Škola bez haló a tschüss?

Klade důraz na dobré chování svých žáků, aby se později nemuseli blamovat při hledání zaměstnání, píše deník PNP. Na škole visí sdělení: „Snažíme se v našem domě obejít bez těchto pozdravení, ale z Pozdravpánbů a přátelského Nashledanou máme kdykoliv radost.“

Seifertové podnět má pedagogický smysl, říká k iniciativě mluvčí bavorského ministerstva školství Ludwig Unger. "Je to pozitivní signál vyznání hodnoty, ale nesmí být stylizován v dogma.“ Mladí prý musejí porozumět smyslu akce, aby ji přijali. Plísnit žáka za jedno „helou“ by byla falešná cesta. Mladiství se musejí učit chovat se k autoritám jinak než k vrstevníkům a formulky pozdravů mohou toto vědomí zostřit. „Helou“ prý není třeba nutně hodnotit jako neslušné, ale mnohému by to za takové mohlo připadnout, interpretuje PNP.

O případu psala PNP poprvé už 13. ledna. Seifertová tehdy vysvětlovala, že chce své žáky optimálně připravit na zaměstnání a takové „infantilní, přihlouplé helou“ prý bavorští personální šéfové neradi slyší. Podle PNP se Seifertová nepokládá za bojovnici proti bavorskému dialektu, ale v Bavorsku se prý zkrátka říká Pozdravpánbů, a komu to nejde, mohl by říci přátelsky Dobré ráno nebo Dobrý den. „Vzájemný respekt mizí,“ naznačuje . „Co bylo dřív samozřejmé, je dnes problémem…“

Předseda bavorského svazu žáků Martin Zelenka (17), navstěvující jinou školu v Pasově, řekl, že jeho organizace diskutuje problém velmi kontroverzně. Míní, že je dalším krokem odcizování se učitelů a žáků. „ V helou a tschüss neshledává nic nezdvořilého a své učitele proto tak pozdravuje,“ píše PNP. „V Bavorsku se sice narodil, ale nedovede si prý představit přát někomu Dobrý den…“

Předseda bavorského svazu filologů Max Schmidt uvedl, že „už je dokázáno mnoho, když žák vůbec pozdraví“. Podle listu postrádá na školách zdvořilostní kulturu. Když se jí děti neučí v rodinách, o to víc se o ni musejí zasazovat školy.

Kdy se vrátí nemluvně?

O případu odebrání jednoročního chlapce matce, které s jeho výchovou výrazně pomáhá babička a ta byla ohrožena náhradním trestem vězení za nezaplacené pokuty za dopravní přestupky, píšeme podrobněji na www.ceskobudejovicky.denik.cz/odsousedu. Včerejší vydání lineckého deníku OÖN doplnilo o aktuální vyjádření babičky: „Pečovatelská rodina se o našeho Jonase stará s láskou, za což jsme vděčni. Chceme ale dítě zpátky.“ Podle listu smějí matka a babička chlapečka navštívit jen jednou týdně na „neutrální půdě“ v Linci. „Má dcera moc pláče,“ říká k tomu babička.
Jonase dnes právně zastupuje úřad péče o děti. Ten podal k opatrovnickému soudu v Lambachu návrh na předání chlapce do jeho péče. K posouzení věci soud zadal znalecký posudek.

Jak jsme uvedli na našem webu, pokuty už babička mezitím vyrovnala. Případ má reakci i na sociální síti Facebook. „Iniciativa Přiveď Jonase domů má momentálně 341 podpisů,“ píší OÖN.

Jsou pro vítr

Podle průzkumu market-Institutu má pro 85 procent obyvatel Horních Rakous větrná energetika smysl, 73 procent je dokonce pro její masivní rozvoj, zaznamenaly OÖN. Ve 217 obcích připravují programy EGEM, realizační koncepty změny energetické politiky podle místních podmínek. Spolupracuje na nich na 6000 lidí.