VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Problém: Jak poměřit zavinění poškozeného do odškodnění tragické dopravní nehody

ČESKÉ BUDĚJOVICE - Šestnáctého května 2002 došlo k dopravní nehodě, při níž tatra s návěsem, řízená panem M. J., se střetla s felicií řízenou J. L. Ten při nehodě utrpěl zranění, jimž na místě podlehl.

25.5.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Pech Karel

Řidič tatry byl trestně stíhán, ale usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích z března 2003 byla věc postoupena městskému úřadu k projednání jako přestupek v dopravě s odůvodněním, že skutek nedosahuje stupně společenské nebezpečnosti trestného činu, neboť podíl obviněného na dopravní nehodě je prakticky minimální.


Nezávisle na trestním řízení zažalovala pozůstalá po zahynuvším řidiči v občanskoprávním řízení pana M. J. o náhradu škody. Okresní soud v Č. Budějovicích v dubnu 2005 rozhodl, že nárok žalobkyně na odškodnění je po právu ve výši 66 procent.

Jak vážit zavinění

Soud vzal za prokázané, že žalovaný se rozjížděl k odbočování vlevo z vedlejší silnice na silnici hlavní, a když si všiml automobilu manžela žalobkyně přijíždějícího po hlavní silnici zleva, zastavil své vozidlo v křižovatce. Vytvořil tak v pravém jízdním pruhu hlavní silnice překážku pro vozidlo manžela žalobkyně. Ten z rychlosti 104,5 – 106,5 km/h reagoval intenzivním brzděním. Přesto došlo k nárazu felicie do levého předního kola nákladního automobilu, přičemž manžel žalobkyně nebyl v době nehody připoután.


Soud konstatoval, že pokud by manžel žalobkyně jel maximální povolenou rychlostí (90 km/h), při intenzivním brzdění by ke střetu nedošlo, a pokud by byl připoután bezpečnostním pásem, nedošlo by k tak závažným poraněním, jaká při nehodě utrpěl.


Žalovaný tedy porušil zákon o provozu na pozemních komunikacích, neboť při vjíždění na hlavní komunikaci a odbočování vlevo měl dbát zvýšené opatrnosti, a to i s přihlédnutím k tomu, že jeho souprava byla dlouhá 12 metrů. Bez přiměřeného důvodu spoléhal na to, že řidič osobního automobilu, kterého po rozjezdu spatřil přijíždět z levé strany, bude reagovat objetím soupravy, a proto zastavil vozidlo v jízdním pruhu přijíždějícího osobního automobilu. Soud dovodil, že podíl žalovaného na dopravní nehodě je větší než spoluzavinění na straně manžela žalobkyně, které – s ohledem na to, že jel vyšší než povolenou rychlostí a nebyl připoután bezpečnostním pásem – stanovil v rozsahu jedné třetiny.


Krajský soud v Českých Budějovicích v prosinci 2005 rozsudek změnil tak, že nárok žalobkyně na náhradu škody je ve vztahu ke škodě věcné dán ze 66 procent, ve vztahu ke škodě na zdraví s následkem smrti je dán v rozsahu 33 %.


Na základě skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně dospěl k závěru, že je třeba rozlišit spoluzavinění manžela žalobkyně ve vztahu ke škodě způsobené na jeho zdraví a ve vztahu ke škodě věcné. Žalovaný měl povinnost dát přednost felicii jedoucí po hlavní silnici, kterou měl objektivně vidět již v době, kdy zahájil manévr vjezdu na hlavní.

U zdraví jinak

Hlavní příčinou dopravní nehody je jednání žalovaného, který nedal přednost a vytvořil nedovoleným způsobem překážku silničního provozu. K této hlavní příčině vzniku škody se však přidružují příčiny další, a to nepřiměřená rychlost jízdy manžela žalobkyně, neboť pokud by jel nejvyšší povolenou rychlostí, střetu by při prudkém brzdění dokázal zabránit. Ve vztahu ke škodě na věcech dospěl odvolací soud k závěru, že odpovědnost žalovaného za tuto škodu je dána ze 66 procent.


Pokud však jde o škodu na zdraví, manžel žalobkyně ji spoluzavinil z větší části sám, když bylo prokázáno, že nebyl v době nehody připoután bezpečnostním pásem, a pokud by byl připoután, je pravděpodobné, že by nedošlo k poškození jeho zdraví se smrtelným následkem, nýbrž jen k lehkému zranění. Proto ve vztahu ke škodě na zdraví odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně.

Neměl tam být?

Žalobkyně podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Namítá, že se nikdo nezabýval otázkou, že žalovaný neměl v místě nehody být, a to jak z časového hlediska (nikdo neprověřil jízdní kotouče, zda odpovídají datu nehody), tak z hlediska toho, že žalovaný na hlavní silnici vjížděl ze silnice, u níž je umístěna dopravní značka stanovící zákaz vjezdu pro vozidla nad 3,5 tuny. Tyto okolnosti mohly mít podle názoru dovolatelky vliv na rozhodnutí o věcné škodě. Dále namítá, že nebyla vyslechnuta osoba, která jejímu manželovi poskytovala první pomoc, ani asistující lékař se sestrou, jejichž výpovědi by mohly objasnit, zda její manžel byl, či nebyl v době nehody připoután.


Nejvyšší soud připomněl, že zjištění o nepřipoutání manžela žalobkyně odvolací soud čerpal ze znaleckých posudků z oboru lékařství. Zranění, jež manžel žalobkyně utrpěl, svědčí o tom, že v době nehody nebyl připoután, a naopak žádná zranění, která by svědčila, že v době střetu připoután byl, shledána nebyla.


Okolnost, zda žalovaný před vjezdem do křižovatky zastavil či nikoliv, není pro posouzení rozsahu odpovědnosti žalovaného za škodu rozhodující, neboť zásadním pochybením žalovaného, jež vedlo ke střetu vozidel, bylo, že nedal přednost vozidlu jedoucímu po hlavní silnici, v křižovatce zastavil a vytvořil tak překážku v jízdním pruhu vozidla manžela žalobkyně. Z tohoto hlediska není důležité, zda žalovaný do křižovatky vjel plynule či zda se předtím zastavil a poté se rozjel, neboť tato okolnost není příčinou nárazu vozu zemřelého do stojícího nákladního vozidla v křižovatce.


Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně proti mezitímnímu rozsudku odvolacího soudu v rozsahu 33 procent základu nároku na náhradu škody na zdraví jako nedůvodné zamítl.


Námitky, že nebylo prověřeno, zda žalovaný v době nehody měl, či neměl na daném místě být, a zda se před křižovatkou nacházela značka zakazující vjezd vozidlům těžším než 3,5 tuny, nečiní podle názoru Nejvyššího soudu ČR rozhodnutí odvolacího soudu zásadně významným po právní stránce. Nehledě k tomu, že hlavní příčinou střetu vozidel bylo nedání přednosti v jízdě automobilu manžela žalobkyně na hlavní silnici, a nikoli okolnost, zda žalovaný porušil tvrzený zákaz vjezdu pro vozidla nad tři a půl tuny, nebo zda před onou křižovatkou zastavil.


Jako základní a hlavní příčinu vzniku věcné škody soud hodnotil jednání žalovaného, který svým vozidlem vytvořil překážku v jízdním pruhu manžela žalobkyně, a z hlediska spoluzavinění poškozeného pak tu skutečnost, že při dodržení i nejvyšší povolené rychlosti by při prudkém brzdění dokázal střetu zabránit.


Ani stanovení poměru odpovědnosti obou účastníků na vzniku škody není otázkou právní, která by činila rozhodnutí odvolacího soudu zásadně významným ve smyslu občanského soudního řádu.


Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně v tomto rozsahu jako nepřípustné odmítl.

25.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vyhlášení ankety Sportovec Jihočeského kraje
30

Martin Šonka doletěl na vrchol. Nejlepším týmem je Jihostroj

Jihočeská univerzita. Ilustrační foto

Jihočeská univerzita otevřela výstavu Školákem ve válečných letech

Kam poletí, rozhodnou lidé hlasováním

Planá - Od března 2019 budou moci Budějovičtí na dovolenou létat z vlastního letiště. K tomu směřují stavební práce, které na letišti začaly.

Knihovny zvou na kávu nebo besedu o kometě

Jižní Čechy – Vůni kávy bude mít předvánoční setkání účastníků Akademie volného času ve společenském sále Šmidingerovy knihovny ve Strakonicích.

Lucie by si svoje šaty umazat nemusela

Jižní Čechy – Ve středu máme v adventním čase významný den – svatou Lucii.

Studenti mění město, aby se v něm fajn žilo

České Budějovice –Náměstí s parkem v Suchém Vrbném chtějí vylepšit studenti stavební průmyslovky.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT