VYBERTE SI REGION

ROZHOVOR: Neodradila nás ani rodinná tragédie

České Budějovice - Cestu si k sobě našli skrze sport, který je celoživotně naplňuje. Karel Krejčí se profesionálně věnoval kanoistice, manželka Petra Krejčová se stala mistryní republiky v házené a nyní úspěšně závodí v triatlonu. Syn Jakub pak s tátou hodně času tráví na umělém kanále v Českých Budějovicích. Ve slalomu už získal také první medaile a vztah ke sportu jistě bude mít i čtyřletý Matýsek.

25.1.2016
SDÍLEJ:

Spokojenou rodinu Krejčích tvoří maminka Petra, syn Matěj, tatínek Karel a syn Jakub. Rodiče ve svých sportovních kariérách posbírali řadu úspěchů. První poháry a medaile už začínají sbírat i jejich děti.Foto: Archiv

S konstatováním, že jste sportovní rodina, budete asi souhlasit, ne?

Karel: Je pravdou, že takových moc není. Některé sice známe, ale ano, tak běžné to zase není.

Jak jste se vůbec poznali?

Petra: V posilovně. Pamatuji si, že jsem šlapala na kole a Karel tam dělal série na shybech. Udělal jich strašně moc, pak si chvíli odpočinul a jel zase znovu. Tenkrát jsem si říkala, co je to za blázna, když má takovou sílu.

Petra Krejčová
Šestatřicetiletá Petra úspěšně hrála házenou. Se Slavií Praha se stala mistryní republiky. Poté přešla na triatlon. Je mistryně republiky v dlouhém triatlonu 2015 a vítězka ČP v dlouhém triatlonu 2015. Závodí za oddíl TriSK Č. Budějovice, letos bude navíc hostovat v profesionální stáji ZOOT. V anketě Sportovec Jihočeského kraje za rok 2015 skončila na 3. místě.


Uchvátil vás svojí kondicí?

Petra: Jednak a také sportovní postavou. (úsměv)

Kdo udělal první kontakt?

Karel: Asi já.

Petra: Šli jsme na pivo, viď?

Karel: Tak to zřejmě bylo. Ale úplně si to nepamatuji, už je to čtrnáct let. (úsměv)

Jakube, vnímal jsi odmala, že táta s mámou žijí sportem a jsou v něm úspěšní?

Jakub: Věděl jsem, že jsou dobří. Ale ty úspěchy zprvu nedokázal úplně docenit.

Momentálně jezdíš na vodě, zkoušel jsi i triatlon?

Jakub: Ano, navíc jsem kromě něj hrál třeba i fotbal či plaval. Se vším jsem ale postupně skončil a zůstal jsem ryze u slalomu. Občas si zahraji už jen florbal.

Karel Krejčí
Třiačtyřicetiletý Karel má za sebou profesionální kariéru na divoké vodě. Na debl kanoi se stal pětkrát mistrem republiky ve sjezdu. Po ukončení aktivní dráhy pracoval jako zásahový hasič, nyní působí na operačním středisku tísňové linky záchranného sboru. Na umělém kanále nyní trénuje své následovníky.


Karel závodil i v triatlonu, ke kterému ho tak přivedla vaše láska?

Petra: Kája už byl z vody trochu opotřebovaný a potřeboval změnu. A abychom mohli být spolu na závodech, tak začal dělat triatlon.

Karel: Vlastně jsem jednu sezonu skončil na vodě a hned tu následující začal dělat triatlon, který má tu výhodu, že se s ním nechá začít později. Pro mě bylo nevýhodou akorát plavání, ve kterém jsem nebyl tak dobrý.

Petra: V tom jsem ho ale vytrénovala. A on mi zase pomáhal s tréninkem na kole, kde je chlap vždy lepší.

Karel: Co se ale narodil druhý syn Matýsek, tak na kole spolu jezdíme prakticky jen na dovolené.

Když se ještě vrátím, tak abyste vlastně spolu mohli trávit čas, tak se Karel přizpůsobil a začal také závodit v triatlonu?

Petra: Ano. Ale jakmile se narodily děti, tak zase spolu nejsme. (smích) V hlídání se střídáme, ale musím uznat, že Kája hlídá více.

Když sportovní odvětví kvůli vám dokázal změnit manžel, dovedete si představit nějaké své místo u vody?

Petra: Já na kanál vždy jezdím po tréninku. Jsme sehraní. Vyměníme si Matýska, koukáme spolu, jak kluci makají na vodě a já při tom regeneruji.

Jakub Krejčí
Třináctiletý Jakub ve vodním slalomu posbíral už řadu úspěchů. Vyhrál republikový žákovský pohár i mistrovství. V rámci evropského poháru pak obsadil druhé místo a loni na podzim vyhrál olympijské závody v Krakově. V anketě Sportovec Jihočeského kraje za rok 2015 uspěl v kategorii objev roku.

Karle, vy jste se kanoistikou živil profesionálně. Jaká byla vaše kariéra?

Karel: Šel jsem na vojnu, po níž si mě v Dukle ještě šest let nechali. Co se týče sportu, šlo o nejkrásnější období v životě. Nemusel jsem se starat o nic jiného. Ale to asi řekne každý, kdo se živil sportem. Ale donekonečna to nešlo. Na druhou stranu čím dříve člověk odejde do reálného života, tak je to lepší. Člověk si moc nevydělá, aby se nějak zabezpečil.

Přitom jste se stal pětinásobným mistrem republiky. Takže jste úspěchy sbíral.

Karel: Nejdříve jsem jezdil slalom, kde jsem byl rok a půl v národním mužstvu a pak dále na její hraně. Ve sjezdu jsem pak reprezentoval pět let. Paradoxem je, že mě více bavil slalom, ale úspěšnější jsem byl ve sjezdu. Celkem pětkrát jsem se stal mistrem republiky v deblech. Ale to je skutečně pouze určitá část života.

Takže jste si uvědomoval, že sportovní život jednou skončí?

Karel: Ne, toužil jsem žít jen sportem. Stejně jako to má nyní Kuba. Říkáme mu, že není jen sport. Ale přiznávám, že jsem jiný nebyl.

Kubo, ty jezdíš slalom. Je dohled táty výhodou?

Jakub: Je mi to jedno, ale hlavně nesmí být přísný. (úsměv)

Petra: To mamka je pak přísnější při strečinku.

Měla ochrnout, už ale závodí

Hnala se do cíle závodu. Nemyslela na nic jiného než na cílovou pásku. Najednou se jí ale zastavil celý svět. Triatlonistka Petra Krejčová při jízdě na kole dostala smyk. „V jedné sekundě se mi změnil celý život," říká známou pravdu, která ale pro ni rozhodně není jen frází. Po těžkém pádu doktoři nevěřili, že by se mohla dále normálně hýbat. Nezdolná žena však ochrnutí odmítla a nyní znovu závodí. Vlastní pohádku zakončila na závodě MS Ironman Havaj 2015, kde v kategorii 35-39 let mezi ženami triumfovala.

Psal se červen roku 2014. V Holubově mělo jít o jeden z dalších rutinních závodů. Po uklouznutí na štěrku a následném pádu cítila obrovskou bolest, ale myslela si, že přes krk dostane límec, nějaké prášky a vše bude dobré. Ale omyl. „Pan doktor Bombic mi oznámil, že okamžitě musím na sál a jestli vůbec přežiji, tak ochrnu," vzpomíná Petra Krejčová.

Po operaci ji lékaři několik dní udržovali v umělém spánku, svět okolo sebe začala vnímat až na jednotce intenzivní péče. Depresím ze své diagnózy nepropadala. „Na sport jsem vůbec nemyslela. Spíše na kluky, že už si na ně nikdy nebudu moci sáhnout a pohladit je. Najednou ale přišel nějaký pan doktor, neznám ani jeho jméno a řekl mi, nebojte se, ještě budete běhat, to mi tehdy udělalo obrovskou radost," říká Petra.

A neznámý lékař nakonec měl pravdu. V září Petra začala chodit, na konci října potají zkoušela běhat, protože doktoři jí to ještě nedoporučovali. Dnes už závodí.

Těžké zranění v ní ale zanechalo stopy. Na kole se dodnes bojí. „Když nyní vidím některé lidi na závodech, jak jezdí nebezpečně, jako jsem jezdila já, už vím, co se může stát," říká Petra Krejčová.

Při tréninku se řídí vlastním pocitem. Takzvaně přes závit nejde. „Když potřebuji, tak si povolím," říká. Na pozoru se však musí mít i při závodech. V krčních obratlích má šrouby a větší pád by mohl mít nepříjemný scénář.

Manžel Karel Krejčí ji od závodění nezrazuje. Riziko zranění nechce paušalizovat pouze na sport. „Spadnout může třeba i na přechodu. Když jí závodění povolili doktoři, já s tím nemám žádný problém," říká vyrovnaným hlasem.

Syn Jakub Krejčí pak má pro maminku jen slova obdivu. Projevit podobnou vůli při návratu po podobném úrazu by prý on sám nedokázal. Hlavně je ale rád, že je vůbec zdravá. „Když se může hýbat, tak se o nás může starat," usměje se.

Autor: Radek Papáček

25.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Před 70 lety začal proces s prominenty Slovenského štátu

Pro umírněného ľuďáka, kněze a prezidenta Jozefa Tisa provaz, ale pro radikálního ministra vnitra Alexandera Macha pouhé vězení. Verdikt soudu s předáky Slovenského štátu, který byl zahájen 2. prosince 1946, byl ovlivněn mocenskými zájmy nastupujících komunistů.

Motor hraje s Mostem už od šestnácti hodin, zápas je věnován dětem

České Budějovice – První s posledním. Takový je scénář sobotního duelu 30. kola první WSM ligy, ve kterém hokejisté ČEZ Motoru hostí Most. Zápas je věnován dětem a začínat se bude o hodinu dříve než obvykle. Úvodní buly tak bude vhozeno už v 16.00.

Za šest minut šest gólů. Z Třebíče návrat bez bodu

Třebíč - Motor tentokrát na body nedosáhl, během šesti minut padlo ve druhé třetině šest gólů. 29. kolo: Horácká Slavia Třebíč – ČEZ Motor České Budějovice 5:4 (1:1, 4:2, 0:1)

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies