„Materiály na stěnu jsme vybírali s ohledem na jejich další použití. Nerad bych pracoval s materiálem, který zaplatíme a za měsíc vyhodíme, proto jsme vzali 
v potaz nejen nutnost, aby to tu měsíc vydrželo, ale také možnost použití na další stavbu," vysvětloval autor projektu Jan Šépka.

Už na podzim tak Samsonovu kašnu zakryje přibližně sedm metrů vysoká stěna postavená z dřevěných nehoblovaných trámů a z voduvzdorné překližky. Dostat se k ní bude možné jedině přes nedaleký Dům umění, odkud ke kašně povede lávka.

Podle architekta Jana Šépky je hlavním cílem projektu upozornit na to, že existují výjimečné hodnoty, které však lidé v současné době považují za automatické, což je dle něj také příklad Samsonovy kašny. „Přijde mi, že si možná opravdu již neuvědomujeme hodnoty a smysl dominant a význam veřejného prostoru a že je možná dobré poukázat nějakým takovým způsobem na to, abychom 
o tom začali alespoň přemýšlet," řekl architekt Jan Šépka.

Cílem projektu podle něj ale není lidi šokovat, což potvrdil i kurátor Domu umění Michal Škoda. „Cílem není šokovat, ba naopak. Jde o otevření tématu, které přesahuje prostor galerie, který se zabývá dialogem současného a starého umění, veřejného prostoru versus památky," uvedl Michal Škoda.

Ne všichni jsou ale nápadem obestavět Samsonovu kašnu dřevěnými deskami nadšeni. Už dříve své pochyby vyjádřil například českobudějovický architekt Jiří Mysliveček. Nelíbí se mu, že se sympatie pro umění mají získávat právě takovým způsobem. „Právě v záplavě podobných šokujících podnětů všude kolem nás se stáváme otupělými k vnímání skutečných hodnot," zmínil českobudějovický architekt. 

První cíl už zástěna splnila

Jedním z cílů podzimního projektu Vnímání, který mimo jiné 
z větší části zakryje Samsonovu kašnu, je vyvolat veřejnou diskusi o umění 
a architektuře. Přinejmenším tento cíl už splněn byl, a to několik měsíců před samotnou akcí.

Na internetu se například zformovaly dvě skupiny příznivců a kritiků zakrytí kašny. Skupina Nechci zakrýt kašnu má 378 členů 
a proti ní se dala dohromady skupina Chceme výstavu Vnímání v Českých Budějovicích s 258 členy.

Architekt Mirek Vodák na facebookovém profilu platformy CBArchitektura, jež se snaží podpořit vznik kvalitní architektury ve městě, projekt Vnímání obhajuje. Píše například, že termín zakrytí kašny není přesný, mělo by se spíše hovořit 
o jejím vystavení, neboť záměr vede mimo jiné k diskusi o významu památky.

Oproti tomu architekt Jiří Mysliveček si není jist, jestli lidé kvůli bariéře kolem kašny začnou skutečně přemýšlet o významu umělecké hodnoty kašny, nebo budou zděšeni „uměleckou" hodnotou kruhové bariéry připomínající silážní věž. „Zviditelní tento diskutabilní počin občanům krásu náměstí, nebo má ve skutečnosti zviditelnit autora," klade si architekt řečnickou otázku. Netradiční záměr již posvětili českobudějovičtí radní. Podle náměstka primátora pro kulturu Jaromíra Talíře jde jistě o kontroverzní počin, který ale město zviditelní. Proti nejsou ani památkáři.