Při kontrole se ukázalo, že na něho byl vydán v Landshutu zatykač pro ohrožení pod vlivem návykové látky a zabaven mu byl řidičský průkaz. „I při nové kontrole byl muž lehce podnapilý,“ píše deník PNP. „Skončil dokonce za mřížemi. Protože neměl 450 eur na zaplacení peněžitého trestu, musí na 45 dnů do vězení.“ Podle PNP je vedeno i řízení s bavorským majitelem auta, v němž Čech cestoval: pro umožnění jízdy bez řidičského průkazu…

Jak „sejmout“ úču

Dva žáci základní školy v korutanském St. Veitu narafičili na svou učitelku manipulovanou židli a způsobili tak její pád. Ten natáčeli a zveřejnili na internetu. Ředitel školy věc oznámil na policii a sám taky žáky potrestal – byli na jeden týden suspendováni z vyučování, napsal deník OÖN. Klip na facebooku musel být ihned smazán.

Pilíře proti autům

Před rokem, 21. června 2010, bylo v Salcburku uvedeno do provozu 36 vysouvatelných pilířů, které brání vjezdu do centra. „Právě ve výroční den značně poškodil jeden ze zdvíhajících se sloupků elektromobil 97leté občanky města,“ napsal pasovský deník PNP. Starosta Heinz Schaden se na tiskovce k výročí opatření snažil prezentovat projekt jako veřejností enormně akceptovaný a ocenil spolupracovníky za odvahu, s jakou věc prosazovali. Šéf odboru plánování Johann Padutsch s politováním opakoval, že zavedení pilířů bylo až poslední možností, k níž město sáhlo, aby dostalo auta z pěších zón. „Žádné sankce neměly úspěch,“ řekl.

Každý z pilířů stál radnici kolem 80 000 eur. Za rok byly celkem asi 900 000krát spuštěny. Došlo na nich ke 198 karambolům, údajně proto, že je řidiči nebo chodci přehlédli, případně proto, že řidiči spekulovali s tím, že za prvním autem přes spuštěnou „závoru“ ještě projedou i oni. Četnost nehod přičítají experti radnice množství výjimek, které umožňují asi 2700 aut legálně do centra vjíždět.

Škody na pilířích dosáhly za rok na 520 000 eur, z nichž téměř polovinu kryla pojišťovna. O 24 poškození v objemu asi 120 000 eur se bude město nejspíš soudit, škody za 150 000 asi odepíše, protože 30 řidičů po kolizích ujelo.

Vlažní antiatomisté?

Čtyři antijaderné spolky v Horních Rakousích, k tomu několik v Čechách, které rovněž podporuje vláda Horních Rakous – a přesto se zdá, že protijadernému hnutí ubývá síla. Napsal to linecký deník OÖN. „Agitováno totiž už není jen proti jaderným elektrárnám, ale také proti sobě navzájem,“ dodal.

List připomíná, že Německo rozhodlo o odstoupení od atomu do roku 2021, Švýcarsko chce reaktory odstavit do roku 2032, referendum v Itálii před týdnem řeklo Ne jaderné energetice. „V důsledku katastrofy ve Fukušimě nebyly šance na změnu myšlení v Evropě nikdy větší než dnes. Hornorakouské protiatomové hnutí ale působí ve srovnání s prvními roky odporu proti uvedení Temelína do provozu ‚zvlažněle‘ a částečně rozhádaně,“ uvedl deník.
Pokračuje, že přitom je podporování těchto spolků výrazným pilířem antiatomové politiky Horních Rakous, zastávané všemi stranami. Finanční rozsah zemského rozpočtu činil až půl milionu eur ročně. Za období od července 2006 do prosince 2008 to zemský kontrolní dvůr spočítal celkem na milion eur a obdobně to vypadalo i potom: 400 000 eur podpory v roce 2009, 450 000 eur loni. „Pro letošek schválila vláda dosud 360 000 eur tzv. podpory projektům, rozdělené zhruba rovnoměrně dvěma hornorakouským a pěti českým spolkům,“ napsal list. „Asi 60 000 eur je rezerva pro společné projekty.“

Podle OÖN je to reakce na kritickou zprávu zemského kontrolního dvora. Místo všeobecné podpory spolkům mají být dotovány konkrétní projekty. „Jádrem kritiky ovšem byla ‚částečná neochota sdružení ke kooperaci a využívání možné synergie‘. Vzájemně si spolky Atomstopp a Antiatom–Szene nejsou dost zelené,“ uvádí deník. „Právě to se má změnit.“

List popisuje, že obsahové rozdíly v programech jsou jen částí sporu. Neshody ilustruje Atomstoppem iniciovaným referendem k Euroatomu, které Antiatom–Szene odmítla. „Jde ale hlavně o zásadní, politicky motivované averze,“ pokračují OÖN. „A zatím co se malý freistadtský spolek Matky proti atomovému nebezpečí úzce váže na Atomstopp, pokouší se Anti–Atom–Komitee z Mühlviertlu s dobrou sítí kontaktů v celé zemi zůstávat stát stranou tohoto sporu, jak dlouho to půjde.“

Olej do ohně podle deníku dodatečně ještě přililo vystřídání antiatomového pověřence Radko Pavlovce. „Jeho nástupce Dalibor Stráský má také úkol spolky znovu ‚sjednotit‘. Metlu do ruky mu mu přitom dává i nové rozhodnutí vlády – pokud se spolky nezúčastní tohoto ‚mediačního‘ procesu, hrozí jim zastavení podpory.“

"Krucifix" pobavorsku

„Gruzefix! Sakrament noamol! Herrgott Kreiz Kiesl Milliona Dunnerwetter!“ – Tak tohle je klasická ukázka zaklení po bavorsku, ve správném religiózním slovníku, napsal včera pasovský deník PNP.

Dodává, že v „projektu století“ nyní jedinečnosti jihoněmeckého dialektu zkoumá na Bavorské akademii věd v Mnichově kuriózně ne domácí, ale britský jazykový vědec. Deník vysvětluje, že od roku 1960 shromažďuje komise pro výzkum způsobu řeči slovník dialektů, s výrazy pečlivě seřazenými do nesčetných „kastlíků“. „Angličan Anthony Rowley je u toho od roku 1988,“ pokračuje list. „Každý rok 57letý vědec vydává výsledky bádání v útlé knížce. V červnu tak vyšla sbírka výrazů od ‚blind‘ po ‚Bock‘. Do roku 2050 chce profesor dospět k Z. Přiznává ale, že tento slovník přesahuje život jednotlivce."

Pasovský deník na okraj zmiňuje, že „zvláštností bavorštiny je, že se v ní dá báječně nadávat“, podle Rowleyho obzvlášť s uživáním náboženskýchi pojmů, například „Sakrament“ nebo „Kruzifix“, jak to ostatně dělávají i Češi. Protestanti podle Brita prý ale spíše klejí rovnou jménem božím, třeba ,Herrgott noamol!‘. Ve své práci se Rowley opírá o bavorsko–rakouské dílo svého předchůdce Johanna Andrease Schmellera, který sestavil první německý slovník dialektů v letech 1827 až 1837.