VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Indii nám supi létali nad hlavou

České Budějovice - Jaroslav Sedlák z Jihočeské záchranné brigády kynologů vzpomíná, jakse psy pomáhali po zemětřesení v Indii.

21.2.2012
SDÍLEJ:

Jaroslav Sedlák několikrát pomáhal po zemětřesení v Asii. Foto: Archiv Jaroslava Sedláka

V roce 2001 vedl Jaroslav Sedlák čtyřčlenný tým jihočeských kynologů, který v Indii pomáhal vyhledávat oběti zemětřesení.

„Červený kříž nám tehdy poskytl nákladní auto, kterým jsme se přepravovali,“ vzpomíná Jaroslav Sedlák. „Přidělili nám prostory k prohledávání.
Dostali jsme na starost městečka, kde žádní záchranáři se psy dosud nebyli. Psovodů bylo málo a rozloha obrovská. Většinou nás posílali na místa, kde nebylo možné určit, kudy vedla ulice. Vše bylo tak sesypané, že jsme nevěděli, kde končil dům. Přišlo mi to jako jedna obrovská skládka, kde někdo vysypal nespočet tun sklápěček, jednu vedle druhé.

Přiletěli jsme několik dní po zemětřesení, ale naše účast měla smysl. Zásah nám přinesl obrovské zkušenosti. V Indii to bylo jiné než předtím v Turecku nebo na Tchaj-wanu. Tady to byl syrový boj o život. Co je ti platná snaha někomu pomoci – když uděláš chybu, jsi tam mezi nimi. Mohou tě potom už jen zahrabat nebo spálit s ostatními. V území, kde jsme pracovali, nebyla kapka vody. Podmínky byly kruté – stálá hrozba infekce, supi nám lítali nad hlavou.

Smrt je součást života

Někdo nám po návratu řekne, že když jsme nenašli nikoho živého, byli jsme tam zbytečně. To je nesmysl. Málokdo si uvědomuje, že nalezení mrtvých je obrovská pomoc pro pozůstalé. Ti lidé stáli před ohromnou rozlohou suti.

Věděli jsme, že v sutinách nebyla žádná zóna k přežití. Nikde žádný panel nebo trám, který by utvořil kapsu, pod níž by se mohl někdo zachránit. Kdo tam byl, padl na něj kámen, rozbil mu hlavu, hlína ho zasypala a udusila. Teď už nejde o záchranu lidského života. Jenže tam stojí zoufalý člověk, který ví, že tady někde má mámu. Tady někde má děti. A neví, kde začít hledat. Indové věří v reinkarnaci. Smrt je pro ně součástí těžkého života a dotyčný ví, že se setká s blízkými v jiné, pravděpodobně příznivější podobě. Náboženství jim říká, že bude lépe. Smrt někoho blízkého tedy nebyla až tak bolestná událost. Indové byli docela obyčejně smutní lidé, jinak se ani charakterizovat nedali. Prostě mi ten člověk oznámil – Tady někde mám maminku, potřebuji ji najít, tak mi ji najdi. Prohledali jsme prostor a ukázali místo, kde maminka asi bude. Když jsme se kolem vraceli za dvě hodiny, viděli jsme, jak ji pálí. Pro nás to byl neobvyklý způsob pohřbívání. Indové své mrtvé mnohdy ani nevytahovali z děr. Odkryli tělo, polili ho hořlavinou, zakryli větvemi a podpálili.

Šance na přežití

Jistota, že nikdo nepřežil, není nikdy. Zázraky se dějí. My nerozhodujeme o tom, jak dlouho budeme na místě. Za optimální se považuje týden. Občas se sice ještě potom může objevit v sutinách život, ale je to velmi nepravděpodobné. Do týdne je ale vše reálné a záleží na podmínkách, ve kterých se zavalený člověk ocitl. Přežít znamená mít aspoň minimální přísun vody. Na Tchaj-wanu zachránili člověka, protože v zavalených prostorech bylo velké akvárium. Nebo našli dva bratry, kteří pili vlastní moč. Jiné je, když člověk leží zasypaný s rozdrcenou nohou a pouze štěrbinou mu proudí trochu vzduchu. Nemá šanci přežít dlouho.

V Turecku nám psi vyznačili živého chlapce na místě, kde stál panelový věžák. Chlapce nemohli vyprostit. Bylo to v hloubce deseti metrů, ve štěrbině, a chyběla technika. Zachránit ho nebylo v lidských silách. To je nejhorší, co záchranáře a jeho psa může potkat. Najdete živého člověka a stejně ho nikdo nedostane ven,“ dodává zkušený Jaroslav Sedlák smutně.

Autor: Radek Gális

21.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Křižovatka Diamant na českobudějovickém sídlišti Vltava.
10

Uzavírka u Diamantu skončila, příští týden začne další

Finále soutěže Zlatý Ámos 2017 o nejoblí­benějšího učitele probíhalo 24. března v Praze. Vítězem se stal Lukáš Lis ze ZŠ Soběslav.
15

Zlatým Ámosem se stal Jihočech Lukáš Lis

Stoletá Anna Buriánková se nejraději směje

Sezimovo Ústí - Když ve svých 22 letech mladá Anna přijela do Sezimova Ústí, všude rostlo jen obilí a stálo pár domků, kde našla bydlení. Jako první přijely do Baťova ženy a dívky a jak oslavenkyně říká, trochu se tu bez mužů bály.

V baráži jsou favoritem extraligové týmy, říká manažer Motoru Stanislav Bednařík

České Budějovice – Plní jeden předsezónní cíl za druhým. Hokejisté ČEZ Motoru vyhráli základní část první WSM ligy, s jedinou porážkou na kontě prošli i dvěma koly play off. To hlavní je ale teprve čeká. V extraligové baráži se pokusí prodrat mezi naši hokejovou elitu. „Dosud jsme jenom plnili povinnost, teď už bude role favorita na bedrech extraligových týmů," upozorňuje v rozhovoru generální manažer klubu Stanislav Bednařík. Do baráže vstoupí Jihočeši v úterý v Pardubicích (18).

Město v dubnu zaplní tisíce příznivců hokeje

České Budějovice - Na dvacet tisíc příznivců hokeje ze čtyř zemí Evropy se chystá do jihočeské metropole. České Budějovice budou totiž od 27. do 30. dubna hostit České hokejové hry. Ty se do série turnajů Euro Hockey Tour vrátily po dvouleté pauze. V minulosti se hry konaly v Karlových Varech nebo třeba v Pardubicích.

AKTUALIZOVÁNO

Zvažte rezignaci, vyzvali hejtmana opoziční zastupitelé

České Budějovice /ANKETA/ – Kauzou rekreačních domů ve Slupečné u Lipna, které pro hejtmana Jiřího Zimolu a jeho náměstka Jaromíra Slívu (oba ČSSD) staví šéf Jihočeských nemocnic Martin Bláha, řešili na čtvrtečním jednání krajští zastupitelé. Z řad opozice zazněly výzvy k hejtmanově rezignaci. Projednání mimořádného bodu programu nakonec skončilo bez přijetí usnesení.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies