Podle představitelů města firma svůj úkol nezvládla. Náměstkyně primátora Ivana Popelová firmě vytkla třeba to, že připomínky města do dokumentu pouze překlopila bez většího zamyšlení.

150 tisíc korun už Budějovičtí zaplatili za první, analytickou část strategie rozvoje kultury. Výhrady však měli představitelé města i k ní. Druhá část dokumentu, kterou už město od specializované firmy přijmout nechce, má stát také 150 tisíc korun.

„Společnost Proces pracuje v této branži už déle, ale odvedená práce tomu neodpovídá," dodala. Radní města proto budou jednat o ukončení spolupráce na přípravě strategie. Tím by ale dvouleté úsilí přišlo vniveč. A město by využilo jen první, již hotovou část dokumentu.

Jednatelka a ředitelka společnosti Proces Andrea Hrušková však předznamenala, že ať radní rozhodnou jakkoliv, spolupráce na strategii rozvoje kultury v Budějovicích končí.

„Nemyslím, že bychom dokázali dál cokoli udělat. A město České Budějovice musí zhodnotit, proč se tvorba strategie nezdařila," řekla Andrea Hrušková.

Spolupráci s firmou Proces hodnotí kriticky i vedoucí městského odboru kultury  Iva Sedláková: „Výsledek její práce je sporný. To bylo patrné na veřejném projednávání, kdy kulturní veřejnost jasně řekla, že dokument není 
v pořádku."

Proč nevznikla strategie rozvoje kultury v Českých Budějovicích? Názory se různí.

Andrea Hrušková, ředitelka firmy Proces – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, jež se dva roky marně pokoušela pro České Budějovice strategii vytvořit, vidí největší problém na straně magistrátu. „Ve městě by měl být někdo, kdo rozumí strategickému plánování. Ten by měl s externí firmou při tvorbě dokumentu dobře komunikovat," říká.

Dále tvrdí, že  společnost Proces byla zapisovatelem, pozorovatelem a hodnotitelem výstupů. Všechno ostatní prý měli mít ve svých rukách zástupci veřejné správy. Dodavatelská firma si stěžovala i na časté pozdní dodávání podkladů od magistrátu.

Nikdo z magistrátu prý nedokázal formulovat vizi města a směr práce. „Město si musí položit otázku, co vlastně chce. My jsme zpracovatelé. Nemůžeme městu vnucovat, co mají dělat. V organizačním plánu Českých Budějovic stojí, že akční plán, tedy zásobník projektů města, má připravovat vedoucí odboru kultury. My jsme nedokázali přinutit magistrát takto postupovat. Možná jsem měla odstoupit od smlouvy už v srpnu," vysvětluje Andrea Hrušková stanovisko své firmy.

Zástupci Procesu se kvůli problému setkali s primátorem Budějovic Jurajem Thomou. Ale ani po schůzce s ním prý změna nepřišla. 

Chybu pracovníků své firmy spatřuje paní ředitelka hlavně v tom, že nedokázali trvat důrazně na odpovědích na své otázky. Bez nich prý pak nemohli dále postupovat. Ani přes tyto zásadní obtíže, ale firma Proces ze svého popudu od spolupráce neustoupila a snažila se dokument dokončit a odevzdat.

Na adresu Magistrátu Andrea Hrušková podotýká: "Budějovicím se strategické plánování nedaří. Před časem odstoupila od tvorby českobudějovického strategického plánu firma Nexia AP. Tenkrát jsem to nechápala, protože to nebyla těžká zakázka." Alena Hrušková upozornila také na fatálně nedostatečnou součinnost zadavatele a zpracovatele a upozorňuje na další nedostatky na straně Magistrátu: „Jakto, že město neumí čerpat z Evropských fondu? Slávii jste mohli mít už opravenou. Lidé na městě řeší kosmetické vady, ale ne klíčové záležitosti. Paní náměstkyně Popelová si plete marketingovou studii s koncepčním plánem."

Oponentský posudek dal za pravdu městu.

Magistrát si nechal zpracovat na sporné dílo oponentský posudek od Petra Válka z firmy Grant Thornton Advisory. Cílem bylo rozpoznat nesoulady díla s požadavky uvedenými ve smlouvě. Pavel Válek považuje dokument za víc než z poloviny nehotový.  Ostravská firma ale s oponenturou nesouhlasí a vytýká Petru Válkovi, že není odborníkem na strategické plánování. Naopak vedoucí Odboru cestovního ruchu a kutry, Iva Sedláková je s posudkem spokojená: „Oponentní posudek potvrdil, to co jsme si mysleli. A posudku jsme velmi dobře rozuměli."

Linda Krajčovič, která má zkušenost s tvorbou vodňanského strategického plánu, tvrdí, že firma Proces neuměla zapojit veřejnost a spolupracovat s ní. "Budějovičtí si jasně vymezili do zadání, že se má pracovat se zapojením veřejnosti. Dodavatel si měl uvědomit, že celková cena 300 tisíc korun je tak nízká, že vypracovat strategii za ty peníze nemůže zvládnout, a neměl do toho takto vůbec vstupovat," uvedla.

Velké výhrady k celému procesu vytváření strategického dokumentu měla i kulturní veřejnost. 

Michal Škoda z Domu umění shrnul nešťastnou situaci i vyslovil nedůvěru k firmám, které zpracovávají podobné zakázky: „Domnívám se, že aby to tu v kulturní sféře fungovalo, nejsou potřeba podobné podivné firmy a nesmyslně složitá řešení, nepřehledná, nesrozumitelná, utápějící se v tabulkách a grafech, které nikomu nic neřeknou a nepřinesou, jen utíká čas. Stačí, když město bude jasně vědět co chce a bude mít vizi. A když odbor kultury bude flexibilním odborem s profesionálním personálním obsazením, kde budou patrné kompetence. Většinou se tu známe a mám dojem, že se to v kulturní sféře v Budějovicích v poslední době docela zlepšilo. Vše je o lidech. Mrzelo by mě, pokud bych někomu křivdil, ale konkrétně lidé z firmy Proces mne od samého začátku přesvědčovali o své neschopnosti a utvrzovali tak můj názor, že podobným aktivitám a firmám nevěřím."

Bára Čepičková z tanečního prostoru Kredance si myslí, že město podobný dokument nutně potřebuje, ale měl by spolupracovat se skutečnými odborníky: „Kvituji s povděkem, že zástupci a zaměstnanci města měli snahu najít vizi a strategii pro Budějovice. To je krok, který musí předcházet všem dalším rozhodnutím. Jinak se zbytečně plýtvá nejen penězi, ale i energií a nadšením, kterých není nekonečně. Bylo na místě zvolit formu komunitního plánování. Ovšem tak jako jsou dobří a špatní řemeslníci, tak jsou i dobří a špatní kulturní průmyslníci."

Rada města nyní schválila ukončení spolupráce s firmou Proces a Magistrát se už nechystá přistoupit v tomto volebním období k dalšímu strategickému plánování.

Ivana Popelová v této souvislosti podotýká: „Analytická část může posloužit jako podklad pro Integrovaný plán rozvoje území, který chceme zpracovat. Je totiž jednou z podmínek pro čerpání financí v dalším plánovacím období. Tvorba nové kulturní strategie bude už na rozhodnutí nové rady. Oni budou muset rozhodnout jestli se do ní vůbec znovu pustí nebo ne."  

„Když hned nebudeme hledat strategii kultury, nic se nestane. Strategie může pomoci, ale také může hodně i svazovat. Vedení města by mělo vědět, kam chce směřovat. Kulturní podhoubí je tu tak silné, že je zapotřebí hlavně komunikovat mezi sebou. A to jde i bez strategie," uzavírá diskusi Iva Sedláková.

RADKA DOLEŽALOVÁ