Je dobře, že pomáháme, i když zchudneme

Nežijeme v jednoduché době. Po více než dvou letech vážné a tragické pandemie koronaviru čelíme náhle i dopadům války na Ukrajině. Pro člověka, který si nežádá víc, než žít v trochu předvídatelném světě, je to složité období. Jedna věc se ale od dob minulé vlády určitě změnila. Když řešíme novou krizi, ne všude už vládne tolik chaosu. Alespoň ne v tom, jak Česká republika jedná navenek.

Naše země se dostala do role tvůrců evropské politiky. Je v pomoci Ukrajině suverénní, rychlejší než řada západních zemí, a co je hlavní, naše zahraniční politika je konečně jasná a předvídatelná. Já za to cítím na naši zemi obrovskou hrdost. To, že si na mezinárodním poli vedeme dobře, ale neznamená, že by se u nás doma něco zásadního změnilo. Lidé v naší zemi budou také potřebovat slyšet jasné a konkrétní kroky, jak bude vypadat pomoc občanům ČR.

Jistěže nakonec zvítězí pravda…

Jsme totiž v situaci, kdy významně klesne životní úroveň všem. A nevím, zda lidé a politici počítají s tím, že ten pokles bude větší než v 90. letech. My ekonomové proto už nějakou dobu bijeme na poplach. Na řadu lidí velmi tvrdě dopadají rostoucí ceny potravin, energií i pohonných hmot. Naše pravicová vláda profesora Fialy musí přijít se silným sociálním programem.

Domácností, významně ohrožených chudobou, bude podle odhadů zhruba jedna třetina. Nejde už jen o nízkopříjmové občany, ale i lidi ze střední třídy. Střední třída jsou učitelé, lékaři, pošťáci, hasiči a další, celkově stovky tisíc rodin, které doteď s penězi vyšly, ale brzy se budou muset rozhodovat jak ušetřit, a co ještě mohou dopřát svým dětem. Řada z nich bude v takové situaci poprvé v životě a jistě to budou někteří považovat i za své selhání. Podobně jako příběh otce samoživitele, který se minulý týden objevil v potravinové bance a neubránil se slzám, protože poprvé neměl na zaplacení jídla pro rodinu.

Stát musí lidem, kteří po něm nikdy nic nechtěli, zaručit důstojnost, i to, že je dokáže rychle vrátit zpátky na palubu. Valorizace existenčního minima je určitě první správný krok ze strany státu, ale není zdaleka dostatečný. Musí následovat další, přesněji mířené změny a musí se i zrychlit přístup lidí k dosavadní pomoci, protože si o ni teď budou říkat i lidé, kteří na to nejsou zvyklí. Pomoc státu také nemůže být pomalá. Každé další razítko a formulář mohou vést k tomu, že děti nejvíce postižených budou večer usínat s prázdným žaludkem.

Smí učit opravdu každý?

Zdroj: Deník

Je nutné si přiznat, že drtivá většina návrhů opozice v tuto chvíli nedává smysl. Stát si nemůže dovolit dělat drahá plošná opatření. Potřebujeme přesně cílenou pomoc, která pomůže těm nejvíce zranitelným. Babišova vláda se chovala rozpočtově extrémně nezodpovědně. Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě uvedl, že 90 % deficitu rozpočtu nepředstavovaly výdaje, které by souvisely s covidem. Na současnou 13% inflaci tedy zadělala už minulá vláda svou plýtvavou politikou. Další nepromyšlené a plošné utrácení peněz daňových poplatníků by dnes nevedlo ke skutečné pomoci, ale naopak k ještě většímu nárůstu inflace, dalšímu zdražování a další frustraci obyvatel z toho, že se pomáhá neefektivně.

Mým snem je, aby se v ČR pomáhalo všem lidem, kteří to potřebují. A je jedno, zda prchají z války, nebo jsou to lidé u nás doma. Slušný člověk pomáhá vždy tomu, kdo to nejvíce potřebuje. Výzvou slušné vlády v následujících měsících i letech by mělo být vyvážit v očích veřejnosti pomoc oběma stranám a učinit ji efektivnější než dosud. Zodpovědným přístupem k hospodaření s veřejnými financemi a přesně mířenou pomocí toho lze dosáhnout.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.