Arogance moci v kruhu vyvolených

Prezident Miloš Zeman udělil ve středu kontroverzní milost šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, který byl odsouzen za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. To, že si Miloš Zeman neumí vybrat bezproblémové pracovníky, už víme z řady minulých kauz.

Jedná se o odsouzeného blízkého spolupracovníka Vratislava Mynáře. Milost byla udělena s odůvodněním, že pan Balák je mimořádně pracovitý muž a navíc podle vyjádření na stránkách Pražského hradu prezident dospěl k závěru, že pro „přísné odsouzení nebyla zřejmě rozhodná povaha činu, ale i to, kde odsouzený pracuje, což je hledisko, které trestní právo nezná“.

Pokud má prezident pro svá ostrá hodnocení konkrétního soudu důkazy, měl se obrátit na policii a podat trestní oznámení. Místo toho zneužil svou pravomoc k podkopání nezávislého soudu, a snižuje tak důvěru nejen v soudní moc, která musí zůstat na politicích nezávislá, ale důvěru lidí k řízení státu jako takového. V tomto případě byla několikaletá práce nezávislého soudu rozmetána jedním podpisem pár dní po vynesení rozsudku.

Ohňostroj historických srovnání

Ano, prezident republiky může udělit komukoliv milost a nepotřebuje k tomu kontrasignaci předsedy vlády. Je to jeho právo dané ústavou. Ve většině dosavadních případů platil zvyk, že milost se dává z humanitárních a zdravotních důvodů, kdy je odsouzený nevyléčitelně nemocný nebo kdy zákony nemohou zohlednit zcela výjimečné okolnosti a nepředvídatelnou životní situaci. Důvody pro udělení milosti mohou být různé. Všechny milosti musí mít však jednu věc společnou – hlava státu je musí před veřejností důvěryhodně obhájit.

A to se v případě Baláka nestalo ani zdaleka. Naopak, jsme svědky arogance moci v uzavřeném kruhu vyvolených. Zákony musí platit pro všechny stejně a lidé musí mít důvěru ve spravedlnost.

Zdroj: DeníkKaždý prezident nebo kancléř jednoho dne ve své funkci skončí, ale bolavá místa a rány po nich zůstanou dlouhé roky. Veřejné funkce jsou propůjčené k tomu, aby byly využity ve prospěch občanů a věcí veřejných, nikoli k beztrestnému rozkrádání veřejného majetku pod milostivou ochrannou rukou.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.