelka. „Všechny členské státy RVHP tam vystavovaly živá zvířata 
a Rumuni přivezli medvědy, kteří se jmenovali Gelu a Marica a pocházeli z přírody. Zpátky už je s sebou vézt nechtěli, a tak je dali do zoo.  Po čtyřech letech tu medvědi měli první mláďata a pak zhruba každé dva roky. V lednu 1989 se narodili bratři Ben a Dick, které máme dodnes," připomíná Roman Kössl.

Návštěvníkům před 35 lety prohlídka celé zahrady trvala asi půl hodiny a pokud dostali hlad, museli ven z areálu. Bufet totiž stál až za branou. Dnes má zoo kromě stánků
i vlastní restauraci. Změnilo se také zázemí pro zaměstnance. Kanceláře, šatny, sklady či přípravna krmiv se nacházely v zadním traktu loveckého zámku. V současnosti jsou některé části jinde, ostatní zmodernizované.

Výrazný posun zaznamenávají ošetřovatelé v péči 
o zvířata. „Před lety jsme například sami připravovali krmení, různé míchanice pro různá zvířata, která měla odlišné nároky. Člověk musel všechno vymyslet, předávali jsme si zkušenosti, každá zahrada to dělala trochu jinak. Dnes objednáte u firmy a dostanete v pytlích granule pro konkrétní zvířata, spousta krmiv je předpřipravena," říká Roman Kössl.

Historické snímky ze Zoo Ohrada.Srovnávat s minulostí už může také Emanuel Krejcar, který nastoupil roku 1984 do Zoo Ohrada jako veterinární lékař. Místo převzal po svém otci. „Zahrada měla jen malý původní areál a řadu věcí jsme museli zvládat ve spartánských podmínkách. Naštěstí tu pracovali zkušení odborníci a vedle nich laici, kteří o to měli opravdu zájem, takže se nám dařilo překážky překonávat," vypráví.

V areálu na počátku 80. let například ještě nebyla ošetřovna. Veterinář tak i poměrně složité operace prováděl přímo ve výbězích na uspaných zvířatech. „Nyní máme malou ošetřovnu, kde operujeme menší zvířata. Děláme například vcelku náročné ortopedické zákroky. Když je potřeba, spolupracujeme s klinikou. Operace velkých zvířat ale pořád musíme provádět ve výběhu," doplňuje lékař.

Změnily se způsoby označování zvířat. V minulosti je ošetřovatelé kroužkovali nebo tetovali, dnes jim dávají mikročipy. Mnohem lehčí je také očkování. „Nyní vakcinujeme distanční metodou, to znamená, že využíváme foukačku nebo imobilizační pušku. Tenkrát jsme měli pušku jen jednu a byla obtížně použitelná, protože špatně dávkovala, takže jsme si museli poradit jinak," vzpomíná Emanuel Krejcar.

Dnes navíc zvířatům hrozí méně nebezpečí. „V 80. letech bylo nařízení, že musíme dodávat zvířata na Živitelku. Transportovali jsme tam třeba daňky a občas to dopadlo špatně. Nyní jsou nesrovnatelně propracovanější metody a riziko zranění se minimalizuje," říká Emanuel Krejcar.

Máte staré fotografie ze zoo?Zoo Ohrada uvítá rodinné či jiné snímky, které zachycují historii zahrady. Přinést je můžete do redakce Deníku na náměstí Přemysla Otakara II. čp. 5
v Českých Budějovicích nebo zaslat emailovou poštou na andrea.zahradnikova@denik.cz. Předání zprostředkujeme.

Velký rozvoj Zoo Ohrada začal kolem roku 2000, především ale v posledních zhruba šesti letech. Do areálu přibyla exotická zvířata. „Chtěli jsme zachovat zaměření na Eurasii, ale k tomu přidat malé ucelené exotické expozice. Tak vznikla část zaměřená na Austrálii, pak jihoamerický pavilon Matamata a Malá Afrika," uvádí Roman Kössl.

Největší investicí byla stavba expozic, kterým se říká Nová setkání. Na původní louce nejprve vyrostl sovinec, voliéry, restaurace a pak právě Nová setkání. Domov zde našel tygr ussurijský, medvěd plavý, orli, gazely džejran nebo sysli. Nejnovější částí jsou výběhy pro vlky a rysy.

Podle Romana Kössla je však stále na čem pracovat. „Až přestěhujeme vlky a rysy do nového, chtěli bychom modernizovat prostor, který se po nich uvolní. Uvažujeme, že by tam mohl vyrůst ještě jeden pavilon věnovaný vodě 
s rybami a obojživelníky. Dále by bylo možné upravit část, kde jsou daňci, poníci a jeřábi. Ta má totiž ještě podobu 
z 80. let. Také nám zbývá volné místo u výběhu losů, ale tam jsme na to hodně opatrní, protože je to okrajová, přírodní část," uzavírá s tím, že život 
v zoologické zahradě se zkrátka stále mění a vždy se objevuje něco nového.

Autor: Andrea Zahradníková

26.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Kostýmy a transparenty si na páteční majálesový průvod chystají studenti Vyšší odborné školy a Střední školy v Českých Budějovích.
4

Žáci jako postavy z komiksů. Budějovický Majáles vrcholí

Radek Prokeš

Radek Prokeš se pokusí porvat o své místo v kádru hokejistů ČEZ Motoru

V Písku si dobijete baterku a budete online

Písek - Nabít si mobil, tablet nebo notebook a přitom se připojit k internetu mohou nyní obyvatelé i návštěvníci Písku.

Samsonovi chybí energie

České Budějovice – Na suchu se tento týden ocitl Samson na centrálním sloupu kašny uprostřed českobudějovického náměstí Přemysla Otakara II. Mimo provoz jsou vodní střiky, které jinak v teplém období roku k této dominantě města neodmyslitelně patří.

Útočník Michal Chovan opouští ČEZ Motor a vrací se domů na Slovensko

České Budějovice - Nepříjemná zpráva se potvrdila. Útočník Michal Chovan definitivně opouští České Budějovice a vrací se domů na Slovensko do Zvolena.

Víly jako učitelky. Říkají dětem, jak funguje příroda

Rudolfov, České Budějovice - Vzdělávat děti tak trochu jiným způsobem a připomenout jim tím třeba věci, na které dnešní společnost dost možná už zapomněla, chtějí manželé Alena a Josef Kučerovi z Českých Budějovic.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies