Kromě prohlídky zde vyrobených skleněných předmětů mohou zájemci sledovat skláře při práci a i sami si mohou vyzkoušet, jak se vyfoukává kulička, nebo se pustit do výroby malého šperku.

Činnost je to poměrně nakažlivá. Nad kahanem se ze skleněné tyčinky vytvoří korálek a za stálého otáčení se zdobí různými barvami. Za pár minut je hotovo, pak stačí už jen několik hodin počkat, než sklo vychladne. „Korálky teď letí nejvíc, nestačím je vyrábět,“ říká zakladatel a majitel sklárny Jaroslav Effmert. Ženy z okolí v čele s Janou Břehovskou si dokonce založily zájmový kroužek a pravidelně se k výrobě korálků scházejí.

Sklárna navíc zažádala o krajský grant na nákup tří nových kahanů, které budou sloužit pro veřejnost – na nejrůznější kurzy, ale i pro zimní tvoření ve školách či domovech důchodců.

Setkání umělců

Malá sklářská huť u Hluboké nad Vltavou ale slouží i jako místo pro tvůrčí setkávání řemeslných umělců. „Osmého července tady začíná pětidenní sympozium, kde se sejdou mladí studenti z celé Evropy, z Japonska a Ameriky. Loni jich přijelo dvanáct, letos jich čekáme dvacet pět,“ řekl Effmert. Mladí skláři zde budou vyrábět svá díla, která budou k dispozici i na prodej, vyměňovat si navzájem zkušenosti, a také se podívají do starých hutí a dolů na Šumavě, nad nimiž cizinci z oboru právem žasnou.

Teď v červnu se ale sklárna hemží hlavně malými školáky, kteří sem chodí na dopolední exkurze. „Nejvíc se mi líbí, jak se to sklo tvaruje a co všechno se z něj dá vytvořit. Je to nádhera, taky bych si to chtěla vyzkoušet,“ rozplývala se nad sklářskou tvorbou devítiletá Viktorie Němcová z českobudějovické Základní školy Oskara Nedbala.

Žáci se například dozvědí, že tavicí teplota ve sklářské peci je 1250 °C a pracovní je o sto stupňů nižší. Sklo pak stydne v chladicí peci asi dvanáct hodin, pak přichází na řadu broušení nebo leštění.

Zajímavostí je i to, že zdejší sklárna funguje v podstatě jako recyklátor. Umělecké skleněné kousky totiž vznikají ze střepů automobilových reflektorů. „Používáme barnaté optické sklo z reflektorů z mladoboleslavské Škodovky,“ upřesnil Effmert a dodal, že se současnou krizí v automobilovém průmyslu je o střepy mezi skláři velký boj. Sklárnička u Hluboké spotřebuje za sezonu, kdy je v provozu od konce května do září, dvě tuny střepů.

Díla, která vznikají jen pár kilometrů od jihočeské metropole, si mohou zájemci prohlédnout jak přímo v huti, tak i v dvou malých obchůdcích v Hluboké nad Vltavou a v Českém Krumlově. Brzy budou k vidění ale také repliky historického skla z rukou zdejších sklářů v expozicích českokrumlovského, hlubockého a třeboňského zámku.