VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sudeťáci přijedou debatovat?

Pasov – Bavorský předseda vlády Horst Seehofer navštíví nejpozději na podzim podruhé ČR.

11.6.2011
SDÍLEJ:

Muž, který "vymyslel" Den otců.Foto: Deník/repro

Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt řekl před zahájením srazu v Augsburgu, že půjde o „speciální sudetoněmeckou cestu s premiérem“, jak napsal deník PNP. Podle Posselta zamíří tentokrát mimo Prahu. „Očekává od toho především setkávání s českými politiky a obyvatelstvem,“ uvedl list.

O otci Dne otců

V neděli blahopřálo mj. osm vnoučat a čtyři pravnoučata k pětaosmdesátinám Helmutu Herzovi, „otcovi rakouského Dne otců“, jak napsal linecký deník PNP.

Šéf reklamy firmy Gloriette vymyslel v roce 1955, kdy textilní branže byla v krizi, k oživení trhu s podporou dalších firem kampaň s mottem Být tátou je svízelné, proto budiž Den otců. Našel podporu u ostatních podnikatelů, zadali inzeráty, plakáty už v lednu, únoru, s obrovským úspěchem se setkala soutěž dětských kreseb na téma otců, nadchli se novináři.

Herz dnes říká, že termín, druhou červnovou neděli, vybrali záměrně po Dnu matek, aby ženy měly trošku špatné svědomí, že ony něco k svátku dostaly. Přiznává také, že cílem bylo i prosadit v jinak mrtvém období obchodu na trh novinku, z USA přicházející košile nošené přes kalhoty. A jak to dopalo? Obrat „Herzovy“ firmy Gloriette se v onom roce zdvojnásobil a Den otců dnes obchodníkům v Rakousku zvyšuje tržby o víc než sto milionů eur, píší OÖN. A jaký nejhezčí dárek ke Dni otců kdy dostal samotný pan Herz? Prý obrázek, který mu tehdy, k poprvé slavenému svátku, namaloval jeho tehdy osmiletý syn. „Pan Herz jej má dodnes,“ uzavírá linecký list.

Kam si odskočit?

Pasov řeší problém, proč minilokály šenkující na nepatrné ploše, ale obsluhující své hosty nápoji či zmrzlinou u četných stolků na přilehlých velkých plochách veřejných prostranství, nemusejí mít k dispozici toalety.

Zastupitelům konfrontovaným se stížnostmi provozovatelů sousedících zařízení, k nimž se hosté těchto lokálů uchylují, to vysvětlil referent správního odboru Josef Zacher. Do konce roku 2005 stavební řád pro restaurace jednoznačně určoval, na kolik míst k sezení musí být kolik toalet. V „deregulační akci“ bylo toto ustanovení bez náhrady zrušeno a náhradní normu Bavorsko dosud nepřijalo. V důsledku toho nemusejí lokály do 200 míst pod širým nebem disponovat jedinou toaletou pro veřejnost. „Pro restaurace větší platí nařízení o místech shromáždění, které už povinnost toalet předepisuje,“ vysvětluje deník PNP.

V té souvislosti dodává, že město Pasov vynakládá na své veřejné záchodky kolem 215 000 eur. Na rozdíl od Mnichova, kde zvažují prý kvůli malému „vytížení“ řadu z nich zrušit, se Pasov k ničemu takovému nechystá. Většinu nákladů na provoz jedenácti městských toalet tvoří personální výdaje – činí 160 000 eur. Osazenstvo tvoří téměř výlučně ženský personál. Toalety vykazují ročně příjem do městské kasy 13 000 eur, ale prakticky pouze z jednoho zařízení, velmi frekventovaných WC u dómu.

Keltské prázdniny

Od 21. srpna do 4. září budou šest dospělých, dva mladiství a tři děti trávit prázdniny v hornorakouské keltské vesnici Mitterkirchen v archeologickém experimentu keltoložky Helgy Röselové. Spolu s ní tam budou manžel Georg, tři děti (na snímku) a pedagogové pobytu v přírodě žít s minimální výbavou „moderny“ a příslušenstvím (toalety) jako před 2700 lety.

Akci iniciovali ředitel zemských muzeí Peter Assmann a intendant hornorakouské televize Helmut Obermayr po debatách, jak by mohli bohatou archeologiii Horních Rakous optimálně zprostředkovat veřejnosti, napsal list OÖN. S pomocí archeoložky Jutty Leskovarové dali dohromady tento projekt pro keltské muzeum v Mitterkirchenu, které si za dvacet let prohlédlo už více než 400 000 návštěvníků.

„Muzeum jsme ‚adaptovali‘ na všední den,“ říká v deníku Leskovarová. Vyseli obilí pro pozdější konzumaci novodobých Keltů, s pomocí účastníků vyrobili podle vzorů nálezů z Hallstattu oděvy, nářadí a nádoby. „Nepůjde o žádné show typu Big Brother, bude postupováno podle výzkumného programu a zjišťováno, zda a jak se v dávných podmínkách mohlo žít,“ ujišťuje Leskovarová. Dokument o experimentu odvysílá 11. října ORF.

Hledali střed země

Geografický střed Horních Rakous hledal „v okurkové sezoně“ linecký deník OÖN. Vedle amatérských pokusů vybalancovat na jediném hrotu z dýhy vyřezanou mapu spolkové země sáhl i po daleko efektivnější metodě – obrátil se na vedoucího zemského oddělení geoinfomací a nemovitostí Thomase Eberta. Jeho navigační přístroj poskytl informaci obratem – střed Horních Rakous má koordináty 13° 57’ 51,9’’ a 48° 08’ 11,7’’. Byly zprostředkoványcelkem 46 916 body vyznačujícími hranice země.

Novináře Ebert také dovedl na reálné místo po turistické stezce zákrutami Traunu u Gunskirchenu, ke křovíčku lísek. OÖN také zjistily, komu střed země patří, a Floriana Fritsche, podnikatele ve farmakologii a nadšeného zemědělce na vedlejší úvazek, pobavily. Lesíček koupil před pár lety od města Welsu a nic netušil. „A hned má plány – místo ořeší tu zasadí lípu, tak nějak jako totem,“ řekl listu.

OÖN dodaly, že na stránkách www.doris.at jsou od roku 1991 průběžně obnovovány satelitní snímky a tato webová adresa je tedy aktuální než googleearth. Je k dispozici i veřejnosti.

Už nepodvede?

Nejen Gerlinde Kaltenbrunnerová, ale také Christian Stangl (44) chce zakrátko vyrazit k pokusu o výstup na K2, „což by nejraději utajil“, jak napsaly OÖN. Připomínají, že štýrský horolezec loni o svém výstupu na druhou nejvyšší horu světa lhal. Předložil světovým médiím „cinknutou“ vrcholovou fotografii a po odhalení podvodu přiznal, že ve výšce 8611 m nebyl. Prý si jen úspěch vsugeroval v hypoxii, nedostatku kyslíku, píše list.

Pak kolem něho bylo dlouho ticho. „Před třemi týdny ale stanul po ‚rehabilitační túře‘ na vrcholu Kančendžengy, třetí nejvyšší hory světa. Odstartoval přitom od moře vzdáleného tisíc kilometrů – monstrózní cesta,“ píše deník. Zcela utajena ale nezůstala, psaly o ní nepálské a indické noviny, a také sponzoři, kteří mu zůstali věrní, chtěli vidět nějaký úspěch. Místo vrcholového snímku tedy tentokrát přinesl vlastnoručně natočené video.

Kaltenbrunnerová vyrazí ke svému čtvrtému pokusu o zdolání K2, poslední osmitisícovky, která jí chybí, ve středu. Stangl zamíří k osmému pokusu o tuto horu v červenci.

Bez automatů na cigarety?

Předsedkyně rakouských Zelených Eva Glawischnigová požaduje zákaz automatů na cigarety. „Považuji to za špatný vtip, protože v Horních Rakousích je 2500 takových automatů, které stály po deseti tisících eur,“ říká v deníku Volksblatt Erwin Kerschbaummayr, předseda grémia trafikantů v hornorakouské Hospodářské komoře. „Zákaz by trafikantům způsobil enormní škody.“

Argument Glawischnigové, že v zemích, kde automaty zakázali, kouří mnohem méně mladistvých, Kerschbaummayr nebere. „Adaptovali jsme automaty elektronickou blokádou platebních karet uživatelů do 16 let,“ říká.

Zdraží ochránci vepřové?

Hornorakouští producenti prasat se cítí být ohroženi „přemrštěnou diskusí o ochraně zvířat,“ kterou rozpoutali především úřad ombudsmana a ministr zdravotnictví Stöger. Týká se to především jejich požadavku na zákaz chovu v kotcích. Podle zástupců chovatelů je přechod na držení prasat ve skupinách ekonomicky nezvládnutelný – celkem by prý zemědělci museli do adaptací stájí investovat až 400 milionů eur.

Jako příklad uvádějí Švédsko, kde tento přechod způsobil masivní výpadek produkce. V Rakousku by prý dosavadní stoprocentní soběstačnost klesla na 70 procent, což by ohrozilo potravinovou jistotu. Zemědělci volají po jednotném postupu v Evropě i z důvodu dumpingových nabídek masa z levnějších zemí. Už teď v Rakousku dramaticky klesla produkce selat, čtvrtinu se dnes nedaří prodat. V Horních Rakousích produkuje prasata 7767 farem.

Miliardáři se mají

Rakouští milionáři rozšířili loni svůj majetek o 9,5 procenta na 230 miliard eur. „Investovali hlavně do realit a vlastní víc fyzického zlata než Národní banka,“ napsal list OÖN. Jejich počet v minulém roce stoupl o rekordních 5000 na 74 000. Každý z nich vlastní průměrně 3,1 milionu eur (bez započítání přímo užívaných nemovitostí). Dohromady jim patří téměř třetina privátního majetku v zemi, deseti nejbohatším dvě třetiny. Majetek miliardářů roste třikrát rychleji než ekonomika.

V německy mluvících zemích SRN, Rakousko a Švýcarsko je milionářů celkem 1 054 000, poprvé přes milion. „Od vypuknutí finanční krize změnili bohatí portfólio spíše na nemovitosti, suroviny, hotovost a zlato,“ píše deník. Rakouští milionáři dnes vlastní 320 tun zlata, Národní banka jen 280 tun. Deset nejbohatších rakouských rodin disponuje celkem 63,5 miliardy eur. Vedou zpříbuzněné rodiny Porsche a Piëch (předsedové dozorčích rad VW a Porsche) se 33,8 miliardy. Následují rodina Flick se 6,2 miliardy, zakladatel Red Bull, Dietrich Mateschitz, s pěti miliardami a zakladatel obchodního řetězce Billa Karl Wlaschek se 3,5 miliardy.

Učit se, učit se

Za soukromé doučování dětí zaplatí letos rakouské rodiny 127 milionů eur, o milion víc než loni. Nejvíc – průměrně 866 eur na dítě – vydávají Vídeňáci. Tuto individuální pomoc v učení potřebuje 270 000 školáků, tedy 27 procent dětí. Z rodičů žáčků národní školy ale letos placené doučování vyhledává jen šest procent proti loňským třinácti procentům. Kromě toho se tři čtvrtiny rodičů doučují s dětmi samy – zejména ti, kteří na placenou pomoc nemají, dodává deník OON.

Psi míň koušou

Počet pokousání psy v Horních Rakousích se loni snížil o 22 procent na 253 případů. A to přesto, že se počet psů v zemi zvýšil, podotkly OÖN.
Deník Volksblatt rozvedl, že počet útoků kontinuálně klesá od začátku této statistiky v roce 2004. Zemský rada Hermann Kepplinger pokles přičítá výsledku zemského zákona o držení psů, který předepsal povinnost vodítek a evidence. V roce 2004 bylo v zemi registrováno 42 628 psů, dnes už 60 650.

Dost drahé "dechy"

Každé dva roky se koná soutěž ve hře na dechové nástroje „O cenu evropského města Pasova“, kterou Pasov dotuje vždy 50 000 eury. „Kontrolní výbor ale konstatoval, že k velkému zahajovacímu koncertu poslední soutěže přišlo do Radničního sálu jen 46 platících diváků (na plné vstupné 10 eur jen 33), dalších 37 mělo volné vstupenky. Kromě toho bylo patnácti účastníkům soutěže rozděleno čtrnáct cen v celkové hodnotě 24 300 eur. Radní nyní pochybují, zda jde opravdu o kvalitní akci,“ píše list PNP.

Vedoucí městské hudební školy Manfred Herre, který soutěž založil a organizuje, samozřejmě tvrdí, že jde o nezpochybnitelně jednu z nejvýznamnějších událostí pro elitu evropských „dechařů“, ale také o jeden z vrcholů kulturní nabídky pro veřejnost. „Kontrolní výbor má námitky hlavně proti tomu, že ředitel festivalu Herre vyplatil 37 000 eur v hotovosti,“ poznamenal deník PNP. Rada města poté rozhodla, že budoucností festivalu se má zabývat kulturní výbor.

Hejtman dělá bububu

Rakouská vláda musí Čechům ujasnit, že tento „akt provokace“ – dostavba Temelína – by měl důsledky v jiných oblastech. Podle deníku OÖN to požaduje hornorakouský hejtman Josef Pühringer. „Po jaderných nehodách ve Fukušimě byl nasazen, především v Německu, trend k dostoupení od atomové energie. Jen Česko z toho chce třískat kapitál a plánuje další výstavbu Temelína. Proti tomuto ‚cynickému zahrávání si‘ požaduje hejtman zásah spolkové vlády,“ píše list.

„Ta musí dát Praze jasně na vědomí, že vyčerpáme všechny právní možnosti k zabránění dostavby elektrárny. A že tento ‚nepřátelský akt‘ vyvolá opatření v dalších oblastech sousedské politiky,“ pokračuje deník. Pühringer podle OÖN připomněl, že „Česko je velmi silně odkázáno na Evropskou unii“. Rakouská vláda proto musí i v Bruselu víc tlačit na změnu evropské politiky k výraznější orientaci dotací na podporu obnovitelné energie.
„Od EU samotné očekává Pühringer právní kroky proti prověrce vlivu na životní prostředí výstavby Temelína, která odporuje unijnímu právu,“ uzavírá deník.

Opravdu smolná cesta

Dovoz malého množství marihuany 19letou nezaměstnanou blondýnou nebylo to jediné, co policejní pátrači inspekce Freyung zaznamenali minulý týden při polední kontrole mladého českého páru cestujícího autem do Pasova napsal deník PNP.

„Když párek směrovali na služebnu, otevřel 28letý nezaměstnaný kuchař dveře svého auta proti služebnímu vozu hlídky tak prudce, že jimi způsobil na policejním vozidle škodu zhruba za 800 eur,“ píše list. „Ve druhém kroku tedy bylo zahájeno šetření dopravní nehody.“ Třetí krok pak na sebe nenechal dlouho čekat. „Večer při zpáteční cestě byla dvojice znovu kontrolována pátrači. Při množství alkoholu, tabákových výrobků, značkového sportovního oblečení, drogerie, potravin a elektronických dílů nalezených v autě cestující policisty nemohli oklamat pokladními stvrzenkami o nákupu malé části tohoto zboží. Pro zbývající v hodnotě asi 700 eur doklady neměli. Zato byla část těchto produktů na jakési listině objednávek, kterou u dvojice policisté zajistili. To posílilo jejich podezření, že párek zčásti krade na objednávku v supermarketech,“ popisuje deník.

Ve čtvrtém kroku policie díky elektronickému systému prodeje vypátrala podle listu majitele nalezených výrobků a vrátila je do obchodů v Pasově.
„Nyní bude následovat ještě pátý díl příběhu,“ dodává PNP. „Muž ze zlodějského páru byl už totiž vícekrát stíhán v Česku i v sousedních zemích, přičemž ho od dalšíc trestné činnosti neodradilo ani vězení či podmíněná odsouzení.“

Ve středu večer byli zase tři Češi pozorováni v supermarketu v Pasově při krádeži baleného tabáku. Odjeli autem a kontroly na výpadovkách je nezachytily. „Její komunikaci ale zachytila inspekce ve Zwieselu a skupinu zadržela ve 23 h na přechodu v Bavorské Železné Rudě. Našla u ní potraviny a spotřebvitelské zboží za 2000 eur, pravděpodobně vesměs uz krádeží,“ napsal Deník PNP. „Policie nyní hledá poškozené.“

Červený kříž roste

Horní Rakousy zaznamenaly loni rekordní příliv nových dobrovolníků Červeného kříže. Ke konci roku jich měla zemská organizace 17 443, o 868 víc než předloni, citoval deník OÖN zemského prezidenta této organizace Leo Pallwein-Prettnera. „Vyjádřil potěšení nad odsunutím chystaného referenda k všeobecné branné povinnosti,“ píše list. „Červeného kříže se problém dotýká nastalou nejistotou kolem budoucnosti civilní služby, kterou v Horních Rakousích každoročně vykonává kolem 550 odvedenců. Odhadem zhruba 82 procent z nich zůstává u Červeného kříže i po skončení úvazku – a to v průměru sedm let. „Každý rok s nimi je dobrý,“ říká Pallwein-Prettner.
„Bavorská policie má nový ‚problém‘ s českými hranicemi – nedostatek práce kvůli chybějícím zločincům,“ napsal pasovský deník PNP.

Stručně z Mnichova

Rada města Mnichova odmítla návrh okresního správního úřadu na generelní omezení maximální povolené rychlosti v celém městě na 30 km/h. Od minulého týdne platí 30 km/h ve starém centru. Pro rozšíření byli jen Zelení. „Okresní správa se ale záměru nevzdává a chce jej dál prosazovat,“ píše deník PNP.

Bavorské úřady by měly nejpozději v příštím roce vesměs odebírat elektřinu jen od dodavatelů energie produkované z obnovitelných zdrojů. Zemská vláda má při dalších vypisovaných výběrových řízeních dbát na „eko“ původ dodávané energie. „Státním místům přísluší při využívání energie z obnovitelnýcgh zdrojů funkce vzoru,“ řekl ministr vnitra Joachim Herrmann. „To bude také jasný signál konečným odběratelům k většímu odběru ekoproudu.“

Tupláky podraží

Jak oznamuje pasovský deník PNP, cena tupláku piva na Oktoberfestu v Mnichově letos poprvé prolomí hranici devíti eur. Hosté musejí počítat s cenami od 8,70 do 9,20 eura. Loni to bylo od 8,30 do 8,90. „Hospodští zdražení obhajují zvýšenými náklady na mzdy personálu a na bezpečnostní opatření,“ píše PNP. Celkově by jim tyto náklady měly podle mluvčího hostinských Oktoberfestu Toniho Roiderera stoupnout o 150 000 eur. Zdraží i nealko nápoje – lutr stolní vody vyleze na sedm eur proti loňským 6,80.

„Spolek proti podvodnému čepování“ (VGBE) ceny piva kritizoval. Jeho mluvčí říká v PNP, že zdražení je neospravedlnitelné. „Nesmíme zapomenout, že jde o lidovou slavnost. Hospodští, pivovary a město z ní mají takový profit, že by se rostoucí ceny nemusely přehazovat na hosty,“ míní.
PNP dodává, že ceny nápojů město Mnichov neurčuje. „To jako pořadatel toliko zkoumá, zda cena požadovaná hospodskými je přiměřená,“ pokračuje list. „K tomu jsou srovnávány ceny piva ve velkých pivnicích města, a tam stojí tuplák 6,60 až 8,80 eura.“

Obsluha prý musí vzhledem k vysoké ceně piva počítat s menším spropitným – mnoho hostů údajně platí už leta za tuplák i s „dýškem“ deset eur. „Džob se číšnicím přesto vyplatí,“ míní mluvčí VGBE. Návštěvníci pivních stanů prý vědí o dřině číšnic a jsou proto velmi velkorysí. Letošní Oktoberfest začne 17. září a potrvá do 3. října.

Mají moc dovolené

Každý druhý Rakušan si do konce roku nevybral z loňské dovolené průměrně jedenáct dnů. Přitom odbory soukromých zaměstnanců požadují šestý týden dovolené pro všechny starší 43 let, napsal deník OÖN. Už 25 let je zákonný nárok na pět týdnů. Zaměstnanci mají náurok na šestý týden volna po odpracování 25 lety, což podle odborů diskriminuje ženy čerpající mateřskou. Aktuálně má Rakušan nárok průměrně na 26 dnů dovolené. Ze zaměstnanců je ale plně vyčerpá jen polovina, většinou s odůvodněním, že jim to práce nedovoluje, eventuálně že nemají zastoupení. Pokud už zaměstnanci na dovolenou jedou, třetina z nich alespoň občas do firmy zavolá. Každý pátý musí dokonce pro zaměstnavatele něco v době volna udělat.

Zapomněl je na vrcholu

Dva Hornorakušané absolvovali začátkem května zájezd s výstupem na turecký Ararat (5137 m). Wolfganga Stabauera (49), Gerolda Gusenbauera (37) a turistku z Tyrol horští vůdci při sestupu „zapomněli“ ve výšce zhruba 5000 m. „Ze sněhové bouře a při teplotě mínus 26 stupňů marně čekali 50 minut na návrat průvodců, než se vydali dolů sami a vícekrát cestou riskovali život,“ napsal deník OÖN.

Nyní sousedi požadují náhradu škody. „Nechali si už ostatním účastníky zájezdu zaslat vyjádření, z nichž vyplývá, že průvodci nedbali o to, aby skupina zůstala na dohled a doslech, a žádný z nich skupinu neuzavíral,“ popisuje list. „Že tři z dvanácti chybějí, na to přišli až sami účastníci.“ Stabauer se obrátil i na lokální agenturu, která cestu pořádala, a m,ailem dostal zprávu: „Každý, kdo jde do hor, nese určitá rizika, i když jsou při tom horští vůdci.“ Hornorakouští turisté chtějí od agentury odškodnění po 5000 eur.

Autor: Vladimír Majer

11.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Jednotka SDH Netolice od 2:10 hodin odklízela polomy spojené s bouřkou, která přešla přes okolí. Obě cisterny se vrátily v 6 hodin na základnu.
12

Turisté mají po bouřce omezený pohyb po Šumavě

Purkarec zaplavili voraři. Spolek "Vltavan" oslavil 115. výročí své existence. Letos se rozhodli k výročí nestavět vor, ale zrekonstruovat kapličku svatého Jana Nepomuka, patrona všech plavců.
21

OBRAZEM: 115. výročí spolku "Vltavan"

OBRAZEM: Staročeské dožínky v Boršově

Boršov nad Vltavou - Baráčníci z Boršova letos pozvali na dožínky 16 povozů s koňmi. Ty se sem sjeli z celých jižních Čech a vyšperkovali tak tradiční vesnickou slavnost.

OBRAZEM: Mladošovice slaví 650 let i štěstí při bouřce

Mladošovice - Mladošovice slaví velké výročí, na které se sjíždí místní rodáci.

AKTUALIZUJEME / SLEDUJEME ON-LINE

Noční bouřka se prohnala jihem Čech, zastavila i vlaky

Jižní Čechy - Bouřka, která se prohnala zemí, neušetřila ani jižní Čechy.

Tehdy tam palci zamačkávali bubliny horkého asfaltu

Jaroslavice – Na místě, kde kdysi stála vesnice Jaroslavice, je nyní Hněvkovická přehrada. V sobotu se na loučce u přehrady setkají rodáci této zatopené vesnice a zavzpomínají na staré časy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení