VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Svědkové mobilizace chátrají v pohraničí

Jižní Čechy - U hranic s Rakouskem se nacházejí opuštěné bunkry, do kterých se vydají snad jenom blázni. Byli jsme mezi nimi.

22.9.2010
SDÍLEJ:

Mnohé bunkry v pohraničí se rozpadají. Foto: Deník/Radek Gális

Stovky betonových bunkrů, které jsou rozesety u jihovýchodních hranic republiky, lákají milovníky vojenské historie a lehkého opevnění nebo sběratele.

Mnozí se sem vydávají v touze po nevšedním zážitku nebo víře, že v okolí najdou unikátní věci, kterými obohatí svou sbírku militárií.
Několik bunkrů je vzorně opravených a nachystaných pro návštěvníky. Uvnitř čekají průvodci, kteří kromě výkladu nabídnou i knihy a pohledy s vojenskou tematikou.

Jiné jsou již léta nedostupně zamčené, další zase volně přístupné. Vydali jsme se na výpravu do některých z nich.

Klášter po vojensku
Když přijíždíte úzkokolejkou z Jindřichova Hradce do Albeře, v kempu na vás mrká první z bunkrů. Ty další pak najdete cestou z nedaleké obce Klášter II. Jsou schovány na polích a u lesa nad cestou, vedoucí k Landštejnu.

Po žebříku, který zřejmě kdosi ukradl z mysliveckého posedu, lezeme do jednoho z nich. Suchý objekt s odkrytými střílnami, kudy je vidět na nedalekou silnici. Co šlo odmontovat, zmizelo. Jestli dávno nebo až po roce 1989, už nezjistíme. O půl kilometru dál se nachází známé Muzeum čs. opevnění Klášter II, které má na starosti Miloslav Sviták (viz rozhovor na straně). „Přes prázdniny je otevřeno denně, v září o víkendech,“ říká Miloslav Sviták.
Vstupujeme do upraveného objektu č. 125, kde udělal muzeum. „Objekt je zrestaurován do podoby, jak vypadaly pevnůstky na přelomu září a října 1938,“ vysvětluje Miloslav Sviták.

Prohlížíme si originální lehký kulomet, lapače zplodin i vojenský nábytek. Sobotní dopoledne se dveře bunkru netrhnou, turisté mají o expozici zájem.
Nás ale zajímají další stavby. Ještě asi sedm z nich se nachází v okolí opraveného bunkru, ale dál do lesů se za nimi pouští jen skuteční zájemci. Z mechu se nám pošklebují hříbky i bedly.

„Jsme tu na bunkrech a ne na houbách,“ přehlížíme je a prozkoumáváme houští.
Konečně jeden bunkr, a otevřený. Železné dveře i mříže nás pustí dovnitř. Na zdi vybledlý nápis Vstup zakázán, nebezpečí úrazu, vojenská správa. Ten den ho čteme ještě několikrát, a to i na cedulích na rezavých mřížích.

Nedbáme zákazu a vnikáme neohroženě dovnitř. Po betonových schůdkách sestupujeme do objektu. V otvoru pro střílnu, která chránila vchod, si nějaký ptáček udělal hnízdo. Dole je tma a sychravo. Oči si pomalu zvykají na přítmí. Na stěnách visí dřevěné věšáky, nad střílnami mokré rezavé kusy železa a záchyty, na kterých byly upevněny zbraně. Dole v betonové podlaze jsou koryta, zanesené listím a větvemi. Nacházíme se v místech, kde byli koncem 30. let vojáci připraveni bránit vlast. Jak bylo asi těm, kteří tu stáli dávno před námi? Žijí ještě, nebo už není nikdo, kdo si pamatuje přípravy na obranu vlasti?

Čekání na odprodej
Vycházíme ven do slunečného dne. Prodíráme se houštím a tušíme, že další betonová stavba není daleko. O pár desítek metrů je další bunkr, na kterém rostou stromky. Má rozbitou střechu, jako by dostal přímý zásah. Uvnitř je díky otvoru světlo. Všímáme si, že tu rostou ze stropu krápníky. Pozorujeme silné zkroucené železné pruty a obdivujeme důkladnou práci stavitelů. Podobných lehkých opevnění jsme našli v houští a nedaleko lesní cesty osm. Na mapě jsou jich tady ale desítky, a kdoví, co nás uvnitř čeká. Tak zase příště.

Opravené objekty, nachystané pro návštěvníky, jsou až v pevnostním areálu Slavonice.
„O budoucnosti těchto objektů, které jako by papírově neexistovaly, se zatím nic neví a čeká se,“ prozrazuje provozovatel muzea a autor publikace o vojenském opevnění Slavonicka Jiří Duchoň. „Čekáme, až je zanesou do mapy a nabídnou majiteli pozemku. Tím bývá obec nebo Lesy České republiky,“ prozrazuje s tím, že by se s novým majitelem rád domluvil i na prodeji.

Milovníkům bunkrů ale svítá na časy. Koncem léta přebrala Nová Bystřice do vlastnictví od Armády ČR devět bunkrů. „O jejich využití budeme jednat,“ říká starosta Vladimír Bláha. Vchody do mnohých jsou nebezpečné a lidem, které zajímá, co je uvnitř, hrozí úraz. Musí je proto zabezpečit.
Na nového majitele čeká i lehké opevnění na Slavonicku. „Některé objekty by rádi získali lidé, kteří se o ně starají a dávají do pořádku,“ říká starosta Slavonic Luboš Kryzan s tím, že zájem o ně je.

Vojenských objektů v lepším i špatném stavu jsou v regionu tři stovky. „V okrese Jindřichův Hradec evidujeme 319 objektů stálých lehkých opevnění, z toho 85 jsme již předali Lesům ČR,“ uvedl Jiří Štábl z tiskového oddělení Ministerstva obrany ČR.
„Na čtyřicet objektů jsme uzavřeli deset darovacích smluv na převod do vlastnictví města nebo obce. Smlouvy jsou u podpisu druhé strany nebo probíhá vklad do katastru nemovitostí. Žádný z objektů opevnění na Jindřichohradecku zatím není a nebyl odprodán. Předpoklad prodeje je nejdříve až v roce 2011,“ dodal Jiří Štábl.

Symbol odhodlání
Lehká vojenská opevnění, která byla stavěna kvůli obraně Československa, ale která kvůli podpisu Mnichovské dohody připadla Německu bez výstřelů, zůstávají po desítkách let symbolem českého pohraničí a odhodlání lidí bojovat za svobodu vlasti.
I proto bychom je měli považovat za památku, byť třeba dosud nevyhlášenou, a také se k nim podle toho chovat.
Tak, jak to dělají například nadšenci, kteří je opravují a starají se o ně.

Víte, že…

… na Jindřichohradecku je evidováno 319 objektů stálých lehkých opevnění? 85 armáda předala Lesům ČR.
O dalších se jedná. Probíhá uzavírání smluv a vklad do katastru nemovitostí. Žádný objekt nebyl odprodán.
… první lehká opevnění zde vznikla již v roce 1936? Jednalo se o železobetonové kulometné pevnůstky vzor 36. V roce 1938 obsadilo Německo Rakousko a hrozil útok z jihu. Proto začala v létě 1938 výstavba objektů lehkého opevnění. Po přijetí Mnichovské dohody se vojáci museli z pozic stáhnout a pohraničí obsadili Němci.
… po válce čs. armáda znovu připravila některé bunkry k boji s nepřítelem, vyzbrojila je a uvedla do pohotovosti?
… ještě tento víkend můžete navštívit Muzeum čs. opevnění Klášter II i pevnostní areál Slavonice?

Výzva:

Zažili jste stavbu vojenských opevnění v pohraničí nebo mobilizaci v roce 1938? Vzpomínali na tyto události vaši příbuzní? Ozvěte se, prosím, redakci Deníku.
Děkujeme.
Kontakt: Radek Gális, Deník, Nám. Přemysla Otakara II,
370 01 České Budějovice,
tel. 386100710, 602 649 292
e–mail: radek.galis@denik.cz

Autor: Radek Gális

22.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Policie - ilustrační snímek

Mladý řidič při nehodě vypadl z auta, později zemřel

Motor ve Strakonicích udolal Plzeň.

Motor má cenný plzeňský extraligový skalp

Sebevrahovi zachránili život policisté

České Budějovice – Skočit z 2. patra chtěl v úterý dopoledne asi 30letý muž, což svědek oznámil na lince 158. Do Kostelní ulice se bleskem sjeli policisté a specialisté zásahové jednotky.

OBRAZEM: Jiří Máška na Hluboké

Strakonice, Hluboká - Na začátku srpna byla zahájena výstava Jiřího Mášky a jeho přítele sochaře Tomáše Havlíka na Hluboké. Přesto, že byla vysoká teplota, přišlo kolem osmdesáti lidí, kteří se skvěle bavili.

Policie stále vyzývá svědky poškození Audi Q7

České Budějovice - Už před dvěmi týdny požádala policie svědky nehody, aby pomohli vypátrat řidiče automobilu, který na parkovišti u OD Penny market v Novohradské ulici poškodil Audi Q7 černé barvy a ujel. Nyní policie vyzývá znovu a s dalšími informacemi.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení