„Dvě nákladní auta dopravila ve čtvrtek více než tisíc dokumentů a 4500 úředních knih a aktů do Státního archivu v Norimberku,“ uvádí list.
Připomíná, že schwarzenberský archiv shromažďuje dokumenty od roku 1315 do začátku 19. století, které byly 60 let uloženy v jihočeském zámku Orlíku.

Skvělá výstava

Kritika lineckého deníku OÖN velice doporučuje čtenářům právě zahájenou výstavu prací Markuse Schinwalda v uměleckém muzeu Lentos (náš list informoval).

Dvě loutky u vchodu, Ron a Korinna, předznamenávají podle listu téma výstavy – význam lidského těla prezentovaného všestranným umělcem v obrazech, litografiích, filmu, sochách či performancích. Dílo tvůrce, který je mj. autorem letošní prezentace Rakouska na biennále v Benátkách, vznikalo od roku 1990 a zahrnuje i zatím poslední autorovy práce. „Ředitelka Lentosu Stella Rolligová chce výstavou ukázat, že Schinwald je jedním z umělců udávajících směr tvorby své generace,“ píší OÖN.

Výstava potrvá do 12. února. Od úterý do neděl je otevřena od 10 do 18 h, ve čtvrtek od 10 do 21 h.

Linec staví

V Linci trvá stavební boom. Momentálně je rozestavěno nebo těsně před zahájením 1877 bytových jednotek. K tomu stavební úřady již povolily dalších 1256 bytů a o dalších 457 je žádáno. Na rozdíl od minulých let, kdy se stavělo „na zeleném“, jsou nové stavby vesměs na již dřívějších stavebních pozemcích. Tak projekt „Bydlení u Dunajského parku“, kde je již dokončeno 373 bytů a 42 se staví, je rozvinut v areálu někdejší ženské kliniky.
Obzvlášť velký projekt odstartoval letos v oblasti bývalého nákladního nádraží, kde je plánováno 720 bytů. Dokončeny mají být v roce 2015.

Sebevraždy vězňů

V hornorakouských vazebních věznicích si během necelých dvou let vzali život čtyři podezřelí z vražd, píše list OÖN. Tři z nich spáchali sebevraždu ve Welsu. Nejnovější případ je ze středečního večera, kdy se na toaletě své cely oběsil na opasku 48letý Johann N. „V 17.20 h ho naposledy viděl strážný. Když ho v 18 hodin už pozorovacím okénkem nezahlédl, vyrozuměl kolegy a našli vězně mrtvého,“ řekl listu ředitel věznice v Linci Josef Pühringer. Poznamenal, že psychologové v domě ani externí znalci nebezpečí suizidu u obviněného nekonstatovali. „Zato jeho nenávist k cizincům,“ dodal ředitel. N. měl podle listu Volksblatt před třemi měsíci zastřelit 65letého Rumuna.

V minulém týdnu se oběsil v cele Klaus Peter K., obviněný z vraždy 14leté dívky, jejímž byl otčímem. V únoru stejným způsobem spáchal sebevraždu 45letý podezřelý z probodnutí hospodského, rok předtím si vzal život 30letý Turek, který měl nožem usmrtit bývalou manželku. Četností sebevražd ve Welsu se bude zabývat zvláštní komise. Ročně spáchá v rakouských věznicích sebevraždu až deset vězňů.

Těm, u nichž nejsou sebevražedné tendence patrné, ve vězení nesmějí být odebrány potenciálně nebezpečné předměty jako opasky či tkaničky. Pokud je takový úmysl signalizován nebo je vězeň viditelně ve špatném psychickém stavu, je přemístěn do uzavřeného oddělení zemské nemocnice.

Kontraproduktivní sankce?

Dva linečtí profesoři trestního práva zkoumali otázku efektivity zvlášť přísných trestů odnětí svobody. Uzavřeli, že méně by bylo více, napsal list OÖN. Čím tvrdší je prý sankce, tím vyšší je nebezpečí opakování trestné činnosti, říkají Alois Birklbauer a Helmut Hirtenlehner.

Zjistili, že po odpykání nepodmíněných trestů páchají 73 procenta odsouzených trestnou činnost znovu. Z odsouzených k podmíněným trestům je to „jen“ 48 procent, i když samozřejmě výchozí situace k recidivě je u těžkých zločinců jiná než u pachatelů drobné kriminality. Znalci z toho ale uzavírají, že exemplárně tvrdé tresty jsou stejně málo účinné jako tresty příliš mírné. Efektivnější se jeví alternativní tresty. V případech tzv. narovnání za ublížení na zdraví opakuje trestnou činnost jen 15 procent pachatelů, ale při „normálním“ potrestání 41 procent. Experti to přičítají skutečnosti, že při narovnání nejde o pouhé odsouzení, ale o zpracovávání události ve spolupráci s poškozeným.