Podle Hospodářské komory se země ocitla v takzvané pasti středních příjmů. Zní to jaksi odtažitě a učeně. Ve skutečnosti je to hrozivá zpráva. Znamená to, že jsme vyčerpali zdroje růstu, jakými byla otevřená ekonomika či levná pracovní síla. Díky tomu jsme sice jen zvolna, ale přece doháněli vyspělejší země. Teď ale hrozí dlouhodobý „nerůst“ všeho, tedy i mezd.

Nejenže nebudeme dohánět Západ, ale sami budeme doháněni a předháněni státy, které nastavily hospodářství lépe, třeba takovým Polskem.

Kateřina Perknerová
Blažek nezmokl, vláda ano

Jak říká Aleš Háma v soutěžním pořadu Kde domov můj: Když se nedaří, tak se nedaří. Covidovou katastrofu politici nezvládli, nezvládli ani energetickou krizi. Z obojího jsme vyšli mezi nejhoršími. A teď se zdá, že se z toho nevyhrabeme. Tak takhle skončil onen středoevropský tygr, kterého si vybájila ODS v devadesátých letech.

Příčiny úpadku, které teď vypočítává Hospodářská komora s mrazivou přesností, však nejsou neznámé. Jsme zemí montoven, ne velkých nápadů. Podpora vědy je nízká a utápí se v byrokracii. Na volná místa nedokážeme přilákat kvalifikované lidi z ciziny. Ale hlavně: infrastruktura naprosto neodpovídá požadavkům moderní doby.

Martin Komárek
Nenadávejme na horko

Nemusíme být učenci, abychom to viděli. Prostě stačí o víkendu někam supět v zácpě. Podél ní vede brázda, která by mohla být jednou dálnicí. Na brázdě jsou hezky vyrovnané stroje, pracovníci však drží volno. O vlacích, které po rekonstrukci trati jezdí ještě pomaleji, bychom snad ani mluvit neměli.

Vše bez výjimky je vina politiků všech stran, které kdy vládly. Místo práce pro blahobyt lidí se vyžívaly a vyžívají v trapných sporech. Přitom by šlo vše napravit snadno, kdyby se dokázali řídit rozumem a srdcem.