Parcely pro individuální výstavbu nabízí město ve spolupráci se soukromým investorem v areálu bývalých Jaselských kasáren. „Prodej zatím nejde úplně podle představ developera. Hodně do toho zasáhlo zrušení tendru na dostavbu elektrárny, zájem o bydlení v Týně trochu ochladl," potvrdil starosta Týna Milan Šnorek.

Makléř Jiří Kahoun z českobudějovické realitní kanceláře Fortuna potvrdil, že pokud někdo nemá v Týně nebo blízkém okolí jistotu stálé práce, pro stěhování do města se těžko rozhodne. „Poptávka po bydlení v Týně je pouze ze strany lidí, kteří ve městě nebo okolních obcích žijí už delší dobu a mají k danému místu vztah," řekl Jiří Kahoun. „Aby se Budějovičák, který má v práci v krajském městě, přestěhoval do Týna, se nestává. A to ani přes výhodnější ceny bydlení v Týně. Ochota lidí dojíždět je malá," doplnil makléř.

Stopka, kterou stát dal dostavbě Temelína, zkomplikovala i rozvoj týnské průmyslové zóny. „Zájemci, kteří u nás chtěli ještě před pár lety podnikat, odešli," poznamenal Milan Šnorek s tím, že nastartovat rozvoj průmyslové zóny se nakonec snad přece jen podaří.

V Týně může přibýt 150 pracovních míst

Na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín se v Týně nad Vltavou chystali místní podnikatelé i představitelé samosprávy. Poté, co loni stát negarantoval společnosti ČEZ návratnost investice do dobudování Temelína a ta tendr zastavila, ale Vltavotýnští zůstali jen u plánů.

„Vznikly tu například podnikatelské projekty, které počítaly s tím, že by se lidé pracující na dostavbě Temelína mohli ubytovat právě v Týně," zmínil starosta města Milan Šnorek. Pro příklad uvedl areál bývalých jeslí na Malé Straně, který se zmíněným záměrem kupoval současný vlastník objektu. „Najednou ale vše skončilo a podnikatelé přemýšlejí, jak objekty nyní využít," doplnil Milan Šnorek s tím, že někteří už své budovy nabídli k odkoupení městu.

Problémy však řeší i město samotné, neboť v době, kdy byla dostavba Temelína aktuální, vypadal nadějně rozvoj průmyslové zóny. Pro tu je vyčleněno místo na polích za Penny marketem, po pravé straně od hlavní silnice ve směru od Budějovic.

„Všechny pozemky v této zóně nejsou ve vlastnictví města, a tak jsme hledali silného partnera, který by se tohoto území chopil jako developer a připravil je pro podnikání dalších firem," vysvětlil Milan Šnorek. Vzpomněl, že v minulosti zájem projevily čtyři větší firmy, z nichž dvě si od města převzaly potřebné podklady. „Byly to společnosti, které se podílely na potencionální dostavbě Temelína. V Týně uvažovaly o vytvoření zázemí pro dostavbu elektrárny. Měly tu vzniknout montovny nebo sklady. Po zrušení tendru ale veškerý zájem opadl," popsal starosta.

Nyní se přesto naskýtá šance, že v Týně přibudou další pracovní místa. O podnikání v průmyslové zóně projevili zájem někteří investoři. Ovšem dali si nelehkou podmínku město má v průmyslové zóně vybudovat novou komunikaci narýsovanou už v minulém územním plánu, celou oblast zasíťovat, a umožnit tak vybudování dalších výrobních či skladovacích prostor. „Nabídka je vzhledem k nasmlouvaným dodávkám firem termínovaná, nyní proto intenzivně jednáme s vlastníky dotčených pozemků a snažíme se připravit výstavbu komunikace," vysvětlil Milan Šnorek.

Pokud se to podaří, znamenalo by to pro Vltavotýnské dva bonusy s novou silnicí by získali paralelní komunikaci pro přetíženou Havlíčkovu ulici. Navíc by v nových závodech mohlo v začátku najít práci 100 až 150 lidí.

Podle Jiřího Berana, analytika trhu práce z českobudějovické krajské pobočky Úřadu práce ČR, by to pro Vltavotýnsko byla vítaná pomoc. „V mikroregionu jsme k 31. březnu evidovali 496 dosažitelných uchazečů o zaměstnání, což odpovídá 5,1% míře nezaměstnanosti. Každá větší nabídka pracovních míst je pro město značným přínosem," poznamenal.