Na Budějovicku si chřipka vyžádala hospitalizaci u čtyř pacientů. „Jde o dlouhodobě nemocné, osoby s oslabenou imunitou, onkologicky nemocné, lidi, kteří stůňou s více chorobami, ať již jde o kardiovaskulární onemocnění či diabetiky. Z těchto důvodů má chřipka těžší průběh," vysvětluje mluvčí budějovické nemocnice Jan Dušek.

Lékaři potvrzují i příliv nemocných, kteří se po vyšetření 
v ambulanci léčí doma. Podle zjištění hygieniků v posledních dnech citelně přibylo akutních respiračních infekcí. „Ve srovnání s posledním prosincovým týdnem jsme zaznamenali nárůst počtu onemocnění o 29,1 procenta. Nemocnost stoupla ve všech okresech regionu a ve všech věkových kategoriích, nedosahuje však předvánočních hodnot ani hranice epidemie," uvedl František Kotrba
z krajské hygienické stanice.

Nemocnice v krajském městě ale už nyní kvůli výraznému zvýšení rizika nákazy hospitalizovaných pacientů přijala preventivní opatření. „Vzhledem k nárůstu počtu těžkých onemocnění chřipkou jsou 
v nemocnici od 9. ledna až do odvolání zakázány návštěvy," informoval ředitel Břetislav Shon. „V případě, že by pacientů s těžkým průběhem chřipky přibylo, má nemocnice dostatečnou lůžkovou kapacitu," dodává Jan Dušek. 

Po svátcích citelně přibylo nemocných

Naštěstí jen po jednotlivcích, přesto citelně přibývá na Českobudějovicku nemocných, které nutí ulehnout do postele chřipka. Potvrzují to i laboratorní rozbory.

„Do odpoledne jsme zatím z Národní referenční laboratoře pro chřipku Státního zdravotního ústavu obdrželi výsledky vzorků od pacientů z jihočeských nemocnic, které ve dvou případech potvrdily výskyt chřipky typu A (H1N1), tedy takzvané prasečí chřipky," informoval František Kotrba z Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje.

Povzbudivá nejsou ani ostatní epidemiologická data. Po svátcích prudce vzrostl výskyt akutních respiračních infekcí. „Kraj jako celek vykazoval v prvním týdnu letošního roku relativní nemocnost 1265 případů na sto tisíc obyvatel, nemocnost stoupla prakticky ve všech okresech regionu a ve všech věkových kategoriích včetně dospělých, nedosahovala však předvánočních hodnot, kdy byla relativní nemocnost v kraji ještě vyšší," zdůrazňuje Kotrba.

Epidemiologicky významná hranice, práh tzv. zvýšeného výskytu, je 1500 případů na sto tisíc obyvatel. O epidemii odborníci mluví až tehdy, když počet nemocných přesáhne dva tisíce na 100 tisíc obyvatel.

Oproti 52. týdnu vzrostla
v prvním lednovém týdnu nemocnost ve věkové kategorii 0 – 5 let o 23,8 % (na 3414 případů na sto tisíc), v kategorii 6 – 14 let o 27,4 % (2357 na sto tisíc), v kategorii 15 – 24 let 
o 21,8 % (1723 na sto tisíc), 
v kategorii 25 – 59 let o 48,1 % (684 na sto tisíc) a mezi seniory v kategorii 60+ o 14,8 % (470 na sto tisíc).

O tom, že zvyšující se počty marodů nejsou náhodné, svědčí i další data hygieniků. Ti počátkem ledna zaznamenali v rozmezí jediného týdne více než stoprocentní nárůst i v případě takzvaných chřipce podobných onemocnění.

Chřipka přichází zčistajasna

Chřipka je vysoce nakažlivá infekce organismu virového původu. Počátek onemocnění je obvykle náhlý s rychlým nárůstem souboru příznaků: Bolestí hlavy, svalů, teplotou, třesavkou a dráždivým kašlem.

Rovněž mnohé jiné infekce dýchacích cest virového nebo bakteriálního původu se projevují obdobnými příznaky, nemívají však tak náhlý začátek a zřídkakdy se objeví všechny najednou.

Těžká forma onemocnění chřipkou je provázena zánětem plic, který může být v některých případech smrtelný.
U oslabených osob, u osob 
s chronickým onemocněním zejména srdce, plic a ledvin, 
u těhotných žen, malých dětí a osob nad 65 let může mít chřipka komplikace ve formě zánětů dýchacích cest, plic a vnitřních orgánů. Sezónní chřipka způsobuje každý rok významnou nemocnost a úmrtnost. Uvádí se, že v souvislosti 
s chřipkou u nás umírá ročně kolem 2000 osob.