Fotbalové hřiště SK Bivoj ve Stožci hostilo v pondělí borce zdatné v tlučení špačků. Místní Informační středisko a Středisko environmentální výchovy zde pořádalo VIII. stožecké mistrovství světa v tlučení špačků.
Na prosluněném kolbišti se v čerstvé podzimní náladě utkalo přes třicet soutěžících. Mezi muži kraloval odpalem do vzdálenosti 68 metrů Jarda Dolejší, jen půl metru za něj dostrkal svého dřevěného špačka Luděk Švejda a třetí na 65 metrech se umístil Aleš Pokorný. V kategorii žen s jasnou převahou zvítězila Klára Švejdová, jejíž špaček doplachtil na hranici 40,5 metru, čtrnáctiletá Jana Fleischmannová obsadila s čtyřiadvaceti metry druhé místo a na třetím se usídlila Petra Šafková

„Vždycky počítáme s mezinárodní účastí,“ říká tisková mluvčí Národního parku Šumava Jana Zvettlerová.

V pondělí od třetí hodiny odpoledne začaly tréninky a o hodinu později pak hlavní soutěž. Soutěžilo se ve dvou kategoriích muži a ženy, a to už od dvanácti let.

„Loni se v kategorii mužů sešlo na 40 borců, kteří měli šanci překonat světový rekord 72 m,“ vrací se k minulému mistrovství Jana Zvettlerová. „Bohužel nejlepší odpaly se odehrály jen na tréninku a měřily asi 85 metrů. První tři místa od sebe pak v závodě dělilo jen půl metru. Mistrem světa v tlučení špačků se s 61,5 m stal Kamil Rákosník, druhý byl s 61 m Jaroslav Dolejš a v těsném závěsu s 60,5 m se 2. vicemistrem stal Jiří Wittmayer.“

Odvážných žen se loni účastnilo dvacet. Ani zde nebyl pokořen rekord 42 m. Mistryní světa v tlučení špačků se s 35 m stala Klára Švejdová. Jen o metr méně měla 1. vicemistryně Dáša Bešťáková a s 30,5 m se 2. vicemistryní stala Dáša Rokošková.

„Na vítěze čekaly netradiční ceny a na závěr, tak jako naši předkové, v ohni opékáme brambory,“ řekla Klára Švejdová, ředitelka závodu. Akce se koná venku, proto si vždycky organizáto¨ři přejí hezké počasí. Jinak se soutěž nekoná.

Pravidla špačka:

Víte, jak se tluče špaček? Vaši tátové a dědové tuhle hru na vesnici určitě hráli, ale v současnosti jsou spíš lidé seznámeni s její americkou variantou – baseballem nebo sotfballem. Českou dřevěnou pálku, po obou koncích otesaného dřevěného špačka a klukovskou čepici s kšiltem sice za velkou louží vystřídala oblá pálka, tvrdý míček a kožené rukavice, ale princip je pořád stejný. Trefit, aby letěl co nejdál. Tak kdo ví, jestli ho do Ameriky nepřivezli Češi, kteří tam odplouvali od poloviny 19. století za prací.

Během této staročeské hry musí sportovci odpálit asi 12 cm dlouhé dřevěné vřetýnko – špačka co nejdále, a to pomocí dřevěné palice. Při soutěži se baví nejen závodníci, ale i diváci. A pozor v místě dopadu! Fanoušci zvyklí na Báru Špotákovou nebo Jana Železného se musí mít na pozoru. Dobře odpálený špaček si totiž doletí klidně i přes osmdesát metrů.