Patronka šťastných sňatků a manželství, přímluvkyně za déšť a ochránkyně proti bouřkám - to je svatá Anna. Její jméno bývalo nejrozšířenějším ženským jménem u nás. Anenské léto či léto svaté Anny trvající do 30. července bylo pro naše předky kvůli žním velmi významným obdobím. Charakterizuje ho srážkový útlum, horké a parné dny. Tak zvané vrcholné léto, neboli psí dny, trvají do druhé srpnové dekády.

Po vydatných deštích před svatou Annou je snad naděje, že možná i „měšťáci“ se mohou těšit na své žně. Na oblíbené houbové. Podle známého mykologa Miroslava Berana by mohly hřibovité houby začít růst do deseti dnů od rozhodujícího deště. Ale který to byl, či bude, těžko říci. „Je dobře, že to nevíme, protože to dělá houbařinu zajímavou,“ míní Miroslav Beran.

Vypozorovaná moudra našich předků

- Od svaté Anky chladné poranky.
- Spadne-li na svatou Annu kapka, urodějí se jabka.
- Prší-li o svaté Anně, bude sladká řepa.
- Když na svatou Annu mravenci pilně vyhazují hlínu, očekávej tuhou zimu.
- Je-li na svatou Annu zamračeno, bude v zimě mnoho nasněženo.
- Je-li na sv. Annu jasno, přijdou v zimě veliké mrazy.
- K Anně svatý hodina ze dne se tratí.