Ostraha prodejny je zahlédla, jak berou věci z regálů a ukládají je pod oblečení. Když se snažily se vyjít uzavřenou pokladnou, jeden z hlídkujících (51) je zastavil. Nato k nim přistoupil muž, s ženami si něco řekli romsky a on z ničeho nic – jak uvedl druhý z hlídky jako svědek u soudu – udeřil zasahujícího do obličeje. Mj. mu zlomil nosní kůstky.

Byl sám napaden?

Dotyčný agresor, Martin Ď. (27), stanul před Okresním soudem v Č. Budějovicích.


Podle jeho verze šly tehdy Marcela, Adéla a Gabriela nakupovat. On si vzal od manželky peněženku a šel si zatím koupit bagetu. Pak na něho žena od pokladny volala, chtěl jí peněženku vrátit, ale mezi dveřmi stáli dva páni v civilu. Nahnul se přes ně, jednoho se dotkl a ten ho začal pěstmi mlátit. Odtrhl se jim a utekl.


U hlavního líčení to vylepšil – oba muži z ochranky ho prý ihned napadli. Poté všichni upadli na zem.


Soud po dokazování konstatoval, že zúčastněné svědkyně popisovaly údajné napadení Martina Ď. s rozpory, a označil je proto za nevěrohodné. Výpověď kolegy poškozeného naopak korespondovala s dalšími zjištěnými skutečnostmi.


Soud proto uzavřel, že obžalovaný výšeuvedeným způsobem napadl muže z ostrahy prodejny, a to v přítomnosti nejméně oněch tří žen a kolegy poškozeného. Spáchal tak trestný čin výtržnictví.


Při úvaze o výši trestu soud nepřehlédl šest předchozích odstouzení Martina Ď., k tomu, že uvedený čin spáchal v podmínce, navíc v době odsouzení k obecně prospěšným pracím a bezprostředně poté, kdy byl za krádež a nedovolené držení platební karty odsouzen na osmnáct měsíců do vězice s dozorem. Tentokrát tedy obžalovanému uložil trest odnětí svobody na jeden rok do věznice s ostrahou.


Ď. se odvolal proti výši trestu a způsobu jeho výkonu. „Akceptoval názor soudu, že byl přítomen konfliktu, o němž se však domnívá, že jej nevyvolal,“ uvedla jeho obhájkyně před odvolacím senátem. Nebylo prokázáno, že by byl domluven s osobami, které v prodejně údajně kradly, a že na scénu nepřistoupil jen proto, aby manželce podal peněženku.

Ať pracuje . . ?

Soud by měl ale podle obhajoby především zvážit stupeň společenské nebezpečnosti posuzovaného skutku, to, zda vzhledem ke všem okolnostem není trest v polovině sazby nepřiměřeně přísný. „Obžalovaný si teď odpykává trest odnětí svobody na osmnáct měsíců, hrozí mu přeměna trestu obecně prospěšných prací – za těchto okolností se další rok vězení jeví příliš přísným,“ mínila obhájkyně. Nyní trest vykonává ve věznici s dozorem, má prý slíbené zaměstnání, které by mu jako otci umožnilo plnit vyživovací povinnost, zařazení do věznice s ostrahou by to zmařilo, uvedla.


Martin Ď. jen dodal: „Nic jsem neudělal, jen jsem se bránil, a mám za to rok do ostrahy!“


Krajský soud poté rozsudek částečně zrušil a zařadil Martina Ď. na ten rok do věznice s dozorem.


„S ohledem na jeho trestní minulost se trestu v polovině sazby nelze divit, ale nechť pokračuje v jeho výkonu v typu věznice, který by mu přece jen mohl umožnit lépe zabezpečovat rodinu,“ řekla předsedkyně senátu.