Podle náměstka primátora Petra Holického tehdy bylo na území krajské metropole povoleno celkem 286 výherních hracích přístrojů a 748 videoloterijních terminálů (ta povoluje ministerstvo financí).
Problémy, které hazard provázely, se město rozhodlo vyřešit radikálně i s tím důsledkem, že přijde ročně o několik desítek milionů korun. Část zisku totiž povinně odvádějí provozovatelé výherních automatů obcím. „Příjem města z hazardu za poslední dva roky povoleného provozu činil v roce 2011 přibližně 30,2 milionu korun a v roce 2012 zhruba 40,6 milionu,“ říká Petr Holický a dodává, že město i s tímto výpadkem drží vyrovnaný rozpočet. Podle náměstka Petra Holického zvolily České Budějovice před lety správný postup, když automaty zakázaly. „Je to dobře. Proti společenským ztrátám způsobeným hazardem se těžko dá stavět přínos do obecní kasy.
„Aktuálně neexistuje na území města žádné platné povolení k provozu výherních hracích přístrojů,“ dodává Petr Holický a připojuje, že ale některá zařízení povoluje ministerstvo financí. A podle informativního přehledu Ministerstva financí ČR jsou ve městě povolena k dnešnímu dni ještě čtyři herní zařízení. Konkrétně tři videoloterijní terminály a jedna sázková hra v kasínu, jejichž povolení však uplyne nejpozději do 31. prosince 2018.
Někteří provozovatelé ale automaty přesunuli jen do sousedních obcí. Jak to vnímá vedení města? „Využívají své polohy v městské aglomeraci a také využívají, co jim právní předpisy nezakazují,“ komentuje situaci Petr Holický.
V Týně nad Vltavou zvolili částečný systém regulace hazardu. Hrací automaty se nesmějí provozovat v historickém centru města, které je památkovou zónou. „A v ostatních částech města máme upravenou provozní dobu,“ říká starosta Týna nad Vltavou Milan Šnorek s tím, že v pracovní dny je od 8 do 23 hodin. Jen z pátka na sobotu a ze soboty na neděli mohou být automaty v provozu až do jedné hodiny po půlnoci.
Také v Týně nad Vltavou zvažovali plošný zákaz. Debata se vedla hlavně v minulém volebním období. Veřejnost si stěžovala především na Hlinkách,“ zmiňuje Milan Šnorek velké vltavotýnské sídliště a dodává, že s provozem heren a restaurací byly spojeny nepříjemné důsledky včetně například rušení nočního klidu. Město proto sáhlo i k regulaci restauračních zařízení. A situace se podle starosty zklidnila. „Vnímám to tak, že se nejhorší problémy s nočním provozem omezily,“ říká Milan Šnorek a připojuje, že situace je stabilizovaná. „V tuhle chvíli nám to nezpůsobuje problémy,“ říká vltavotýnský A město má z provozu automatů také příspěvek do rozpočtu
V Týně nad Vltavou a vesnicích, které pod město spadají je momentálně registrováno celkem 64 výherních hracích přístrojů nebo videoloterijních terminálů a podobných výherních zařízení. Vloni jejich provozovatelé odvedli městu 3,9 milionu korun. Dalších 420 000 získalo město jako podíl na celostátně odváděných poplatcích z loterií a podobných her. Ve srovnání s rokem 2015 narostly celkově tyto příjmy o 25%. Když se ale Vltavotýnští rozhodli, že plošně tento druh hazardu ve městě nezakáží, tak stanovili, že nejméně milion korun ročně poputuje z rozpočtu na dotace sportovním klubům a mládežnickým organizacím prostřednictvím „Programu města“. V letošním roce to bude podle Petra Rohleny, vedoucího městského odboru hospodářské správy a školství, částka 1,2 milionu korun a dalších 800 000 poputuje jako individuální dotace na rekonstrukci fotbalové tribuny. Vloni šlo například 700 000 korun do úprav loděnice sportovního klubu.