Samotný film Osud tří srdcí je pak zajímavý pro Budějčáky zejména tím, že se prakticky celý natáčel v jihočeské metropoli. Exteriéry se natáčely v Krumlovských alejích, na Sokolské plovárně, na Dlouhé louce. Interiéry v divadelní budově v noci po představeních. Některé exteriéry se filmovaly i mimo město například na zámku Hluboká nebo v Hluboké nad Vltavou.

Osud tří srdcí (1929)
Chudé švadleně Kamile zemře matka a dívka musí opustit domek, v němž žily. Syn školního inspektora Jírek touží po průmyslníkově dceři Jarče, ta však miluje učitele Egona Filipa. Na synovu žádost inspektor Filipa přeloží. Jírek nakonec Jarču svede. Kamila najde šťastnou náhodou nové uplatnění jako chůva, ale otec rodiny, kde pracuje, ji svádí a paní domu Kamilu vyžene. Zoufalou dívku pronásleduje tulák, zachrání ji učitel Filip. Kamila se stane hospodyní na jeho statku. Jírek zrádně opustí Jarču, která s ním čeká dítě. Otec těhotnou Jarču vyžene z domu a nešťastná žena hledá smrt na kolejích. V poslední chvíli ji zachrání Kamila a vezme ji s sebou na Filipův statek. Jarča porodí dítě, ale sama po porodu zemře. Filip netušil, komu vlastně poskytl přístřeší Jarču uvidí až mrtvou. Po čase se Filip s Kamilou vezmou.

Děj připomíná klasický příběh šestákové literatury plný překvapivých zvratů, nenaplněné i naplněné lásky, falše i lidské vstřícnosti. Příběhu nechybí ani tragický rozměr, kdy jedna z hrdinek, opuštěná vypočítavým milencem po otěhotnění a odvržená otcem, umírá při porodu ve chvíli, kdy potkává muže, jehož kdysi milovala, ale osud jí nedopřál s ním žít.

Podle ředitele Státního okresního archivu v Českých Budějovicích Daniela Kováře se jedná možná o jediný film, který byl celý natočený v Českých Budějovicích. Případná kopie filmu by se ale hledala v českobudějovickém archivu marně. „Nejsme na to zařízeni," vysvětluje Daniel Kovář. K osobě režiséra připojuje, že měl možná větší plány, založil kvůli tomu i společnost. „Osud tří srdcí ale bude asi jediný dlouhý film, který natočili. Jinak natočili, pokud vím, už jen nějaké krátké reklamy," dodává Daniel Kovář.

Podle elektronické verze Encyklopedie Českých Budějovic byl film: „dílem podnikavého zubního technika Stanislava Skřivánka. Ten založil 1927—1928 malou, zcela soběstačnou skupinu pod názvem Démon film a stal se vůdčí osobností celého podniku. Pořídil filmovací aparát značky Ernemann. K filmu Osud tří srdcí napsal scénář, byl jeho režisérem, spolu s druhým kameramanem Kočvarou jej natočil a zároveň v něm i hrál," uvádí encyklopedie.

Film je v dobrém stavu zachován v Národním filmovém archivu v jedné kopii. Podle vedoucí oddělení kurátorů Briany Čechové byl cenzurou zakázán, ale po odstranění „závadných" scén uveden v roce 1930 v Bio Grand, které stávalo na Mariánském náměstí v Českých Budějovicích. „Kopie v Národním filmovém archivu ale obsahuje všechny scény," říká Briana Čechová s tím, že film má délku 1871 metrů, trvá 65 minut, je němý a má české mezititulky.

Ve filmu se například objevuje stará českobudějovická plovárna. Podle znalce českobudějovické historie Jana Schinka v roce 1899 koupila jednota Sokol České Budějovice od krupařů a mlynářů z Předního mlýna nepoužívaný Žitný (Malý) mlýn a zařídila si v něm sokolskou plovárnu. Mlýn stál na ostrůvku ve starém řečišti Vltavy, které přibližně odpovídalo dnešnímu slepému rameni řeky Malše.

Byla to nejoblíbenější plovárna ve městě. Ale dne 31. března 1929 vyhořela a obnovena byla jen zčásti. V roce 1930 pak ostrůvek zmizel, poněvadž Vltava byla odkloněna k novému Jiráskovu jezu a za klášterem zůstalo jen slepé rameno Malše. Film je tedy jedním z posledních svědectví o staré plovárně.

Připomínkou zajímavého režiséra se zase stal již zmíněný festival amatérských filmů. Podle informací Deníku název festivalu Stopa Stáni Skřivánka vymyslel předseda první poroty, filmový odborník Boris Jachnin, poté, co ho o pomoc požádali organizátoři, kteří nebyli schopni vymyslet originálnější název než „Amatérský filmový festival" či „Studentský filmový festival" a podobně.