Mluvčí platformy Gerhard Albrecht ocenil březnové odstavení nejstarších elektráren v Německu za redukování rizika. „V té souvislosti upozornil na to, že Německo i bez těchto zdrojů dál vyrábí víc elektřiny, než kolik jí dováží,“ napsal deník PNP. Loni tento přebytek činil 17 miliard kilowatthodin. Letos i bez osmi odstavených atomových elektráren to byly za pololetí čtyři miliardy Kwh.

Albrecht podle PNP dále tvrdil, že celá produkce Temelína od roku 2000 odchází do zahraničí. V Česku prý nevěří, že by Německo mohlo skutečně do roku 2023 zcela odstoupit od jádra a nahradit tuto elektřinu z alternativních zdrojů. S plánovaným rozšížením Temelína tedy Češi doufají ve velký exportní obchod. „V rozměru, v jakém v Německu děláme pokroky s obnovitelnými zdroji, můžeme rozšíření Temelína ‚odtroubit‘ ještě dřív, než by začalo,“ míní mluvčí v listě.

Odpadá milion hodin

Podle studie německého svazu filologů odpadá z důvodu nepřítomnosti vyučujících nenahrazované suplováním žákům milion vyučovacích hodin týdně. Nejvíc je to na základních školách v Bavorsku, kde výpadek dělá mezi čtyřmi a pěti procenty. Na gymnáziích jde o čtyři procenta, na reálkách jen 1,7 procenta. „Svazy učitelů a správy škol proto požadují víc systémových míst pro rezervní učitele v jednotlivých místech,“ píše PNP. Ministerstvo školství naopak sází na mobilní „suply“.

Konec solení

V hornorakouském Pergu budou v nadcházející zimě ulice ošetřovány výhradně posypem, nikoliv solením, píše list OÖN. O opatření rada rozhodla jednomyslně.

Obec se tak rozhodla proto, že v posledních letech se škody způsobené solí na vozovkách města výrazně zvětšily. „Podle starosty Antona Froschauera rozhodnutí ovlivnily i škody na zeleni a povrchových vodách podél cest – a také finanční otázka,“ píše deník a připomíná, že zemská vláda dala nekompromisně najevo, že bude krátit prostředky na údržbu komunikací, pokud obec neupustí od solení. K rozhodnutí také přispěly stížnosti občanů na reznutí vozidel, na škody na budovách a mostech v důsledku působení soli. Šlo to prý tak daleko, že lidé tomuto způsoibu ošetření zimních vozovek přisuzovali i poškození tlap domácích zvířat a obuvi chodců. Navíc posypový materiál z regionální produkce je spolehlivěji dosažitelný než sůl. Při přechodu na posyp budou muset účastníci provozu ovšem počítat s nutností redukovat rychlost a přizpůsobit techniku jízdy.

Slepci bez adopce

Odbor péče o mládež a rodinu vídeňské radnice zamítl žádost nevidomého páru Dietmara Janoschka a Elfriede Dallingerové (na snímku) o povolení adopce dítěte. Dvojice už předtím neuspěla s obdobnou žádostí v Horních Rakousích, píší OÖN. Protože Janoschek údajně ví o dvou jiných dvojicích, které ve Vídni dítě dostaly, přihlásili se k trvalému bydlišti ve Vídni a požádali o povolení tamní úřady. Neuspěli ani tam. Podle odboru prý jejich postižení nehrálo pro rozhodnutí velkou roli, důležitější je prý „celkový dojem“ z žadatelů.

Lauda prodal Niki

Niki Lauda prodal svůj 51procentní podíl na jím založené letecké společnosti „Niki“ menšinovému spoluvlastníkovi Air Berlin. Šéf představenstva Air Berlin Mehdorn ujistil, že značka „Niki“ zůstane zachována. Na letišti ve Vídni bude vybudován čtvrtý uzel společnosti Air Berlin. Ta očekává, že v příštím roce bude už zisková. Lauda sám o „Niki“ řekl, že její hospodářský výsledek byl kolem dvanácti milionů eur. Letos chce mít při 4,3 milionu pasažérů obrat 430 milionů eur. V příštím roce by společnost chtěla park rozšířit o dvě letadla na 23 a zaměstnávat 800 lidí, píše linecký list Volksblatt.

Kde zaparkovat?

Nedostatek parkovacích míst je jedním z největších problémů dopravy v Linci. Tamní lidovci požadují nyní speciální pomoc pro obyvatele centra. Těm bylo vydáno 5965 tzv. rezidenčních karet, ale v zónách kráítkodobého parkování je jen 5755 míst.

Lidovci upozorňují, že sice přibylo podzemních parkovišť, ale tarify jsou v nich drasticky vyšší než na povrchových. Proto navrhují, aby je město obyvatelům centra dotovalo. „Jedno parkovací místo ve zpoplatněné zóně přináší městu ročně 3000 eur – 2000 na poplatcích, tisíc na pokutách,“ píší OÖN. Z tohoto zisku by podle ÖVP měl magistrát pronajmout místa v podzemních garážích v oblastech, kde je málo možnosti k stání, a dát je k dispozici těm místním občanům, kteří by se vzdali rezidenční karty. Jedno takové místo za 1500 eur by se prý zaplatilo příjmy ze dvou povrchových parkovišť.