Z domu seniorů zmizí bariéry

Nepříjemný zvuk vrtaček a spousta prachu. S tím se teď potýkají klienti Centra sociálních služeb Staroměstská. V něm začala oprava všech 129 bytů. Jedním z cílů je odstranit všechny bariéry, které seniorům komplikují život.

„Zvládáme to horko těžko, jenže se nedá nic dělat, vrtačky jsou sice hlučné, ale je to pro nás. Když můžu chodit, tak odejdu ven,“ líčí osmdesátiletá Marie Dvořáková. Smířená s opravami je i o tři roky mladší Miroslava Lišková, která bydlí o patro výš. Stěžuje si na hluk a prach. „Je to náročné pro nás i pro personál, ale nějak to přežijeme,“ říká Lišková, ovšem její poslední slova přehlušuje vrčící vrtačka odvedle.

V centru dělníci během následujících dvou let opraví byty, místnost pro zdravotní personál, sklady, přípravnou kuchyň, obvodový plášt budovy i přilehlý park. Náklady dosáhnou téměř 44 milionů korun. Tři miliony poskytlo město a zbytek peněz centrum získalo z evropských fondů.

Bariéry ve sprchách

Oprava jednoho bytu zabere dva až tři týdny. Během nich se vyměňují a vyzdívají umakartová jádra, pokládají nové podlahy, osazují plastová okna a protipožární dveře. Seniory, jejichž byty se zrovna opravují, pomáhá personál stěhovat do náhradních pokojů. Bariéry je třeba odstranit například ze sprchových koutů a vstupů na balkon.

Byty se opravují za plného provozu, což se neobejde bez hluku. Ostatní komplikace se vedení centra pokouší omezit na nutné minimum.

„Se stavební firmou jsme se dohodli, že veškeré práce budou provádět přes okna. Společných chodeb a provozních prostor se tedy oprava nijak nedotýká,“ uvádí ředitelka centra Iva Jirovská.

Dělníci navíc každý den dodržují domluvený odpolední klid. V poledne odkládají vrtačky a přerušují veškeré hlučné práce. Pokračovat v nich mohou úderem čtrnácté hodiny. Klid mají obyvatelé centra také o víkendech.

V této chvíli už firma opravila prvních osm bytů. V jednom z nich bydlí Miroslava Lišková. „Tahle zeď je nová, tahle taky i světlo, koupelna je pěkná, dřív tu byl umakart,“ ukazuje. Jen obrazy má zatím schované, protože část bytu bude předělávat.¨

„Je to krásné, ale ještě to není podle mých představ, protože tady musí být dveře a já mám širokou skříň, takže to budu měnit,“ popisuje žena, která v centru žije už deset let a je spokojená. Šla tam bydlet navzdory synovi, jenž navrhoval, že se o ni postará. „Ale já chtěla konečně žít a užít si podle svého. Vysnila jsem si to a máme se tu docela dobře,“ vypráví Lišková.

Také Marie Dvořáková má rekonstrukci za sebou a na tváři spokojený úsměv. Navíc si celý život přála, aby o ni někdo pečoval, a teď se dočkala.
Podle ředitelky Jirovské se po opravě výrazně zvýší komfort bydlení. „Věřím, že všichni obyvatelé budou spokojeni.“