VYBERTE SI REGION

Za dobrodružstvím jezdí na tábory i výpravy

Kamenný Újezd - Pravidelně se scházejí ve vlastní klubovně, věnují se lezení, ale i zálesáckým dovednostem. Tak vypadá činnost sokolského oddílu pobytu v přírodě Kameňácký čtyřlístek z Kamenného Újezdu.

17.1.2016
SDÍLEJ:

Zdolávat překážky se členové oddílu učí při lanových aktivitách.Foto: Archiv oddílu

„Vše začalo v létě roku 1998, kdy se konal první společný tábor Lišovské a Kameňácké jednoty na Dálavě v Novohradských horách," popisuje současný vedoucí oddílu Jiří Ambrož, kterého všichni znají pod přezdívkou Kýša. „To byl asi první a hlavní impuls k tomu, aby se na jaře roku 1999 první čtyři nejaktivnější mladí sokolové Lucka, Bára, Martin a Luboš rozhodli přemluvit vedoucí Helču k založení oddílu pobytu v přírodě. Podobného, jako byl už fungující lišovský oddíl Šipky. A protože byli na začátku čtyři, dali si název Kameňácký čtyřlístek," vysvětluje.

Rok vedla Čtyřlístek sama Helena, pak se k ní přidal právě Jiří Ambrož, který se později stal jejím manželem. „Následovala krásná doba několika táborů Pod Ondřejem, v roce 2004 a 2005 jsme dosáhli 2. místa v celorepublikovém přeboru Zálesáckého závodu zdatnosti na Jurenkově osadě na Třebíčsku a ve Zbyslavci v Železných horách," vypočítává úspěchy oddílu Jiří Ambrož. Čtyřlístek ale v roce 2006 na dlouhé čtyři roky přerušil svou činnost z důvodu odrostu většiny členů.

Kovbojové, piráti nebo třeba horolezci, každý letní tábor Kameňáckého čtyřlístku má vždy jiné téma.

Od roku 2010 ale oddíl znovu funguje. „Na podzim roku 2012 jsme kvůli velkému zájmu dětí založili ještě oddíl Klíček, který je určený pro nejmladší sokolíky od první do třetí třídy je to taková přípravka pro Čtyřlístek," doplňuje Jiří Ambrož. „K vedoucím přibyly nové posily, třeba Marcela Ondřichová, známá jako Macek, nebo Lucka Vítová alias Punťa ta je dokonce odchovancem oddílu z předchozí generace," vypočítává vedoucí oddílu.

Hlavní náplní činnosti obou oddílů je výuka tábornických dovedností, které se dětem hodí i v běžném životě, výpravy, různorodé hry a samozřejmě i letní tábory. „Zaměřujeme se hodně na lanové aktivity, které nastartoval letní tábor v roce 2012 s názvem Koruna Himálaje. V sokolovně v Kamenném Újezdu jsme zřídili dokonce lezeckou stěnu, kterou se nám před nedávnem podařilo ještě rozšířit," doplňuje Jiří Ambrož.

Po obnovení oddílu začali jeho členové jezdit opět na tábořiště Pod Ondřejem nedaleko Brloha, které dobře znali už z předchozí éry oddílu. Zde tráví vždy čtrnáct dní zaměřených pokaždé na jiné téma. „Na posledním táboře jsme se inspirovali knihou Muž se srdcem kovboje a filmem Tenkrát na západě," říká dlouholetý vedoucí oddílu. Letos by se děti měly na letním táboře přenést do starověkého Řecka.

„Loňský rok byl pro nás vůbec úspěšný. Z republikového přeboru v Zálesáckém závodu zdatnosti jsme přivezli stříbrné medaile," pochvaluje si Jiří Ambrož. „Navíc jsme výstupem na Sněžku zahájili dlouhodobý projekt Čtyřlístek na vrcholu. V následujících letech budeme totiž dobývat nejvyšší hory našich nejvyšších pohoří. Letos se chystáme na Lysou horu do Beskyd," dodává.

Autor: Jana Klomfarová

17.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Svíčky zapálili nejen jako poctu patronovi

Římov - Je půl osmé večer a Římov se pomalu noří do tmy. Reklamní světla lákající obvykle návštěvníky do některé ze zdejších hospod jsou výjimečně zhasnutá, jen v oknech místních domů sem tam plápolá svíčka. Tak nějak to každoročně v předvečer svátku svatého Václava vypadá v Římově. Lidé tady svíčky k uctění patrona české země přitom zapalují už dobrých osmdesát let.

Záchranáři mohou i za hranice

Jižní Čechy - Na opačných stranách hranice mohou od úterý oficiálně zasahovat posádky jihočeských a hornorakouských sanitek. Umožňuje to memorandum o přeshraniční spolupráci záchranných služeb, kterou podepsali hejtmani obou sousedících regionů Jiří Zimola a Josef Pühringer.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies