Byl shledán vinným tím, že na nezjištěném místě 10. či 11. února usmrtil třemi výstřely do hlavy a dvěma bodnými ranami 32letého Radka Langmanna. Rodičům usmrceného poté odeslal dopis s občanským průkazem syna s fotografií přeškrtnutou černým fixem a výhrůžným požadavkem na zaplacení 400 000 korun údajného dluhu.


Obžalovaný u soudu tvrdil, že tehdy vůbec v Budějovicích ani kolem Lipna nebyl – celý víkend byl prý doma, případně popojížděl autem po okolí za masopustním veselím. V pondělí ráno se pak vydal na Ukrajinu najít si práci v přístavu v Oděse. Po návratu byl zatčen.
Ujišťoval, že nemá žádné dluhy. Jeho matka ale řekla, že teď „banky po něm uhánějí kolem 400 000 . . “.

Dokazování

Jako svědek vypověděl mj. muž, který 11. února v lese zahlédl červený Fiat Panda s jakoby odtrženým výfukem. Řidič vystoupil, oba se na sebe krátce podívali a ten člověk poté rychle odjel. Svědek si zapamatoval začátek SPZ – 1C3, ale tím si nebyl stoprocentně jistý. Řidiče později ztotožnil s obžalovaným. Šel se podívat k místu, kde předtím auto stálo – a našel tam mrtvolu.


Kamarádka zesnulého včera zmiňovala telefonáty, které Radek měl v pátek 10. února. Neřekl jim, s kým volá, ale mělo jít o nějakou rychlou “fušku“ na Lipně; pak odešel a už nebral telefony. Radka popisovala jako strašně hodného kluka (“Chtěl se starat i o mou dceru, měl jít dvacátého února za kmotra . . .“), vždy ochotného pomoci, velice pracovitého. Jeho jedinou chybou bylo, že se moc chlubil, kolik vydělá.


V závěrečné řeči obhájkyně mínila, že vina nebyla jejímu mandantovi spolehlivě prokázána. Korunní svědek, který ho identifikoval, prý předtím viděl jeho fotografii na policii. DNA na známce na vyděračské obálce ukazuje na jeho možnou účast při odesílání dopisu, ale jiný důkaz proti němu není. Měl by být tedy obžaloby zproštěn. Martin Šíma zopakoval, že čin nespáchal. “Doufám, že soud rozhodne spravedlivě,“ uzavřel.

Zvlášť surově?

Soud poté rozhodl, jak je uvedeno výše. „Vina obžalovaného je bez důvodných pochybností prokázána,“ poznamenal v odůvodnění rozhodnutí předseda senátu.


Poukázal na důkazy – Šíma se znal s poškozeným, který před osudovou cestou řekl přátelům, že jede s osobou, kterou znají z baru. Provoz jeho mobilu byl zaznamenán v kritickou dobu v Č. Budějovicích a na Lipensku. Byl jednoznačně identifikován svědkem, který mu pohlédl do tváře na místě nálezu mrtvoly. Na obálce vyděračského dopisu byl otisk malíkové hrany jeho ruky, na známce jeho DNA.


„Pohnutka jeho činu není zjištěna, nelze vyloučit jednání v afektu či jinak motivované. Rozhodně šlo ale o vraždu spáchanou zvlášť surovým způsobem. Společenskou nebezpečnost zvyšuje i dopis, který poslal rodičům poškozeného krátce po smrti jejich syna,“ zdůraznil předseda senátu. Proto byl Martin Šíma uznán vinným v přísnějším odstavci a potrestán ve výměře při horní hranici sazby. Rozsudek není v právní moci.