Srbsko restituuje majetky vyhnanců

Důvodem mělo být, že mladá matka na výchovu nestačí a babičce hrozil náhradní trest vězení za nezaplacené pokuty v dopravě. K věci se nyní v lineckém listě OÖN vyjádřil mluvčí zemského rady Josefa Ackerla zodpovědného za mládež. Ten si vyžádal příslušný spis od odboru ochrany mládeže okresního úřadu ve Welsu k přezkoumání jeho postupu. Mluvčí si nemyslí, že by skutečnou příčinou zásahu měly být babiččiny pokuty. O osudu chlapečka nyní rozhoduje opatrovnický soud v Lambachu.

Mluvčí Binder vysvětluje, že dítě je nyní v tzv. krizové péči, v pečovatelské rodině. „To je jen krátkodobé opatření, dokud trvají ve vlastní rodině nestabilní poměry,“ říká. Úřady péče o mládež prověřují ročně kolem 5200 oznámení o možných ohroženích dětí. Zhruba v každém druhém případě je nutný zásah. Zpravidla postižené rodiny dostávají pomoc mobilního opatrovníka, pečovatelské služby nebo sociálního pracovníka. „Ve výjimečných případech je ale žádoucí odebrání dítěte a jeho umístění v dětském domově nebo v pečovatelské rodině,“ píší OÖN. „Loni bylo v domovech 842 dětí a mladistvých, v pečovatelských rodinách 549. Binder ujišťuje, že cílem úřadu je ale doprovodnými opatřeními umožnit vyrůstání dětí ve vlastních rodinách.“

Akademičky v převaze

V Horních Rakousích má 35,8 procenta žen pouze základní vzdělání, zatím co z mužů jen 21,1 procenta. Na to navazuje dokončené odborné vzdělání – vyučeno je 48,1 procenta mužů a jen 27 procent žen. 30 procent žen v zemi není zaměstnáno. Téměř polovina zaměstnaných žen pracuje na částečný úvazek, z mužů jen 8,6 procenta. Na druhé straně univerzitní vzdělání má 9,5 procenta hornorakouských žen a jen 7,5 procenta mužů. U obou je číslo nižší než celorakouské – ženy 11,3, muži 11,5 procenta.

11,2 procenta rodin v Horních Rakousích je neúplných, přičemž ve 84,3 procenta z nich jde o osamělé matky a jen v 15,7 procenta o osamělé otce vychovávající děti. Do roku 2016 chce země zajistit pro 22 procent dětí do tří let místa v jeslích a školkách.

Lesů přibývá

Téměř polovinu - 42 procent – plochy Horních Rakous pokrývají lesy. V celém Rakousku to je dokonce 47 procent, víc, než je evropský průměr. V Horních Rakousích dorůstá ročně 4,7 milionu kubíků dřevní hmoty. „Z tohoto množství by bylo možné postavit 156 000 rodinných domů,“ poznamenává deník OÖN. „Nebo jinak, každých tři a půl minuty vyroste v našich lesích dřevo k výstavbě jednoho domu.“ Z přírůstku je využíváno ale jen asi 60 procent, zbytek zůstává v lesích. „V Horních Rakousích tak za uplynulých 20 let přibylo asi 6000 hektarů lesa, tedy plocha asi 12 000 fotbalových hřišť.

Srbsko restituuje Šváby

Srbsko začalo vracet majetky zabavené po druhé světové válce, zaznamenal linecký deník Volksblatt.. Bývalí majitelé či jejich dědicové byli v pondělí vyzváni požádat o vrácení do března 2014. To se týká také v Rakousku žijících Dunajských Švábů, kteří pocházejí z území dnešního Srbska, protože restituční zákon platí i pro vyhnance. Podle předsedy hornorakouského landsmanšaftu Dunajských Švábů Antona Ellmera jde jen v Horních Rakousích o více než 100 000 odsunutých, uvádí deník. „Ačkoliv zamýšlený restituční objem představuje podle srbských údajů dvě miliardy eur, Ellmer očekává, že pro jednotlivce to nebude nic moc,“ píše. „Neboť pokud dům nebo pozemek nebude možné vrátit původním vlastníkům, protože už neexistují nebo mají nové majitele, mohou být restituenti odškodněni státními dluhopisy, a kdo ví, jak to s těmito cennými papíry chodí, může si podle Ellmera představit, na kolik to vyjde. Ellmer k tomu dodává, že ale nejde o materiální hodnoty. Nejdůležitější pro ně je prý morální rehabilitace a upuštění od principu kolektivní viny.“