„Šlo také o náročnou stavbu, kterou bylo potřeba zvládnout za plného provozu, aniž bychom ohrozili dodávky tepla našim zákazníkům," zmínil předseda představenstva teplárny Miroslav Houfek. „Věřím, že tato ekologická investice zvýší prestiž jihočeské metropole jako příjemného místa pro život," dodal.

Více než 2000 tun oxidů síry a 600 tun oxidů dusíku ročně vypouštěla až doposud do ovzduší českobudějovická teplárna. Díky nové technologii odsíření, kterou právě uvádí do provozu, bude všech těchto škodlivin podstatně méně. Z komína se už druhý týden valí převážně vodní pára.

Jak vysvětluje místopředseda představenstva Martin Žahourek, ta spolu s takzvaným energosádrovcem využitelným například k technickým rekultivacím vzniká při procesu odsiřování takzvanou mokrou vápencovou vypírkou spalin. „Jde o technologii, která je ve světě nejrozšířenější tam, kde se vyžaduje vysoká účinnost odsíření. To dosahuje až 96 procent," zdůrazňuje.

Výroba tepla v Budějovicích tak už s předstihem splňuje přísnější emisní limity, které začnou platit v roce 2016. „Je skvělé, že se teplárně povedlo přijmout potřebná opatření včas a nemusí tak fungovat v přechodném režimu či se dokonce obávat sankcí," ocenil náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž.

„Jsem přesvědčen, že měření hodnot v budoucnu potvrdí, že nová technologie má smysl," cení si Jiří Svoboda, primátor Českých Budějovic, které jsou majoritním akcionářem teplárny.
Nové zařízení, které má už nyní za sebou na 18000 dílčích zkoušek, čeká teď zkušební provoz. Podle místopředsedy představenstva dodavatelské společnosti Tenza Františka Paulíka při něm půjde nejen 
o dokázání, že provoz splňuje garantované parametry. „Rádi bychom proces odsíření vyladili tak, aby teplárna splňovala přísné emisní limity, ale také aby byl tento provoz maximálně hospodárný," zmínil.

A jak jsou na tom z hlediska ekologizace teplárny v dalších jihočeských městech?

Strakonice – Teplárna Strakonice, a.s., jejímž většinovým vlastníkem je město, používá hnědé uhlí. Funkční odsíření už má dlouhou dobu, takže nyní v tomto směru nechystá žádnou investici.

Písek – Teplárna Písek, a.s., 
v současnosti připravuje projekt ekologizace hlavního uhelného zdroje ve Smrkovicích i výtopny Samoty, která je záložním zdrojem. Samoty se třemi kotli na těžký topný olej musí být dokončeny nejpozději do roku 2018, Smrkovice do roku 2022. Kromě ekologizace čeká teplárnu v blízké době také rekonstrukce starých rozvodů.

Tábor – Teplárna Tábor spaluje hnědé uhlí. Limity pro odsíření splnila již v letech 2006 až 2007, kdy investovala do změny technologie při přechodu z mazutu na uhlí.

Jindřichův Hradec – Teplo do domácností dodává Teplospol, a.s. Kombinuje dodávky tepla z vlastních zdrojů, což jsou plynové kotelny a kogenerační jednotky, a tepla nakupovaného od výrobců, kteří ho získávají z obnovitelných zdrojů jako vedlejší produkt při výrobě elektrické energie.

Prachatice – Tepelná energie je vyráběna v centrální kotelně společnosti Tepelné hospodářství Prachatice, s.r.o, a je
 v ní spalován zemní plyn.

Český Krumlov – Teplárna Přísečná provozuje dva kotle 
o celkovém instalovaném výkonu 38,08 MWt: biomasový kotel a uhelný kotel, který se používá jen ve špičkách pro zabezpečení plynulé dodávky tepla a teplé užitkové vody pro obyvatelstvo Krumlova. Loni činila spotřeba hnědého uhlí
v teplárně v Přísečné čtyři procenta z celkového množství paliva (96 % představovala biomasa), což má z pohledu emisí oxidů síry pozitivní vliv.