Pár kajmanů, stovka malých leguánů či půlmetrová ryba arowana a do budoucna i sibiřští tygři nebo kamzíci. To jsou aktuální a plánované přírůstky Zoo Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Na konci loňského roku tu stěhovali další zvířata do nedávno otevřeného pavilonu Matamata a ještě letos chtějí začít stavět nové expozice.

„Jednou z hlavních novinek Matamaty je velká skupina anolisů hnědých a rudokrkých. Jsou to malí leguánci, kteří žijí ve střední Americe. V pavilonu jsme je nechali pobíhat volně,“ uvedl Roman Kössl, zástupce ředitele zoo. Anolisů je v expozici celkem sto. Každý, kdo se bude soustředit, je podle Kössla najde. „Ti rudokrcí jsou trochu drzejší, člověka se nebojí a běhají i blízko něj. U hnědých je to těžší, splývají s kůrou stromů,“ dodal. Pokud spolu ale budou anolisové zrovna komunikovat, mají to návštěvníci jednodušší. V tu chvíli totiž leguáni vztyčují výrazně barevný lalok na hrdle.

Do pavilonu přibyla také celá řad ryb, obsazená jsou již všechna akvária. „Zajímavá je půlmetrová arowana a piraně. Ty naše ale žerou spíš rostliny, takže nemají takové zuby jako ve filmech a ani nikoho nenapadají,“ připomněl Kössl. Oba druhy ryb dostala zoo darem od rodiny Jelínkových z Trhových Svinů. „Asi už jim přerostly akvárium,“ komentoval Kössl.

K vidění jsou dále sumečci, paví očka nebo živorodky. V posledním akváriu u východu na návštěvníky čeká celkem 275 neonek a deset skalár. Ty jsou zvláštní především tím, že nejsou odchované, ale všechny pocházejí z přírody, konkrétně z vod Kolumbie a Peru. Několik druhů ryb se také zabydlelo v teráriu želv matamata, podle nichž je celý pavilon pojmenovaný. „Původně jsme je tam pustili spíš jako krmné, ale naučily se tam celkem dobře žít a želvám se vyhýbat,“ doplnil Kössl.

Kromě anolisů se v pavilonu volně pohybují i ptáci, nedávno se tu zabydlely tangary modré a tangary pralesní. To jsou podle Kössla potravní specialisté, protože se živí jenom přezrálými plody.

Ke kajmanovi zakrslému, který v pavilonu bydlí již od otevření, se před koncem roku přistěhovala ještě kajmaní dvojice. „Zpočátku to bylo takové rozpačité. Když tam byl kajman sám, tak to prostředí úplně opanoval a najednou byl úplně vedle z toho, že jsme mu tam pustili tenhle pár. Také samička byla velmi plachá a neustále se schovávala,“ popisoval Kössl. Nyní už se ale kajmani chovají normálně. „Dokonce se zdá, že samička si za svého partnera vybrala spíše toho našeho původního samce. Sedává často v jeho blízkosti a druhého nechávají na opačném břehu,“ doplnil Kössl.

V pavilonu Matamata, který byl navržen tak, aby co nejvíce připomínal prostředí tropického deštného lesa Střední až Jižní Ameriky, se tedy zvířatům zatím daří dobře. Ošetřovatelé tu ale stále musí udržovat teplotu okolo 27 stupňů Celsia a vlhkost vzduchu nejméně 90 procent.

V letošním roce chce navíc Zoo Ohrada začít stavět další nové expozice. Na volném prostranství mezi sovincem a restaurací by měl vyrůst mimo jiné výběh a stáje pro losy evropské. „Dále bychom chtěli z dotací od Evropské unie postavit expozici horské fauny, do které počítáme například s kamzíky nebo skalními orly,“ řekl Kössl.

V plánu je také expozice velkých šelem, do které bude patřit zbrusu nový výběh pro medvědy a zabydlet by se tu měli i tygři sibiřští. „Kromě toho chceme ještě prostor pro faunu stepí Evropy až střední Asie, kde by byli k vidění sysli, křečci polní, dropi, ale i gazela perská nebo liška korsak,“ doplnil Kössl. Práce by mohly začít již na jaře, vše by pak mělo být zcela hotové do dvou let.