Zemědělci se netají tím, že na potravinách podle nich nejvíce vydělávají obchodní řetězce. „Leták bude tyto příklady obsahovat. Rámcově máme připraveno jeho znění,“ zmínil včera k chystané akci prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba.


Leták bude vytištěn kolem 15. listopadu a ve třetí listopadové dekádě se bude rozvážet do krajů a okresů. Okresní agrární komory mají zabezpečit podle svých možností rozdávání letáků. „Počet je dostatečný na to, aby víceméně plošně zasáhl českého spotřebitele,“ poukázal Veleba na plánovaný náklad jeden milion kusů.


Zpracovatelé a obchodní řetězce ale poukazují na to, že rostou ceny, za které nakupují potravinářskou produkci od svých dodavatelů. Hájí se, že do výsledných cen na pultech promítají jen to navýšení, kterému čelí sami.


„Pokud zvyšujeme ceny zboží pro zákazníky, tak je to v důsledku rostoucích cen dodavatalů,“ řekl Deníku Libor Kytýr ze společnosti Ahold Czech Republic, která provozuje řetězce Albert a Hypernova.


„Byla jsem v obchodě pro chleba a máslo a zaplatila jsem šedesát čtyři koruny. Říkala jsem si, že to už snad není možné,“ lamentovala včera nad růstem cen důchodkyně Anna Hůlková ze Suchého Vrbného. Základní potraviny zdražily v posledních měsících o desítky procent.

Čísla mají ukázat, jak velké jsou zisky

Rozpoutané zdražování základních potravin začíná ovlivňovat rodinné rozpočty a brzy se znatelněji promítne i do inflačních ukazatelů. První začali v návaznosti na situaci na zahraničních trzích zvyšovat cenu zemědělci. Dnes ale tvrdí, že výsledek na pultech ovlivňují mnohem více zpracovatelé a obchodní řetězce.


Agrární komora chystá i vysvětlující leták. „Chlazená kuřata byla v lednu v prodeji do čtyřiceti korun za kilogram. Marže obchodních řetězců byla kolem pěti korun. V současné době je cena přes šedesát korun za kilogram a marže zhruba třináct korun,“ uvádí jeden z příkladů cenových pohybů prezident Agrární komory České republiky Jan Veleba.


„Doma už mi řekli, že jim budu muset dávat na domácnost víc. Doteď to spravila tisícovka,“ komentoval vliv zdražení na svou kapsu pětadvacetiletý technik Pavel Jaroš z Českých Budějovic, který bydlí u rodičů.


Veleba už v době vrcholící sklizně upozorňoval na to, že ceny potravin porostou. Neovlivnila to ani tolik úroda, která byla v podstatě v rámci České republiky průměrná, jako zahraniční pohyb cen obilí a mléka.


„Ocitl jsem se sám v určité pasti. Když jsem začal mluvit o zdražování, domníval jsem se, že vyvolám korektní diskusi,“ vrátil se o dva měsíce zpět Veleba. Místo toho se podle něj zpracovatelé a řetězce svezly na vlně a ceny na pultech zvedly více, než by podle zemědělců odpovídalo výkupním cenám.


Například cena potravinářské pšenice vystoupala až o dva nebo tři tisíce na tunu výše než vloni, kdy se prodávala v období sklizně většinou v rozmezí tři až čtyři tisíce korun za tunu. Mléko však poskočilo jen o desítky haléřů za litr, přesto se máslo vyšplhalo ke čtyřiceti korunám za 250 gramů.


Ministerstvo zemědělství podle Veleby mínilo, že zdražení zbrzdí řetězce, které v rámci konkurenčního boje budou držet ceny „na uzdě“. Nic takového se ale nestalo. Ceny nezadržitelně rostou a zemědělci teď chtějí alespoň ukázat, kdo kolik získává z ceny na pultu.


Řetězce, které Deník oslovil, však konstatovaly, že do koncových cen jen promítají nákupní ceny od dodavatelů.
„Nechceme senzaci, chceme pouze pravdu. Vysvětlit mechanismus, jak se cena dělá,“ říká Veleba o chystané informační kampani.


„Od letákové akce si slibujeme osvětu směrem ke spotřebiteli. Hodláme skrze faktická čísla dokázat, že do kapes zemědělců plyne z konečných cen potravin zpravidla menší podíl, než získají prodejci,“ zdůraznila Hana Hricová, ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje.


Už tak vysoké ceny se ale mohou do konce roku ještě zvednout. Ani zemědělci, ani zpracovatelé, ani řetězce to nevylučují. Například už vánoční pečivo se tak může proti loňsku značně prodražit.