S návrhem zadat proměnu prostoru slepého ramene právě studentům stavební školy přišel vedoucí magistrátního odboru dopravy Jaroslav Mráz. A ve škole byl přijat s nadšením. Možnost pracovat při ročníkových pracích na konkrétních projektech je podle ředitele SPŠS Vladimíra Kostky pro studenty větší výzvou než práce na fiktivních studiích. „Pátráme po místech, jejichž přeměnu by studenti mohli zpracovávat. Slepé rameno Malše je prvním projektem, který prezentovali veřejně. Snad jich bude více. Letos jiní studenti pracovali například i na proměně prostoru před českobudějovickým krematoriem, častým tématem jsou také cyklostezky nebo rekonstrukce mateřských škol," vyjmenoval Vladimír Kostka.

Podle návrhů studentů stavební školy by si frekventovaná lokalita zasloužila zásadní obnovu. „Myslím, že každému úkolu z oblasti architektonické tvorby musí předcházet porozumění geniu loci daného místa. Proto jsme se spolužákem Adamem Pejchalem trávili dlouhý čas v oblasti slepého ramene, pozorovali jsme pohyb vozidel, cyklistů, chodců a hovořili s lidmi," popsal jeden ze studentů Tomáš Račák, co předcházelo samotnému vytvoření návrhu, který je spolu s dalšími pracemi k vidění na českobudějovické radnici.

Slepé rameno Malše dnes.

Snaha mladých architektů se líbí Budějčákovi Karlu Lerochovi. „Slepé rameno by potřebovalo vyčistit. Bylo by dobré lokalitu zkulturnit, aby se z ní stalo místo, kam by lidé rádi chodili," řekl.

Své návrhy studenti prezentovali v zasedacím sále zastupitelů. „Byla to pro ně generálka na maturitní zkoušku, projekty totiž byly součástí jejich ročníkové práce a při maturitě je budou prezentovat před komisí," popsal architekt Jiří Mysliveček ze SPŠS, který byl konzultantem studentských projektů.

Zda se některý ze středoškolských projektů promění ve skutečnost, zatím není jisté. „Nápady středoškoláků přinášejí svěží pohled mladých lidí na jeden z nejkrásnějších koutů našeho města. Projekty předáme hlavnímu architektovi, aby se s nimi seznámil a prověřil, co konkrétního z nich můžeme využít," okomentoval náměstek primátora František Konečný. Právě podle městského architekta Jana Němce by si prostor kolem slepého ramene úpravy skutečně zasloužil.

Otázka, zda je třeba prostor kolem slepého ramene Malše upravit, ale může někoho také překvapit. „Z Budějovic pocházím a místo znám, ale myslím si, že je to dobré tak, jak to je. Nedaleko je dětské hřiště, lavičky, restaurace i obrovský park," podotkla Michaela Školová z Dolní Rožínky.

Snaha vylepšit tuto část města nedaleko od náměstí Přemysla Otakara II. není úplnou novinkou. Původní plány na zásah do slepého ramene Malše ale byly mnohem větší. „V roce 1899 vznikl plán na regulaci řek. Ten mimo jiné počítal s přepůlením Sokolského ostrova, zasypáním slepého ramene a Mlýnské stoky, ale nestačil se realizovat, přišla do toho první světová válka," popsal znalec místní historie Jan Schinko. Na místě slepého ramene pak měla vzniknout nábřežní třída. „Není úplně slepé, u Předního mlýna má proplach," podotkl ještě historik.

Projekt Michala FajtlaMichal Fajtl
Ve svém projektu jsem se snažil vytvořit prostor pro relaxaci, kde by si mladí lidé mohli v horkých letních dnech sednout a zchladit se v řece. Cílem bylo vymyslet prostředí, jehož design je jednoduchý, ale zároveň elegantní. Chtěl jsem navrhnout velkou plochu pro sezení a zachovat přitom otevřený charakter okolí. Za řešení jsem proto zvolil schodišťové stupně připomínající hlediště amfiteátru, které nabízejí mnoho místa k sezení a zároveň vyrovnávají výškový rozdíl hladiny řeky a okolního terénu.

Projekt Andreji MatějkovéAndrea Matějková
Ideou mojí práce bylo vytvořit prostor odpočinku a setkávání. V rámci úprav slepého ramene jsem navrhla výškově sníženou plochu členěnou šestiúhelníky určenými pro sezení. Tvar sezení se inspiruje tvarem včelí plástve, který pro mne symbolizuje princip pospolitosti. Prostor je přístupný schody a rampami, které umožňují přístup všem lidem mládeži, maminkám s dětmi, hendikepovaným i seniorům. Domnívám se, že prostor je navržen prostředky soudobé architektury, přesto však nepůsobí rušivě v kontextu s historickou architekturou.

Projekt Adama PejchalaAdam Pejchal
Ideou je ponechat řece její přirozenou rozmanitost, nepoutat ji do rovných nábřeží, tak aby její tok zapadl do tohoto krásného a romantického místa. Ti, kteří místem budou procházet, se mohou zastavit a posedět v příjemném prostředí zeleně. Je zde mnoho vysazených stromů a zatravněných ploch s lavičkami včetně kruhového posezení s výtvarným dílem srdcem jako symbolem lásky. Úprava nemá nijak převyšovat stávající zástavbu, má pouze podtrhnout kouzlo zátoky.

Projekt Tomáše RačákaTomáš Račák
Já si myslím, že každému úkolu z oblasti architektonické tvorby musí předcházet porozumění „geniu loci" daného místa. Proto jsme a Adamem Pejchalem trávili dlouhý čas v oblasti slepého ramene, pozorovali jsme pohyb vozidel, cyklistů, chodců, hovořili s lidmi. Výsledky pozorování jsme setřídili do jakési soukromé ankety. Ve svém návrhu jsem vycházel z problémových míst v území, z názorů svých i názorů anonymních respondentů naší ankety. Jako problémová místa jsem vyhodnotil komunikaci vedoucí podél ramene k parkovišti u plovárny, málo kultivovaný prostor zatravněného břehu (občas pokálený exkrementy), odpadky a „smetí" zadržující se v konci ramene. Také mi přišlo vhodné pokusit se vytvořit v místě slepého ramene prostor pro činnost různých pouličních umělců, kteří pro svá představení dosud využívají plochu a trávníky Sokolského ostrova. Návrhem „přístřešku" poblíž současných venkovních sezení hotelů Klika a Budweis jsem se pokusil poskytnout náhodným umělcům prostor pro jejich činnost, která by mohla v létě zatraktivnit prostředí hostům těchto hotelů. Dopravní komunikaci podél ramene jsem opticky oddělil jakýmsi „polotunelem" a jeho k rameni přivrácenou stranu jsem využil pro sezení amfiteátrového typu s výhledem na „přístřešek" pro příležitostné umělecké produkce. Architektonické řešení „polotunelu" a „přístřešku" je inspirováno organickým architektonickým stylem, který podle mého názoru vhodně vytváří jakýsi přechod mezi historickým centrem města a moderní architekturou Sokolského ostrova.