Nepodařilo se zjistit byl-li to původní železný most z roku 1879, nebo novější z roku 1916, kdy probíhala rekonstrukce trati na Hlubokou. První most přes Vltavu na trati do Plzně z roku 1868 byl dřevěný na pěti podpěrách.

Železný most byl v roce 1968 odstraněn jako nepotřebný proto, že trať do Plzně byla odkloněna na pražskou trať a za Kněžskými Dvory odbočovala na nový most u Bavorovic, který byl otevřen v roce 1965.

Zmizel také strážní domek u mostu na pravém břehu Vltavy a postupně i objekty železniční zastávky Staré město na Pražské silnici. Zanikla také železniční zastávka Čtyři Dvory, které byla poblíž lokality U Hvízdala. Název pocházel z doby, kdy byly Čtyři Dvory samostatnou obcí. Nebyla to nijak výpravná zastávka, jen plechová bouda, ale dnes by to mohla být výchozí stanice rychlé tramvaje Nádraží – sídliště Vltava.

Železnice do Plzně byla první budějovickou parní železnicí. Slavnostní výkop dráhy císaře Františka Josefa I. provedl kníže Jan Adolf Schwarzenberg dne 17. 11. 1866 mezi rybníkem Bezdrev a dvorem Vondrov. Přihlíželi zástupci zainteresovaných měst, budějovických a zemských úřadů a biskup Jan Valerián Jirsík. Stavbu prováděly firmy Bratří Kleintové a Adalbert Lanna. (Památník, který byl v tom místě postaven, je dnes umístěn na nádraží Hluboká.)

Současně se začalo ve městě budovat nádraží tam, kde je dnes železniční poliklinika, což bylo stranou města. V té době ve městě bylo u Hardtmuthky nádraží koňky, uvažovalo se, že by železnice z Plzně mohla vést tudy, ale v okolí vodárny byla členitá vodní síť a hlavně málo místa, proto železniční komité rozhodlo vybudovat nové velké nádraží na Dobrovodské cestě a s nádražím koňky mělo byt propojeno spojkou.

Zajímavý pro srovnání s dnešními průtahy při pozemních stavbách byl časový průběh realizace železnice Cheb – Plzeň – České Budějovice. Komité v čele s Janem Adolfem Schwarzenbergem bylo ustanoveno k 31. 12. 1863, tedy začalo vyvíjet činnost v roce 1864. Dne 9. 8. 1865 schválila poslanecká sněmovna zákon o této dráze se státní zárukou, v roce 1866 byly zahájeny zemní práce a dne 18. 8. 1868 se již uskutečnila zkušební slavnostní jízda. Na celé stavbě pracovalo v roce 1867 denně 14 300 dělníků a v permanenci bylo 500 povozů. Po dokončení trati Františka Josefa I. z Chebu do Českých Budějovic se pokračovalo v letech 1868 a 1869 dále směrem České Velenice a do Vídně. Z Vídně přijel do města první vlak v roce 1870.

Trať do Veselí - Mezimostí byla uvedena do provozu dne 8. 8. 1874. České Budějovice měly tedy dříve spojení s Vídní i s Lincem než s Prahou. Přes město také jezdil zvláštní dvorní vlak Karlovy Vary – Cheb – Plzeň – Budějovice – Linz – Wels – Ischl. V Bad Ischlu bylo císařské letovisko. Císař František Josef I. si tak mohl svou vlastní dráhou, měl-li náladu, zajet kurýrovat do Varů.

V době, kdy se rozebíral most u Voříšků, se počítalo se sídlištěm na levém břehu Vltavy, ale vůbec se neuvažovalo o tom, že by na levém břehu vedla nějaká cyklistická stezka. Kdyby se to vědělo, mohl se most upravit pro pěší a cyklisty. Trať od mostu směrem ke Hvízdalovi a dále k Vrbenským rybníkům se zrušila, koleje a pražce vytrhaly. Zůstaly tam jen kamenné mosty z roku 1916.

V letech 1972 až 1974 se na bývalém železničním tělese mezi rybníky postavil parovod z Mydlovar. Parovod dlouhý 15,6 km byl prezentován jako nejdelší parovod v ČSSR. V tom čase se na „Vltavě“ stavěl jeden panelák za druhým, až zmizely Remlovy Dvory.

Máte doma staré záběry Českých Budějovic a chcete je zveřejnit v tomto seriálu? Není nic jednoduššího. Kontaktujte nás a přijďte do redakce. Vaší pamětihodností se následně potěší čtenáři sobotního seriálu Putování městem. Příště si přečtete o pekárně a sodovkárně bratří Zátků.

Jan Schinko