Holešovický byt byl však větší výzva, protože na čtyřiceti metrech čtverečních se muselo najít místo pro spaní, vaření, stolování, posezení, pracovní kout a úložný prostor. „Základním prvkem se staly schody – truhlářský prvek na míru, který plynule navazoval na typovou kuchyni,“ říká architektka.

Poté, co se její rodina rozrostla, začali hledat větší byt. Opět podkrovní. „Když jsme objevili mezonet ve Vršovicích, který nám dal dvacet metrů čtverečních navíc, bylo rozhodnuto. Je to navíc lokalita přívětivá pro bydlení rodiny s dětmi, blízko máme prarodiče,“ popisuje.

V síti nad kuchyní

K příjemnému rodinnému bydlení měl však tmavý, malý a stísněný prostor ještě hodně daleko. „Šlo o starší byt, navíc podlahovou plochou poměrně malé místnosti neměly dostatek přirozeného osvětlení,“ vysvětluje Klára Kuncová. Bylo jasné, že prostor čeká kompletní rekonstrukce, na jejímž konci bude mít rodina k dispozici společný prostor s kuchyní a hygienickým zázemím a privátní část s ložnicí rodičů a dětským pokojem v patře.

Přírodní materiály - lněný polštář Levelin a deka z WestwingNow.cz
Lagom: To je šťastný domov v jednoduchém a funkčním severském designu

„Naším hlavním cílem bylo pozvat do podkroví více slunce – a to ve všech myslitelných rovinách,“ říká. Řešením, které architektka zvolila, bylo maximálním otevření prostoru mezonetu všude, kde to bylo možné. Masivní trámy střešní konstrukce jsou sice efektní, ale v malém prostoru bývají někdy rušivým elementem, který částečně brání přístupu světla. Tady proto zůstaly po obroušení a natření na bílo zakomponované v kuchyňské zóně hlavní obytné části. Jsou viditelné, přiznané a přirozeně splývají se svým okolím.

Dokonale a zároveň opravdu netradičně byl využit potenciál hlavního obývacího prostoru s kuchyní, který v zadní části dosahoval díky šikmé střeše výšky dvou pater. „Na nejvyšší místo bytu nad kuchyní jsme napnuli horizontální bezpečnostní síť,“ vysvětluje architektka. Zabírá v podstatě celou půdorysnou plochu kuchyně a vzhledem ke své nosnosti dovoluje, aby v ní řádilo či odpočívalo i více lidí najednou. Skákat do sítě je možné po výstupu ze schodiště, které spojuje obě patra. Není těžké si představit, že hrátky v síti si okamžitě oblíbily děti. Rodina už si na to, že jim skáčou nad hlavou, zvykla. Zalíbení v ní prý však nacházejí i malí a velcí návštěvníci mezonetu, kteří se chtějí doslova z ptačí perspektivy pokochat děním v kuchyni a podívat se z výšky, co bublá pod pokličkou.

Žlutá svítí

Prosvětlení celého interiéru pomáhají i optické triky, které zprostředkují velkorysý dojem i na malé ploše necelých šedesáti metrů čtverečních. Nedostatek světla je v podkrovním prostoru kompenzován světlými barvami. Kromě převahy bílé barvy na stěnách nahrává pocitu maximální vzdušnosti také volba materiálu zařizovacích předmětů, nábytek je převážně z běleného javorového masivu, který doplňují „sluneční“ prvky. Těmi je barevný akcent v podobě zářivě žluté barvy v případě horní kuchyňské skříňky, židle či dětské stoličky. Žlutá se objevuje v noblesní kombinaci s bílou a šedou také v koupelně a je využitá i jako gradient na stropě z palubek v dětském pokoji.

Výhled z okna do přírody je uklidňující
Jak se staví sen? Stačí zazvonit u dveří vzorových domů

Úložných prostorů není skoro nikdy dost, v malém atypickém podkrovním prostoru si jejich umístění vyžaduje dávku důvtipu a zkušeností. Klára Kuncová využila každý kout, skutečně každý centimetr. Do zešikmené niky v obývacím pokoji proto usadila na míru vyrobenou pohovku, s úložným prostorem pod sedáky.

Díky uzavření prostoru pod schody se našlo místo nejen pro pračku, ale také pro uložení spousty dalších věcí. Šikovným a praktickým pomocníkem jsou hluboké výsuvné police umístěné nad pračkou. Skříně v ložnici nahradila mnohem přehlednější malá, ale účelně zorganizovaná šatna. Obojí je kryto masivními dřevěnými deskami s prořezaným dekorem abstrahované, nikoli nutně naší, sluneční soustavy.

Mezonet v zelené

S velmi omezeným podkrovním prostorem si Klára Kuncová šikovně poradila už při jedné ze svých prvních realizací – v případě vlastního mezonetu o rozloze čtyřiceti metrů čtverečních v pražských Holešovicích. Daný prostor byl sice velkorysý na výšku, nicméně co se týče půdorysné plochy, tak je spíše skromnější. „Řešení jsme našli v proměnlivosti a jednoduchosti prostředí,“ rekapituluje architektka. Barevným akcentem se zde stala svěží zelená barva na obložení kuchyňské linky či kulatém koberci.

V loftu, který upravovali CMC architects v pražských Holešovicích, nemá betonová podlaha dilatace a je ponechána přirozenému popraskání.
Z továrny do ložnice. Strohý beton patří mezi nejžádanější povrchy

Základním prvkem se staly schody – truhlářský prvek na míru, který plynule navazoval na typovou kuchyni. „Stejně jako později ve Vršovicích jsme do prostoru pod schody umístili pračku. Místo pro ukládání věci nabídl i vnitřek schodů,“ říká Klára Kuncová.

Jako sezení volili sedací pytle, které bylo možné variabilně přesouvat po místnosti. V kombinaci se sklápěcím stolkem nabídly možnost posezení jak u večeře, tak při sledování filmu na velkém plátně, které bylo možné spustit před oknem. Horní patro od spodního oddělovaly bílé rolety, které bylo možné podle potřeby vytáhnout. Za roletami se v horním patře skrýval pracovní stůl, postel a skříň na míru, která byla kombinací peřináče, knihovničky a otevřených nasvícených nik jakožto odkládacích ploch.

Mooza Architecture
Autorkou projektu je Klára Kuncová, která společně s Petrou Kocourkovou v roce 2013 založily Mooza Architecture. Obě vystudovaly fakultu architektury na ČVUT a sbíraly pracovní i studijní zkušenosti v zahraničí (Nizozemsko, Španělsko, Německo). Časem přibyla nová posila v podobě architektů Markéty Římské a Štěpána Svejkovského. Mají na svém kontě projekty rodinných domů, proměny interiérů bytů i veřejných objektů.