VYBERTE SI REGION

Volba šéfa univerzity se vleče

České Budějovice - Na Jihočeské univerzitě (JU) má silné slovo. Rozhoduje o celkovém rozpočtu, o studijním řádu či dokonce o vzniku nových fakult. Na jméně nového rektora se však akademický senát shodnout nemůže. Budoucího šéfa zkoušel přitom zvolit už třikrát. Některé členy průtahy unavují, jiní nynější stav označují za vyústění demokratické volby.

18.2.2016
SDÍLEJ:

Z lednového kola volby rektora.Autor: Deník/Radka Doležalová

Volba nového rektora na Jihočeské univerzitěJe jich čtyřicet. Všichni nemohou mít stejný názor. Většinou se ale domluví bez problému. Předseda senátu Ondřej Doskočil prozradil, že strategický plán univerzity na roky 2016 až 2020 byl třeba už přijat. „Je tak s podivem, že na osobě rektora pak nejsme schopni se domluvit," říká.

Může se zdát, že čím déle se volba rektora protahuje, tím zasedání mohou doprovázat zvýšené emoce. Člen senátu Ján Regenda z Fakulty rybářství a ochrany vod ale atmosféru označuje za klidnou. „K žádným bouřím nedochází. Sice jsme ještě nikoho nezvolili, ale vše je korektní," uvedl s tím, že už je ale z celé volby poměrně unavený. „Nevím, z jakých jmen bychom už měli vybírat. Do čtvrté volby jsem navrhl tři jména. Bojím se ale, že nikdo z nich kandidaturu nepřijme," poukazuje.

Pro aktuální situaci má pochopení František Štěch z Teologické fakulty. „Jedná se o demokratickou volbu a takový vývoj k tomu bohužel může patřit," říká.

Jednu jistotu však mají všichni. Veškerá další činnost akademického senátu je nyní ve stínu volby nástupce Libora Grubhoffera.

Neúspěšná volba rektora zastiňuje jiné úkoly

Volbu rektora Jihočeské univerzity mají nyní ve svých rukou. Právě oni určí osobnost, která povede vysokou školu s jedenácti tisíci studenty v dalších čtyřech letech. Průtahy okolo volby budí značnou mediální pozornost. Ve stínu tak zůstávají další důležité záležitosti, kterými se akademický senát pravidelně zabývá.

Ze zákona jich musí být minimálně jedenáct a třetina z nich musí být studenti. Každá vysoká škola si však počet členů akademického senátu může sama upravit. Na největší vysoké škole na jihu Čech je jich pak čtyřicet. Klíč k tomu je jednoduchý. „Máme osm fakult a každá z nich má v senátu svých pět zástupců," přibližuje Ondřej Doskočil, předseda Akademického senátu Jihočeské univerzity. Jeho do funkce mezi sebou zvolili samotní senátoři.

Konkrétní fakultu pak vždy zastupují tři akademičtí pracovníci a dva studenti. Ti prošli volbami na svých fakultách. Proces byl podobný jako při volbě rektora. Nejdříve tedy návrhy kandidátů, souhlasy s kandidaturou a až poté samotná volba. Ti s nejvíce počty hlasů v tajném hlasování se stali senátory.

Sejít se musejí jednou za semestr

Akademický senát se má scházet minimálně jednou za semestr. V případě orgánu Jihočeské univerzity je tomu pravidelně jednou za jeden až dva měsíce. „Konkrétně pak vždy záleží na aktuální agendě," dodává Ondřej Doskočil.

Kompetence senátu definuje zákon. Většinou schvaluje, či naopak neschvaluje jemu předkládané záležitosti. Nejčastějším předkladatelem je rektor a jde o řadu zásadních rozhodnutí pro chod či rozvoj univerzity.

V roce 2009 tak například akademický senát musel posvětit zřízení Fakulty rybářství a ochrany vod. Kromě vzniku nových fakult schvaluje také rozpočet celé vysoké školy, studijní a zkušební řád či mzdové předpisy.

Nyní však řeší jedinou věc. A to je volba rektora na další čtyřleté období. Při posledních zasedáních je tak vždy jediným bodem programu. „Naléhavost volby je natolik velká, že by nebylo vhodné, aby byla jednou z třeba pěti nebo deseti bodů zasedání," říká Ondřej Doskočil.

Naprosto stejný postoj zastává také František Štěch z Teologické fakulty. „Je to rozumné. Vždyť rektor nastavuje kurz pro následující volební období," říká.

Všechno ostatní tak musí počkat. Průtahy okolo volby jsou ale nezvyklé dlouhé. „Blokují se další záležitosti, agenda se hromadí," přikyvuje František Štěch. Podle něj je však zcela na Ondřeji Doskočilovi, aby vše kompetentně pohlídal. Ten ostatně zatím projevuje zcela chladné nervy a při jednáních i mimo něj vystupuje velice soustředěným dojmem. Postupuje vždy pragmaticky, nestranně a osobní emoce nechává zcela stranou.

Poslední slovo má prezident Zeman

Předseda akademického senátu však upozorňuje i na fakt, že ani po nadpoloviční shodě senátorů univerzita ani pak svého nového rektora mít ještě oficiálně nebude. Naráží na fakt, že akademický senát rektora v podstatě nevolí. „My vlastně naše usnesení předáme ministerstvu školství, které pak kandidáta předloží prezidentské kanceláři," upřesňuje pro pořádek.

Pravidla Akademického senátuZákon říká, že:
- Akademický senát musí mít nejméně jedenáct členů a nejméně třetinu z nich musí tvořit studenti, 
- volba do senátu je přímá s tajným hlasováním, své zástupce z jednotlivých fakult tak volí sami jejich profesoři a studenti,
- členství v senátu nelze skloubit společně s funkcemi rektora, prorektora, děkana a proděkana.

Úplně poslední slovo se jmenováním rektora tak má aktuálně Miloš Zeman. „Doposud se vždy jednalo pouze o formální proces. Uvidíme, jak tomu bude tentokrát," zamýšlí se Ondřej Doskočil.

Průtahy okolo volby rektora by mohly vyvolat debatu o změně volebního modelu. „Nikdy se jí nebráním, ale nejdříve musíme dotáhnout do konce aktuální volbu. Do té doby probírat možnou změnu není ten nejlepší nápad," říká František Štěch, který už v senátu zažil ledacos. Jeho členem je téměř deset let.

Vůbec první závažnější zádrhel nastal při poslední třetí volbě, kdy se senátoři nemohli shodnout na přestávce a následně její délce, kdy by spolu mohli jednat soupeři Libor Grubhoffer a Pavel Kozák. Ti oproti Miloslavu Šochovi postoupili z prvního kola. Předešlé volby byly vždy poměrně rychlé. Přestože končily konstatováním, že nový šéf nebyl zvolen.

U běžných zasedání však není výjimkou, že se mohou protáhnout až na tři hodiny. „Podobají se například zastupitelstvům měst a obcí, kde se nad některými body vede také širší diskuse," říká Ondřej Doskočil.

Volba rektora se však běžným pořádkům absolutně vymyká. „Ve funkci předsedy jsem od roku 2014 a nad žádným jiným tématem jsem podobné průtahy nezažil," říká Ondřej Doskočil.

Volbu rektora řídí poprvé. Martyrium nečekal, ale dobře věděl, o co se jedná. „Zažil jsem několik voleb jako jeden ze senátorů," vysvětluje. Za nestrannost ho pochválil i Pavel Kozák, který ve třetí volbě sám kandidoval.

Jestli zástupce Fakulty rybářství a ochrany vod půjde s kůží na trh i ve čtvrté volbě nebo usedne zpět mezi senátory a bude vybírat mezi jinými kandidáty, se ukáže příští pondělí. To akademický senát zveřejní jména osob, kteří přijali navrženou kandidaturu. K možnému výběru z možných osobností je skeptický Ján Regenda z fakulty rybářství. „Když bychom měli opět volit pouze ze jmen, která už jsme předtím odmítli, byl bych velmi zklamaný," říká.

Sám pravidelně navrhuje několik kandidátů. Ve třetí volbě čtyři, nyní tři. V prvním případě jeden kandidaturu přijal, tři nepřijali. Nyní má obavu, že ji nepřijme nikdo.

Dalším úskalím podle něj je fakt, že senátoři si někdy nedokážou vybrat ze jmen, které jsou v daném kole ve hře. Při poslední volbě dokonce sám vybízel senátory, aby volili. Poměrně velká část z nich totiž nechala své lísky nevyplněné. Žádný z kandidátů pak proto nemohl získat nadpoloviční většinu.

Dá se říci, že senátoři jsou rozděleni na dva tábory. Stoupenci prvního chtějí znovu zvolit současného rektora Libora Grubhoffera, druzí hledají osobnost, která by ho dokázala vystřídat. „Libor Grubhoffer je takovým obhájcem kurzu, který nastavil a ve kterém chce pokračovat. Protiproudem je pak jiný kurz jiného kandidáta," vystihuje František Štěch.

Libor Grubhoffer tak na pomyslném rozbouřeném moři proplouvá zatím každou volbou a jeho soupeři se mění. Teoreticky by se mohla obměnit i sestava na straně volitelů. Při odstoupení některého členů akademického senátu z funkce by ho vystřídal náhradník. Těmi jsou ti, kteří při volbách na fakultách získali nad deset procent hlasů. „Běžně tomu tak je například u studentů, kteří dostudují a univerzitu i senát v průběhu tříletého volebního cyklu opustí," říká Ondřej Doskočil.

Studenti mohou využít právo veta

Role studentů v akademickém senátu není rozhodně jen do počtu. Svědčí o tom jejich počet a pak také dokonce právo o možnosti smetení ze stolu některých návrhů. A to díky tomu, že se senát dělí na učitelskou a studentskou komoru. Když by nadpoloviční většina senátu něco odhlasovala, ale většina studentů byla zároveň proti, tak daná věc nebude přijata. Volby rektora se to však netýká.

Nástupci Libora Grubhoffera tak stačí získat 21 hlasů. Zní to jednoduše, ale jak se už ukázalo, tak snadné to úplně není. Mandát současného rektora vyprší 31. března. Pokud by ani tehdy nebyl zvolen nový rektor, dočasným řízením univerzity by se ujal některý z prorektorů. Toho by pověřil Libor Grubhoffer před svým odchodem z rektorátu. Mezitím by pokračovala další kola volby rektora, dokud by nebyl akademickým senátem skutečně zvolen.

Kdo volí rektora?Předsedou Akademického senátu Jihočeské univerzity pro období 2014 až 2017 je Ondřej Doskočil, jeho místopředsedou z řad profesorů Ladislav Nagy a za studenty pak Šimon Heller. Všichni byli do svých funkcí zvoleni ostatními senátory.
V následujícím přehledu jsou u jednotlivých fakult na prvních třech místech uvedeni akademičtí pracovníci, čtvrtí a pátí v pořadí jsou studenti.
Ekonomická fakulta: 
Ing. Tomáš Volek, Ph.D., doc. Ing. Kamil Pícha, Ph.D., Ing. Monika Březinová, Ph.D., Ondřej Skopec, Bc. Lukáš Chládek
Filozofická fakulta: 
PhDr. Ladislav Nagy, Ph.D., doc. PhDr. Josef Hrdlička, Ph.D., Mgr. Markéta Maturová, Ph.D., Mgr. Petra Kleinová,
Adam Veselka
Pedagogická fakulta: 
Mgr. Jan Petr, Ph.D., RNDr. Vladimíra Petrášková, Ph.D., PaedDr. Petr Pexa, Ph.D., Bc. Šimon Heller, Matylda Šebková
Přírodovědecká fakulta: 
doc. RNDr. Petr Šmilauer, Ph.D., doc. RNDr. Iva Dostálková, Ph.D., RNDr. Tomáš Hauer, Ph.D., Michaela Syrová, Mgr. Jan Havlíček
Fakulta rybářství a ochrany vod: 
Ing. Petr Dvořák, Ph.D., prof. Ing. Pavel Kozák, Ph.D., Ing. Ján Regenda, Ph.D., Bc. Kateřina Švagrová, Petr Dobrovolný
Teologická fakulta: 
PhDr. Jan Samohýl, Th.D., Mgr. František Štěch, Th.D., Mgr. Tomáš Veber, Th.D., Eliška Havlová, Bc. Monika Flídrová, DiS.
Zdravotně sociální fakulta: 
Mgr. et Mgr. Ondřej Doskočil, Th.D., Mgr. Lukáš Martinek, Mgr. František Dolák, Ph.D., Jaroslav Král, DiS., Veronika Fialov
Zemědělská fakulta: 
doc. Ing. Pavel Ondr, CSc., doc. Ing. Eva Dadáková, Ph.D., Ing. Luboš Zábranský, Ph.D., Bc. Veronika Hadačová, Ing. Anna Švarcová
 

Autor: Radek Papáček

18.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Své první houbařské výpravy podnikal do lesů už coby malý kluk

České Budějovice – Srdce každého houbaře musí zaplesat. Jen málokterému 
z nich se totiž podaří 
v těchto dnech vrátit domů 
z návštěvy lesa s prázdným košíkem.

Poslední víkend srpna bude tropický

Jižní Čechy - Horko skoro jako z pece zažijeme v sobotu a neděli po celém kraji. Teplo jsme měli i v pátek: nejvíce 
v Hliništi u Strážného 
29,7 °C. 

Turistům zahrají i na varhany

Trhové Sviny – Ještě do konce prázdnin budou otevřené pro turisty kostely Nanebevzetí Panny Marie a Nejsvětější Trojice v Trhových Svinech. „O prohlídky je zájem, v některých dnech přijde i přes sto lidí," zmínila Šárka Floderová 
z městského Kulturního a informačního centra, které akci zaštiťuje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies