Zpravidla byly modré a na jejich přídi se nacházelo logo druhdy slavné československé továrny Avia. Ta vznikla v roce 1919 a dlouhá desetiletí se zabývala produkcí letadel a leteckých motorů.

Na nákladní vozy z produkce továrny Avia se podívejte do naší fotogalerie.

Ovšem po druhé světové válce se tehdejší vedení tuzemského strojírenského průmyslu rozhodlo, že bude zapotřebí změna výrobního sortimentu. A tak z Avie začaly vyjíždět nákladní vozy a autobusy. Konkrétně Škody 706 R a následně také autobusy 706 RO.

Mezinárodní napětí na začátku padesátých let bylo příčinou obnovení produkce létajících strojů. Mimo stíhaček zde vznikal rovněž poměrně velký dopravní letoun Avia AV-14, což byla vlastně kopie sovětského Iljušinu IL-14.

Tato nová epizoda letecké produkce trvala zhruba deset let a na počátku šedesátých let se dělníci a inženýři v Avii opět začali věnovat nákladním vozům. Nejprve dostali na starosti montáž Tater 805, později Prag V3S a S5T.

"Hajaja" v expozici firemního muzea Škody v Mladé Boleslavi
Škoda Hajaja byl unikát. Před 60 lety šanci na sériovou výrobu nedostal

Civilní podniky ovšem postupně začaly požadovat modernější vozy, než jaké byly k dispozici z produkce socialistických zemí.

V roce 1967 tak československá vláda podepsala s francouzským Renaultem dohodu o poskytnutí licence na poskytnutí licence na výrobu lehkých nákladních vozů Renault-Saviem SG4 Super Galion a SG 2 Super Goelette.

Doslova mezinárodní produkt

Renault je produkoval již od roku 1965 a ve své době se jednalo o opravdu moderní a dobrá auta. Svědčí o tom i fakt, že v licenci se vyráběly také v Itálii (jako Alfa Romeo A 38) nebo v Německu (tam pod označením MAN 270).

U nás se první desítky tradičně modrých vozů smontovaly již v roce 1968, tedy před 55 lety. Nejprve se výrobce z pražských Letňan k francouzskému původu vozu hrdě hlásil a také na oficiálních propagačních materiálech je na přídi automobilu jasně patrné typické logo značky Renault.

Automobil dostal označení A 30 a A 15. Větší číslo náleželo typu osazeném výkonnější verzí atmosféricky plněného dieselového čtyřválce s objemem 3,32 a výkonem 59 kW. Avia A 15 pak měla stejný motor přiškrcený na 50 kW.

Vůz jezdil na podvozku opatřeném vpředu nezávislým zavěšením přední nápravy a odpružením vinutými pružinami, vzadu se nacházela listová pera.

Avia A 15 měla oficiální nosnost půldruhé tuny, Avia A 30 byla určena pro přepravu nákladů do hmotnosti tři tuny.

Unikátní vůz je v originálním stavu součástí expozice Muzea nákladních vozů Tatra v Kopřivnici
Také Tatra nabízela tříkolku: Typ 49 již ovšem skoro upadl v zapomnění

Licenční smlouva skončila po deseti letech – tedy v roce 1977, ovšem nákladní Avie vznikaly dále. Postupně přicházely na řadu drobné modernizace. Jedna z nich spočívala například v navýšení výkonu motoru u původní A 15 na 53 kW. Díky se menší z obou Avií přejmenovala na A 20 a mohla vozit až dvě tuny.

Další zásadní vylepšení přišlo na řadu v roce 1983. To skončila éra vozů A 20 a A 30 a vystřídaly je A 21 a A 31. Hlavní změna spočívala v nasazení nového motoru. Zdvihový objem válců narostl na 3,6 litru a výkon byl nově pro obě verze vozu 61 kW. To také znamenalo navýšení maximální rychlosti. A 21 byla dokonce schopná vyvinout tempo 95 km/hod a A 31 kvůli jinému zpřevodování o deset kilometrů v hodině nižší. Dalším bonusem byla zhruba o deset procent nižší spotřeba.

Poslední modernizace ještě po 30 letech 

Komunismus v roce 1989 padl, ovšem Avie se vyráběly dále. Na přídi se objevil nápis turbo, což logicky signalizovalo doplnění motoru o přeplňování turbodmychadlem. Po doplnění o mezichladič stoupl výkon až na 76 kW. Navíc se poté motor pároval s novou pětistupňovou manuální převodovkou vyvinou sesterskou automobilkou Praga.

Původní řada A zůstala ve výrobním programu ještě i po polovině devadesátých let, kdy už byla vlastníkem Avie korejská společnost Daewoo. V roce 1997 přišla na řadu ještě jedna modernizace. Auto dostalo jiný rám, tuhou přední nápravu, menší kola a sklopnou kabinu.

Obchodní označení tehdy sahalo od A 60, přes A 65, A 70 a a A75 až po A 80. Definitivně poslední Avia vyjela z bran letňanské automobilky v listopadu roku 2000. Celkem se těchto vozů vyrobilo zhruba čtvrt miliónu exemplářů.

Unikátní pick-up dorazil až ze severních Čech
Ozdobou plzeňské výroční vyjížďky byl Trabant pick-up. Vzniklo jich jen pět

Další léta Avie už byla ve znamení střídání období naděje a zmaru. Vyráběla se nová řada s novou kabinou, která byly vyvinuta ve Velké Británie a jednotlivé řady Avií měly nosnost od 6,5 do 12 tun.

Ovšem již v roce 2005 Daewoo zkrachovalo a továrna se nakonec dostala do vlastnictví indické společnost Ashok Leyland.

Ta ovšem postupně produkci přemístila do Indie a v roce 2013 se výrobní linky Avie Letňany definitivně zastavily.

Továrnu o čtyři roky později koupila česká společnost Czechoslovak Group a od roku 2017 se Avie v malých sériích montovaly v Přelouči. Tato epizoda však trvala jen rok a půl.