Projednával žaloby Alžběty Pezoldové o určení, že zámky Hluboká n. Vlt., Třeboň, pivovar Regent a Schwarzenberská hrobka v Domaníně s okolními pozemky byly ve vlastnictví Adolfa Schwarzenberga ke dni jeho úmrtí, tedy ke 27. únoru 1950.


Místně příslušné okresní soudy žaloby zamítly, krajský soud jednal o odvoláních a rozsudky vesměs potvrdil jako zcela správné.

Rozpor s ústavou?

Jak předsedkyně jednoho ze senátů v odůvodnění konstatovala, žalobkyně svými podáními směřuje k tomu, aby se k bývalému majetku rodu dostala formou dědického řízení. „Takový postup ale není možný, na takové určovací žalobě nemá žalobkyně naléhavý právní zájem. Nápravu majetkových křivd řeší speciální úprava zákona a tu není možné obcházet obecnou právní občanskou normou.“


Alžběta Pezoldová tvrdí, že majetek byl konfiskován dekretem prezidenta Beneše, a oponuje, že o opravném prostředku proti tomuto aktu ale nebylo dodnes rozhodnuto. Dále míní, že přechod tohoto majetku na stát v roce 1947 podle tzv. Lex Schwarzenberg nebyl zákonný pro hrubý rozpor tohoto zákona s tehdejší ústavou.


Soudy jsou ale opačného názoru, zákon Lex Schwarzenberg nadále platí a jelikož jde o právní normu, nelze jeho platnost soudně přezkoumávat. Alžbětě Pezoldové proto upřely naléhavý právní zájem na určení vlastnictví. „Majetek přešel na stát mimo rozhodné období vymezené později restitučními zákony a žalobou o určení vlastnického práva nelze tyto zákony obcházet,“ řekla předsedkyně senátu.


Vzhledem k platnosti zákona č. 143/1947 Sb., jímž majetek rodu přešel na Zemi českou, nemohly dotčené nemovitosti patřit v roce 1950 JUDr. Adolfu Schwarzenbergovi, uzavřely soudy.

Přišli i o hrobku

V případě hrobky v Domaníně právní zástupkyně žalobkyně namítala, že šlo o věc osobní povahy, která jako taková nemohla přejít na stát. Pověřená pracovnice žalovaného Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových opáčila, že hrobka byla součástí třeboňského panství jako zemědělský majetek a tak byla zapsána v Zemských deskách.


Zástupkyně Národního památkového ústavu poukázala na to, že hrobka sloužila k veřejným bohoslužbám a okolní pozemky k hospodářským účelům. Tomu soud přitakal, ani tento objekt nemohl být majetkem, na který by se zákon č. 143/1947 Sb. nevztahoval.


Českobudějovický soud letos pravomocně rozhodl, že Alžběta Pezoldová je vedle svého adoptivního bratra Karla Schwarzenberga právní nástupkyní svého otce Jindřicha Schwarzenberga k projednání dědictví po jeho bratranci Adolfu Schwarzenbergovi.