VYBERTE SI REGION

ROZHOVOR: Post rektora? Je to pro mě životní výzva

České Budějovice - Kromě čtyř dcer má ještě jedno další velké dítě. Lubomír Pána šéfuje Vysoké škole evropských a regionálních studií. Podle něj je již škola dostatečně dospělá a dokážete se obejít i bez něj. Rozhodl se tak přijmout výzvu kandidovat na funkci rektora Jihočeské univerzity. „Střední školu, která funguje vedle vysoké školy, po mně převzala jedna dcera. Pomyslné žezlo bych tak předal i nyní a do nové funkce bych se pustil s plným elánem," říká muž, který dle svých slov zastává týmové vedení než autoritativní styl řízení.

27.2.2016 1
SDÍLEJ:

Lubomír Pána vede Vysokou školu evropských a regionálních studií v Českých Budějovicích. Nyní ho zlákal návrh stát se rektorem Jihočeské univerzity.Autor: Deník/Radek Papáček

Upřímně, vaše osoba mezi všemi dosavadními kandidáty na rektora vymyká tím, že nejste z prostředí Jihočeské univerzity. Jak vnímáte tuto svoji roli?

Naprosto rozumím tomu, že moje kandidatura z tohoto důvodu může být pro někoho překvapivá. Ale na druhou stranu, vzhledem k četným kontaktům akademických pracovníků Jihočeské univerzity s naší školou, to zase takové překvapení být nemusí. Celá řada z nich se účastní našich akcí či dokonce u nás učí po celou dobu, co škola existuje.

Právě tito známí akademičtí pracovníci vás ke kandidatuře oslovili?

Ano, přesně tak. Znají styl fungování na naší škole. Na základě tohoto vědomí zřejmě vyhodnotili, že by bylo vhodné, abych kandidoval. Navíc naši bakaláři často dále kromě jiných škol studují i na Jihočeské univerzitě, takže mají přímé srovnání. Také oni kromě pedagogů za mnou s nápadem kandidovat přišli.

Co vám říkali?

Že bych to měl zkusit. Že bych pro univerzitu mohl být přínosem.

Nominace jste od těchto svých podporovatelů získával i v předešlých volbách?

Ne, až nyní v této čtvrté.

Věděl jste okamžitě, že nominaci přijmete?

Úplně okamžitě ne. Ale zase příliš dlouho jsem se nerozmýšlel. Protože životní výzvy se neodmítají. Naše škola je v podstatě malá, srovnatelná s větší katedrou či malou fakultou. Takže pokud bych byl zvolen, byla by to pro mě velká výzva a také zakončení profesní kariéry.

Jaké jste měl ohlasy na kandidaturu od vašich spolupracovníků?

Ve skrze pozitivní. Ale našli se i takoví, kteří se mě ptali, zda to mám zapotřebí. (Úsměv) Ale už jsem na škole hodně dlouho a každá změna v profesním růstu je vždy dobrá. Myslel jsem si, že už mě žádná výzva nepotká, ale najedou je tady a já mám zájem ji uchopit.

Školu, u jejího zrodu stojíte od počátku, byste dokázal zcela opustit?

To je samozřejmé. Nejsem totiž příznivec, aby nosní funkcionáři působili na více školách. Proto podporuji návrh profesora Zlatušky, aby rektor rozhodoval o působení akademických pracovníků na jiných školách. Tím nechci říci, že by je neměl povolovat. Protože předávat zkušenosti je potřeba. Ale vše by mělo být posuzováno individuálně. Každá škola má své podmínky, což by rektor měl znát nejlépe.

I přes zmíněnou výzvu by vás odchod nemrzel? Je za vámi vidět kus práce.

Celý život jsem se obklopoval schopnými lidmi. Ono to sice vypadá, že jsem dobrých výsledků dosáhl já, ale není tomu tak. Byla to zásluha celého kolektivu. Takže mohu konstatovat, že jsou na škole velmi kvalitní lidé, kteří mě mohou nahradit.

Za devizový příslib vyrazil až za polární kruh
Když v roce 1980 dostal devizový příslib, tak nevyrazil k moři, ale za polární kruh. Cestu vlakem přes Dánsko a Švédsko si jako zeměpisec užíval. „V norském Narviku železnice podél pobřeží nepokračovala, takže jsme jeli lodí," vzpomíná. Dnes prý už cestuje jen pracovně. Velmi ho zaujal Vietnam. „Jde o úžasné prostředí, které jde v rozvoji ekonomiky velmi rychle dopředu," říká.
Kromě cestování se při vysokoškolských studiích stal přeborníkem v basketbalu. Učit začal na základní škole v Jindřichově Hradci a oblasti vzdělávání pak zasvětil svůj celý život. „Práce se pro mě stala koníčkem. Věnoval jsem jí veškerou energii," odhaluje. Příští pondělí oslaví 65. narozeniny, ale elán mu rozhodně neschází.

Jak dlouho vůbec zastáváte funkci rektora?

Čtvrtým rokem, předtím jsem byl téměř deset let kvestorem (kvestor je vysokoškolský akademický správní úředník, který řídí hospodaření a vnitřní správu vysoké školy pozn. autorů).

Škola je tak na váš případný odchod připravená?

Samozřejmě jsem se nad tím zamýšlel. Díky zmíněným spolupracovníkům by škola pokračovala v nastaveném směru. Jsem totiž zvyklý pracovat s dlouhodobými a strategickými cíli. Proto dnes už máme plány do roku 2020, z čehož je patrné, že není vše závislé na mé osobě.

Jste tedy evidentně zvyklý pracovat v týmu.

Ano. Je totiž potřeba, aby náměty přicházely takzvaně zespodu. Když totiž lidé přijdou s dobrými nápady a dostanou prostor je realizovat, tak je logicky dělají mnohem lépe, než kdyby je dostali příkazem. Každá vlastní iniciativa se musí náležitě využít, je-li ke společnému prospěchu.

Máte nějaké vlastní přání před volbou?

Jak samotná volba dopadne, je těžké předjímat. Univerzitní prostředí je specifické. Není závislé na politické reprezentaci. Je plně autonomní a musí ctít akademické svobody.

Průtahy s volbou rektora vnímáte negativně?

Právě, že ne. Vím, že senátoři čelí kritice, protože rektora ještě nezvolili. Ale jejich postup je zcela legitimní. Jestli se prostě na vhodném kandidátovi neshodli, je to jejich plné právo.

Současný rektor Libor Grubhoffer čelil kritice za komentování politického dění. Jaký názor máte na roli rektora v tomto ohledu?

Současný rektor prokázal v mnoha případech svoji morální integritu, což je naprosto v pořádku. Všeobecně však lze říci: pokud člověk reprezentuje instituci, která je důsledně apolitická, nesmí připouštět a sám se pouštět do ideologických třenic jak uvnitř organizace, tak navenek. A to například i v jiných zdánlivě nepolitických tématech jako jsou problémy Šumavy či fungování veřejné správy. Komentování těchto témat akademickou sférou by se mělo dít pouze na základě odborných hledisek.

Takže striktně oddělujete politiku od univerzitního prostředí?

Ano. Podobně jako například krajský úřad musí respektovat nezávislé volby na akademické půdě, tak pak akademické prostředí musí plně respektovat demokratické volby na jakékoliv úrovni veřejné správy.

Autor: Radek Papáček

27.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Do školky se vejde od září více dětí

České Budějovice - Vstříc rodičům vyjde Mateřská škola Preslova v areálu českobudějovické nemocnice a navyšuje kapacitu o 8 míst. Od září sem tak nastoupí 78 dětí.

Soutěž o titul "Tady je mi fajn" pro rok 2016

Jižní Čechy - Hlasujte pro svou nejoblíbenější restauraci, hospůdku, kavárnu, pizzerii, vinárnu nebo cukrárnu.

Vyfoťte a pošlete nám svého prvňáčka

Českobudějovicko – Vážení čtenáři Českobudějovického deníku, rádi bychom vás požádali o pomoc. Začátek nového školního roku se pomalu blíží a Českobudějovický deník bude u toho.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies