VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vory sloužily k dopravě dřeva, soli i potravin až do Prahy

České Budějovice - V dalším díle seriálu Putování městem se zastavíme u kapličky u dnešního slepého ramene Malše.

8.7.2012
SDÍLEJ:

Kaplička u slepého ramene Malše v roce 1955.Foto: Archiv Jana Schinka

Na jarním odpoledním snímku z roku 1955 je zachycen pravý břeh slepého ramene Malše s barokní výklenkovou kapličkou z roku 1708 sv. Jana Nepomuckého. U kapličky rostou dvě nachýlené lípy. Na současném snímku jsou tyto stromy o 57 let starší a je vidět, jak se za tu dobu přední lípa ještě více naklonila a kdyby nebyla podepřena, asi by padla. Odhaduje se, že lípy byly zasázeny po roce 1918, tenkrát jako pětileté stromky, takže v tomto roce jsou téměř stoleté.

Kaplička byla postavena na břehu tehdy řeky Vltavy pravděpodobně zásluhou plavců (vorařů, šífařů, loďařů). Sv. Jan Nepomucký byl jejich patronem. Plavci a voraři se u něj vždy zastavovali, zdravili ho a věřili, že jim nějak zajistí šťastnou plavbu.

Vory pluly za solnicí a klášterem po východním rameni Vltavy od počátku města. Připlouvaly po Vltavě nebo po Malši. Vory plavené po Vltavě měly šířku 5 až 5,5 m, délku až 140 m. Vory, které po Malši dorazily k Červenému dvoru, byly užší, jen 2,5 až 3 m široké. Tam se převazovaly na širší. Kotvily potom na Malši mezi mosty, vltavské vory kotvily za klášterem. Voraři chodili do hospod, které byly nejblíže k řekám. V Hroznové Na růžek a ke Třem sedlákům, v Široké ke Kaprovi. Podle statistiky měli slušné mzdy, mohlo by se říci nadprůměrné. Takže v hospodách byli vítáni. Plavili se ovšem jen od jara do podzimu. Ve městě většinou nepřespávali, nocovali v plaveckých hospodách podél řeky.

Průměrná rychlost voru byla podle stavu vody 3 až 6 km/hod. Z Vyššího Brodu do Českých Budějovic trvala plavba 25 hodin, z Českých Budějovic do Prahy 45 hodin. V některých případech zvláštního nákladu se jelo i za jasné noci. To musel být vor či přesněji pramen vpředu a vzadu osvětlen. Na voru se udržoval oheň. Ohniště bylo posazeno na drny a hlínu.

Na vorech se vozila hlavně sůl, ale také tuha, stavební materiál i potraviny. Hokynáři nebo jejich manželky často vozili na vorech do Prahy pečivo, máslo, vejce, drůbež, zeleninu, masné výrobky apod.  V Praze je odebíral hostinský na Výtoni, odvezl k hostinci U Kopů a odtud rovnou na trh.  Jinak samotný pramen byl jako dřevo v cílové staniLci prodán.

V roce 1890 ale vyšlo zemské nařízení, které povolovalo dopravovat na vorech jen dřevo (řezivo, pražce, stavební dřevo apod.). Ale nařízení se nedodržovalo. Je doloženo, že např. v roce 1908 se z Českých Budějovic odvezlo do Prahy 100 477 kop vajec, 345 hus, 805 kachen, 212 slepic, 465 zajíců a kůzlat, 3 090 párů kuřat, 73 q másla, 72 q brambor 17 q jablek, švestek a jahod.  Zvláštním druhem voroplavby byly prameny s dlouhými haltýři, ve kterých se přepravovaly do Prahy ryby. Nakládaly se stejně jako potraviny za klášterem u Rybářské brány. Sůl se nakládala za solnicí v České ulici, kde bylo v roce 1902 postaveno německé gymnázium.

Pramen vorů řídil vrátný, který měl k dispozici 3 až výjimečně 6 plavců. Největší pramen podle vrátného Josefa Husy z Hladné měl 8 vorů, 140 m délky a skládal se ze 142 klád. Voraři měli plaveckou knížku a skládali zkoušky způsobilosti. Na vrcholu byla plavba od roku 1903 do 1. světové války. Po válce rychle narostl význam automobilů a železnice, ale pořád to šlo. Plavci si předávali zkušenost a víru – „Všechno pomine, ale plavba nikdy ne." Jenže pominula taky.

Definitivní konec z hlediska ekonomiky levné voroplavby způsobila až kaskáda přehrad na Vltavě. Poslední velké prameny vorů jely do Prahy v roce 1947. Potom se ještě vozilo dřevo na stavbu přehrady Orlík. Úplně poslední vor jel dne 12. září 1961. Několikrát potom se plavilo na krátkém úseku pro filmaře. V roce 1971 pro fotodokumentaci z Vyššího Brodu do českých Budějovic. Plavcům bylo tehdy 56 až 69 let.

JAN SCHINKO

Autor: Redakce

8.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Takto to vypadá  v některých lesních lokalitách Vojenských lesů a statků.
5

Lesníci varují před vstupem do lesů

Páteční bouřka za sebou nechala obrovské škody na území Národního parku Šumava. Turisté se tak na některá místa nepodívají.
8

Polomy na Šumavě zastaví turisty

Nevím, kde jsou Strakonice, usmívá se před duelem s Plzní Peter Galamboš

České Budějovice – V přípravných zápasech ukazuje, že by mohl být posilou. Urostlý slovenský centr Peter Galamboš (28 let) přišel do ČEZ Motoru před sezonou z Martina. Třikrát už se dokázal trefit do černého a další gól by rád přidal v úterním přátelském utkání s extraligovou Plzní, které českobudějovičtí hokejisté odehrají netradičně ve Strakonicích (17.30).

Dobrovolný hasič při zásahu zkolaboval

Deštná - Dobrovolní hasiči z Deštné na Jindřichohradecku se od písknutí prvního poplachu kvůli bouřce nezastavili až do sobotního odpoledne.

Řídil opilý, odnesla to lavička

České Budějovice – Hodně toho vypil 35letý muž z krajského města před tím, než v noci počátkem srpna havaroval. V Peugeotu 407 se proháněl městem opilý, až spadla klec.

Nebezpečné řidiče mají zklidnit v Jírovcovce semafory

České Budějovice – Budějovická radnice ale musí opakovat výběrové řízení na úpravy křižovatky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení