Občan Vojtěch je za to z okna vyplísnil a po diskusi vyšel ven, aby jim řekl, že to zase mají uklidit. Načež schytal jednu pěstí. Zašel si tedy za vrata pro hliníkové hrablo na sníh a svůj občansky spravedlivý požadavek opakoval.


Yermolayev mu náčiní sebral a praštil ho s ním naplocho do obličeje. Pan Vojtěch zavolal policii, popadl legálně drženou zbraň a šel sledovat mladíky, kam jdou. Ti ho na náměstí obstoupili ještě za účasti třetího do party a napadali ho. Vytáhl tedy zbraň, varoval je, ale Yermolayev proti němu postupoval dál a pan Vojtěch v obavách mu asi z metru prostřelil nohu. Ten nicméně i tak ještě chvíli honil střelce po náměstí, než ho zastavila policie.


Okresní soud v J. Hradci Yermolayevovi uložil za tento skutek a navazující násilí v baru, obé kvalifikováno jako výtržnictví a ublížení na zdraví, úhrnných patnáct měsíců nepodmíněně, jeho krajanovi za útok proti panu Vojtěchovi 200 hodin obecně prospěšných prací. Krajský soud jejich odvolání zamítl a Yermolayev podal dovolání k NS ČR.

Jen se bránil?

Namítl, že poškozený prokazatelně naprosto neadekvátně reagoval na povalení popelnice, když vyšel ven ozbrojen pistolí a lopatou. On prý pouze odvracel jeho útok. Shrnovadlem ho nenapadl, jen se mu je snažil vytrhnout z ruky. Poškozený je pak pronásledoval na náměstí a vyhrožoval jim pistolí. I v této fázi se prý Yermolayev jen bránil útoku. Byla to z jeho strany nutná obrana.


Nejvyšší soud konstatoval, že není oprávněn přehodnocovat důkazy provedené nižší instancí. Svědkové popsali jednoznačně událost tak, že to byl zejména Yermolayev, který opakovaně útočil údery pěstmi i kopy na poškozeného. Přitom „poškozený měl v konečné části konfliktu z útoku nemalé obavy, křičel na svědka B. ,sousede, pomoc, nebo ho zastřelím´“. Dovolání obžalovaného NS odmítl.