Na mapě z roku 1787 jsou vyznačeny jako Stadt Fischhof a kolem vede cesta směrem na pozdější Švábův hrádek. Název Švábův hrádek vznikl až po roce 1883, kdy si na vrchu Eisenbühel zařídil budějovický čalouník Thomas Schwab výletní restauraci.

V roce 1899 byla za městskými sádkami postavena německá rolnická škola. Na snímku z roku 1914 je na průčelí školy nápis „Kaiser Franz Josef I. Deutsch landwirtschaftlichen Lehranstalten“. Běžně se používal název Německá škola rolnická a lesnická škola, po roce 1918 německá Hospodářská škola. Lesnická škola byla v roce 1905 přestěhována do zadního traktu domu U Tří korun na náměstí a v roce 1910 na Pražskou třídu. V roce 1923 byla budějovická dvouletá lesnická škola zrušena. Mezitím vznikla při německé rolnické škola Na Sádkách také škola hospodyňská (Haushaltungsschule).

V roce 1945 byly německé školy ve městě zrušeny a Na Sádkách byla ustanovena po reorganizaci školství Střední zemědělská technická škola (SZTŠ), obory pěstitel – chovatel a veterinární. Praxi vykonávali studenti na školním statku Vysoké školy zemědělské, na mléčné farmě v Municích, v JZD Pištín, Sedlec a Dívčice a „veterinu“ ve veterinární nemocnici. Před rokem 1977 byla rolnická škola či SZTŠ Na Sádkách zrušena a kabinety přestěhovány do rolnické školy na Rudolfovské, kde mezitím byla přistavěna budova pro veterinární obor. V roce 1978 byla již bývalá rolnická škola adaptována pro potřeby Jihočeského biologického centra, které úředně existovalo v letech 1981 až 1990. Na Sádkách vznikly ústavy Akademie věd České republiky, a to Ústav půdní biologie AV ČR a Hydrobiologický ústav AV ČR.

Silnice od Dlouhého mostu k sádkám a dál na Švábák byla v roce 1942 přepažena „dálnicí“ k letišti, ale pořád byla v půdorysu přímá. Až v roce 1950 byla vychýlena do oblouku stavbou plochodrážního stadionu. To byl ústřední sportovní stadion města (na Sokolském ostrově byl sokolský stadion), původně určený pro motocyklisty a cyklisty.

Stavba ústředního stadionu a dalších sportovišť na Dlouhé louce byla schválena radou města dne 5. 2. 1948 (tedy před „únorem“ 1948). Plochá dráha měla délku 485 m, šířku 16 m a uváděla se kapacita stadionu 30 000 diváků. Asi nebylo nikdy plno, ale na jedné mistrovské ploché dráze v 50. letech 20. století bylo dle novin na 20 000 diváků.

Lehkoatletickou dráhu vybudoval uvnitř oválu ploché dráhy oddíl Tatranu v letech 1957 a 1958. Město mělo přední plochou dráhu v republice a silniční motocyklové závody na „Litvínovickém trianglu“. Ředitelem závodů na ploché dráze býval Josef Pártl. Tribuna na ploché dráze pocházela ze stadionu Dynama u plynárny.

U západního areálu rolnické školy Na Sádkách protékala často vzpomínaná Zlatá stoka. Nebyla „zlatá“, že by se v ní rýžovalo zlato, ale proto, že napájela městské rybníky a městské sádky. Podle odhadů mělo totiž město z rybníků třikrát větší zisky než z jiné hospodářské činnosti. Zlatá stoka zanikla někdy po roce 1950. Nebyl problém toto vodní dílo zachovat, ale město nemělo tenkrát zájem. Později se litovalo, protože mohla napájet rybník Bagr.

V 70. letech 20. století vznikl Na Sádkách víceúčelový sportovní areál Vysoké školy zemědělské. Nebýt novorenesanční rolnické školy, je to Na Sádkách jako na venkově. Ulice vede od rolnické školy dál kolem školního zemědělského statku, kolem útulku pro opuštěná zvířata (někdejší Hannův dvůr) a skoro mizí na Švábově hrádku. Žádný hrad tam ovšem nestál, tím hrádkem byla restaurace Thomase Schwaba.

Máte doma staré záběry Českých Budějovic a chcete je zveřejnit v tomto seriálu? Není nic jednoduššího. Kontaktujte nás a přijďte do redakce. Vaší pamětihodností se následně potěší čtenáři sobotního seriálu Putování městem. Příště se vydáme po stopách Josefa II.

Jan Schinko