VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Spolupráce univerzit

Linec – Kooperace Keplerovy univerzity v Linci a Jihočeské univerzity v Č. Budějovicích se trvale rozvíjí od roku 2000, napsal ve středu list OÖN.

8.9.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/repro

„Zatím co v začátcích byly realizovány společně menší přírodovědné projekty, od zimního semestru 2006 – 07 je nabízeno obě školy přesahující bakalářské studium biologické chemie,“ píše deník. „Od té doby navštěvovalo 65 studentů přednášky vedené v angličtině. Inovativní uspořádání tohoto studia umožňuje posluchačům vedle speciálního vzdělávání i poznávání dvou kultur – polovina kurzů je v Budějovicích, polovina v Linci.“ Podle OÖN ukončilo v červenci bakalářské studium prvních šest absolventů a v září mají následovat další. V říjnu má začít první přeshraniční magisterské studium.

„Aby se vědecká spolupráce univerzit dále prohloubila, pracuje se na zřízení společného výzkumného centra biologické chemie,“ pokračuje deník. „Přístroje budou umístěny v linecké univerzitě a budou k dispozici i kolegům z Budějovic.“ Kdy bude projekt spuštěn, zatím není jasné, česká strana prý ještě vyjasňuje nějaké právní detaily. Univerzitní kooperace je spolufinancována prostředky z Interregu 4.

Horolezec "švindloval"

Rakouský tisk „propírá“ 44letého štýrského horolezce Christiana Stangla, který přiznal, že fotografie, kterou před měsícem vydával za vrcholovou z K2, pořídil pravděpodobně ve výšce 7500 metrů a že na vrcholu nebyl. „Byl jsem v transu a myslel jsem si, že jsem na nejvyšším bodě hory,“ omlouval se. Po sedmi pokusech během tří let, kdy se o zdolání vrcholu pokoušel, prý jeho vědomí bylo nejspíš změněno kombinací existenčního fyzického ohrožení a obavou ze selhání. „Je těžko představitelné, jak se vědomí v takových situacích může změnit..,“ řekl.

Tlak na zdolání vrcholu prý nevycházel od jeho sponzorů, ale z něho samotného. Tuto horu „potřeboval“ k dosažení „14 Seven Summits“, stát se prvním, kdo zdolá sedm nejvyšších a sedm druhých nejvyšších hor všech kontinentů. Teprve když napětí po návratu do Rakouska odeznělo, postupně si prý uvědomoval, že nemohl být na vrcholu druhé nejvyšší hory světa (8611 metrů). Po rozhovorech s přítelkyní a s rodinou se rozhodl k veřejnému přiznání. Odmítl, že by tak učinil na základě rešerší médií a tlaku dalších horolezců.

Kromě K2 Stanglovi chybí k 14 Seven ještě Mount Tyree (4852 m) v Antarktidě. „Ještě neví, jak svůj život nyní uspořádá,“ napsal deník OÖN. Chce na čas vysadit, cítí se „vyhořelým“. „Kdyby ale hory z mého života vypadly, nezůstalo by v něm skoro nic,“ říká. List připojuje, že pro horolezeckou legendu Reinholda Messnera není Stangl v historii alpinismu nikým výraznějším. „Jeho ‚padělek‘ je ale legrační,“ řekl Messner.

250 km/h na motorce

Devatenáctiletý mladík z Innsbrucku jel na dálnici údolím Innu na motocyklu rychlostí 250 km/h. Podle OÖN hlídce ujížděl, sjel z dálnice, ale policisté ho nakonec dostihli ve slepé uličce. Nyní hledají svědky, které motorktář při své jízdě ohrožoval. Ve stejný den jeli dva řidiči auty u Amstettenu 274 a 233 km/h (Deník informoval). „Jak nebezpečné jsou takové rychlosti, vysvětlil Thomas Stix z rakouského automotoklubu,“ píší OÖN. „Auto, které brzdí z povolené rychlosti 130 km/h, zastaví po 84 metrech. Auto jedoucí 274 km/h by po absolvování této vzdálenosti mělo na tachometru pořád ještě 200 km/h. Zastavilo by až po 375 metrech…“

Ubylo havárií

Při dopravních nehodách zahynulo za první pololetí na rakouských silnicích 247 lidí, o 40 méně (14 %) než loni. poklesl také počet zraněných, o 8,3 procenta na 20 352 . Mezi nimi bylo 1337 dětí, skoro každé třetí jako chodec. Nižší je i počet nehod, a to o 7,5 procenta (na 15 712). „Každý pátý zemřelý byl obětí nehody s nákladním automobilem nad tři a půl tuny,“ píší OÖN. Počet nehod s alkoholem poklesl o 8,6 procenta na 1018. Zemřelo při nich čtrnáct osob, 1374 bylo zraněných.

Učitelé asi moc úřadují

Podle studie OECD tráví rakouští učitelé základních škol přes vyšší nasmlouvané pracovní penzum ve třídách téměř o sto hodin za rok méně, než je průměr OECD, napsal deník OÖN.

Smluvní úvazek rakouských pedagogů je 1776 hodin za rok, což je víc než průměr OECD (1660). Podprůměrný je ale skutečný čas, který stráví ve třídách – na prvním stupni je to 779 hodin ročně (OECD 786), na druhém stupni a výš je pak rozdíl oněch skoro 100 hodin. „Protože počet vyučovacích hodin je v Rakousku zcela na úrovni OECD, znamenají čísla, že rakouští učitelé vynakládají víc času na přípravu, ale také na správní úkoly, než jejich kolegové v jiných zemích,“ píše deník.

K platům poznamenává, že učitelé „národky“ vydělávají v Rakousku zhruba průměr OECD (v přepočtu na kupní sílu 28 622 dolarů ročně). Podprůměrně ale berou zkušení kantoři s alespoň 15letou praxí. Nejvyšší mzdy – až 56 709 dolarů – pak v Rakousku ale průměr OECD 48 022 přesahují, uzavírá list.

Moderní analfabeti

Až dvacet procent občanů Lince neumí dostatečně číst a psát, napsaly OÖN ke středečnímu Světovému dnu vzdělávání.

Vedoucí vzdělávacího centra v Linci Sonja Muckenhuberová v deníku vysvětluje, jak je možné, že to okolí těchto lidí nezjistí. „Jejich švindlování vyžaduje mnoho energie a inteligence,“ říká. „Samozřejmě jsou klasické výmluvy jako že si to ten a ten musí v klidu přečíst doma či že si zapomněl brýle. „Jsou ale i dramatičtější situace. Lidé se například sami poraní na ruce, jen aby nemuseli psát. Jiní nejdou do práce, když se tam od nich očekává nějaký písemný úkon, což je ovšem může stát zaměstnání. Další se spoléhají na jiné – jeden řidič kamionu si například před každou cestou nechal od manželky vysvětlit přesnou cestu a všechny sjezdy z dálnic. Někteří také jednoduše přechávají všechno čtení manželce, například smlouvy s tím, aby si to ještě jednou prošla, jestli ji něco napadne.“

Muckenhuberová z praxe potvrzuje, že ženy těchto lidí se často o nedostatku manželů nikdy nedozvědí. „Muži mezi 30 a 40 lety mají mimořádně velké potíže něco takového ženě říci. Mají obavy, že ji zklamou a ona se s nimi rozvede. A něco na tom je, skutečně mnoho žen si pak pomyslí, že s takovým partnerem opravdu něco není v pořádku,“ říká.

Autor: Vladimír Majer

8.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
V Záblatí u Dřítně zasahoval vrtulník letecké záchranné služby.

V Záblatí přistál vrtulník pro popáleného muže

Vlk se vrátil na Šumavu a dělá chovatelům ovcí starosti.
3

Co zastraší vlky? Pořádný ohradník a pes

Vltavotýnští slavili v průvodu, na trhu i pod pódiem

Týn nad Vltavou - Legendě českého loutkářství Matěji Kopeckému, který byl v Týně nad Vltavou pochován, věnovalo město sobotní slavnosti

Nová základna záchranářů v Kyselově není zdaleka jistá

Kyselov - Českokrumlovští vodní záchranáři mají naději, jak Deník informoval, že o zázemí na pravém břehu Lipna nepřijdou,

Čechomoři v pátek večer ovládli Třeboň

Třeboň - V pátek 21. července přijela v rámci Kooperativa tour kapela Čechomor i k nám na jih.

V Homolích zvažují postavit věznici, jaká zatím na jihu není

Homole - Začala předběžná jednání o umístění nové ženské věznice v Homolích na Českobudějovicku. Nápravné zařízení by mohlo stát na místě chátrajícího původně vojenského areálu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení